Policie České republiky – KŘP Jihočeského kraje
3. soutěžní případ - Vražda samotáře
Vražda samotáře
V úterý ráno byl kapitán Vočko přivolán k dalšímu případu, tentokráte se jednalo o vraždu.
Spolu s poručíkem Bystrou na nic nečekali a ihned se rozjeli do vilové čtvrti města, kde byl ve svém domě objeven zavražděný Antonín Prášil. Policisté prohledávající okolí také objevili na zahradě zabitého jeho psa Azora, který byl zastřelen. Antonín Prášil byl probodnut dýkou a jeho tělo leželo v kuchyni. V domě byl velký nepořádek, ze kterého bylo zřejmé, že tam někdo něco hledal a bylo zjištěno, že se ztratil větší obnos peněz.
Lékař stanovil dobu smrti mezi devátou hodinou večer a půlnocí.
Policisté zjistili, že v nedaleké hospodě popíjeli v pondělí večer dva známí násilníci, kteří mají na svědomí celou řadu loupeží a krádeží.
Policie je zatkla, ale oba popírali, že by něco provedli a policie neměla žádné přímé důkazy. Majitel hospody potvrdil, že v hospodě seděli do zavírací doby a poté oba dva dosti posilněni alkoholem odešli. Hospoda zavírala v půl jedenácté.
Kapitán Vočko společně s poručíkem Bystrou vyslechli sousedy.
Prvním byl pan Černý, který mrtvého našel a zavolal policii. Pan Černý uvedl, že Antonín Prášil byl velký podivín a samotář. Žil sám jen se svým psem a neměl moc rád lidi, jediný kdo ho chodíval navštěvovat, byl jeho synovec František, ale to je také pěkné kvítko, ale byl jediný s kým se "kamárádil" Azor, protože ho občas chodil venčit, když sta\rý pán nemohl.
Na otázku kapitána Vočka, co dělal dnes ráno u Antonína Prášila doma, pan Černý odpověděl: „Byl jsem s ním domluvený, že mu pomůžu posekat zahradu, a tak jsem s tím chtěl začít hned od rána. Slíbil mi, že mi za to zaplatí, a tak jsem to chtěl mít, co nejdříve hotové, abych dostal peníze. Zvonil jsem u branky, ale nikdo neotvíral. Chtěl jsem jít dál, ale bál jsem se, že na mne někde vyběhne Azor. Tak jsem volal, ale Azor se nikde neobjevil, tak mi to bylo divné a jsem šel do zahrady. Uviděl jsem, že jsou otevřené dveře, a tak jsem vešel dovnitř a v kuchyni jsem uviděl v kaluži krve pana Prášila, hrozně jsem se vyděsil a běžel zavolat k vám. “
Dále kapitán Vočko vyslechl další tři osoby ze sousedství.
První soused uvedl, že si večer vzal nějaké prášky proti bolesti zad a kolem deváté usnul. Protože ho ale záda pořád bolela, tak nespal pořádně a má pocit, že někdy v noci uslyšel ránu, ale nějak tomu nevěnoval pozornost a ani neví, kolik mohlo být hodin, řekl by, že to bylo ještě před půlnocí.
Další soused uvedl, že když se v noci po jedenácté hodině vracel domů a šel kolem zahrady Antonína Prášila, tak Azor zuřivě běhal po zahradě a stěkal jako blázen. Dále uvedl, že ten pes byl hrozně vzteklý a všichni se ho báli, jednou dokonce skoro pokousal listonoše. Když už byl doma, tak zaslechl nějakou ránu, ale myslel si, že to jsou dělbuchy nebo něco takového.
Posledním koho kapitán Vočko vyslechl, byla paní Hrubá, která bydlela o dva domy dále než zavražděný. Paní Hrubá uvedla, že někdy kolem jedenácté hodiny v noci uslyšela křik či hádku, šla se podívat z okna, ale nikoho neviděla. Tak si šla lehnout, ale pořád slyšela štěkot toho hrozného psa pana Prášila, který nepřestával, tak byla donucena vstát a jít zavřít okno. V tu chvíli zaslechla nějakou roznou ránu, něco jako výstřel, to už dostala strach, rychle zavřela okno a zalezla do postele.
Kapitán Vočko se zamyslel a povídá: „Ty dva recidivisty můžete pustit, ti to nebyli. Musel to udělat …… „
Kdo zavraždil Antonína Prášila?
A jak na to kapitán Vočko přišel?