Policie České republiky – KŘP Středočeského kraje

Berounští policisté řeší různé typy podvodných jednání. Troufalost pachatelů nezná mezí. Důvěřivost jejich obětí však také ne.

BEROUNSKO – Nechcete se stát obětí podvodu? Tak čtěte dále. 

Berounští policisté téměř denně přijímají oznámení o podvodech spáchanými různými způsoby. Průběh spáchaných skutků je v drtivé většině totožný a chyby poškozených se stále dokola opakují. Připravili jsme pro vás rady jak nenaletět a nepřijít o peníze. Nejprve však popíšeme různé typy jednání, se kterými jsme se v praxi setkali.

Inzertní portály

Scénář těchto podvodů je jak přes „kopírák“. Poškozená osoba prodává zboží na inzertních portálech. Přes mobilní aplikaci WhatsApp se jí ozve „kupující“ se zájmem o zboží s tím, že zašle přes zprávu odkaz na přepravní společnost, která zprostředkuje přepravu zboží. Poškozená osoba na odkaz klikne a dostane se na webové stránky, které vypadají jako webové stránky různých přepravních společností (PPL CZ, Zásilkovna, DPD CZ s.r.o., Česká pošta, s. p.). Na těchto stránkách prodávající vyplní údaje ke svému bankovnímu účtu nebo k platební kartě, přístupové údaje a údaje k platební kartě. A co se stane? Poškozená osoba prostřednictvím jich „otevře“ podvodníkovi dveře do svého internetového bankovnictví a k penězům, který jej začne ovládat, peníze převede na x dalších účtů, případně začne čerpat předschválenou půjčku či měnit limity na bankovním účtu.

Investice/zhodnocení peněz

Pojďme na scénář k tomuto typu podvodů a vezmeme příklad rovnou z praxe. Hořovičtí policisté přijali 29. září oznámení od ženy, kterou telefonicky kontaktoval neznámý muž s tím, že jí chce zaslat finanční hotovost, která jí zůstala na neidentifikovatelném účtu z dob obchodování s akciemi. Protože poškozená kdysi skutečně s akciemi obchodovala a domnívala se, že na dávném účtu jí nějaké finance mohly zbýt, tak se zasláním souhlasila. Do této doby je vše v pořádku. Ovšem následující postup by měl být pro ty, kteří nechtějí přijít o úspory, velkým varováním. Pachatel požadoval, aby si žena do notebooku nainstalovala aplikaci AnyDesk, což je aplikace umožňující dálkový přístup do počítače. Žena si aplikaci nainstalovala, poskytla pachateli kódy, díky kterým se přes zmíněnou aplikaci dostal do jejího počítače. Poté se v něm sám pohyboval. Po ženě chtěl naskenovat její občanský průkaz, požadoval údaje k její platební kartě včetně CVC kódu. Požadované poškozená pachateli poskytla. Po tomto ženě uvedl, že jí peníze začne zasílat postupně a je tak nutné, aby jejich přijetí odsouhlasila v internetovém bankovnictví. Poškozená se však neujistila, co potvrzuje a místo potvrzení přijetí peněz, potvrzovala v několika případech jejich odeslání. Tímto způsobem přišla o 100.000,-Kč. Berounští policisté se zabývají i oznámeními, kdy sami poškození reagovali na zveřejněné podvodné inzeráty nabízející zhodnocení peněz, popřípadě investování do kryptoměn. Podobným způsobem pak i oni přišli o své finance.

Falešné navolávání

V tomto případě jde o kontaktování poškozené osoby telefonicky, kdy se jí ozve podvodník, který se představí jako bankéř/policista s tím, že byl u ní zaznamenán pokus vzetí půjčky na její osobu. Poradí jí, že pro ochranu je nutné vyzvednout veškerou finanční hotovost z bankovního účtu a tu vložit na „bezpečný“ účet. Poškozená osoba v domnění ochrany úspor vyzvedne finanční hotovost a tu vloží dle pokynů „bankéře/policisty“ do bitcoinmatu. V rámci tohoto skutečného oznámení, které jsme na Berounsku řešili, přišla poškozená žena o více než 350.000,-Kč. Podobně pachatelé útočí i pod legendou toho, že jsou bankéři/policisté, kteří zaznamenali z bankovních účtů poškozených podezřelé odchozí platby ve vysokých částkách. Pro „záchranu“ peněz pak z poškozených dostanou veškerá přístupová hesla k jejich bankovním účtům. Ani v tomto případě se nejedná o dobrý skutek hodných lidí, ale o odčerpání maximální možné částky z bankovního účtu, a to za pomoci dobrovolně poskytnutých přístupových údajů.

Lékař/voják na misi

Tento způsob podvodů začíná nadějí na lepší život a nekonečnou láskou. Pokračuje půjčkami a končí prázdným kontem a očima pro pláč. Berounští policisté prověřovali případ ženy, kterou na sociální síti požádal o přátelství neznámý muž. Přátelství žena přijala, načež se muž představil jako americký voják toho času na misi v Afghanistánu. Po nějaké době konverzace se jí svěřil s tím, že by jí rád zaslal nějaké svoje dokumenty a hotovost, protože jen ona je pro něj důvěryhodnou osobou. Žena s přijetím balíku souhlasila. Postupně jí začal psát, že balíček drží celníci v Turecku, že byl zajat do vězení a potřebuje peníze na advokáta. Žena všemu věřila a postupně mu odeslala téměř 180.000,-Kč na celní poplatek a advokáta. Balíček, vojáka ani peníze už nikdy neuvidí.

Příspěvky na bydlení

Poškozeným osobám je doručena zpráva s nabídkou příspěvku na bydlení, popř. jiné sociální dávky. Osoba klikne na zaslaný odkaz ve zprávě, prostřednictvím kterého se dostane na webové stránky tvářící se jako stránky Ministerstva práce a sociálních věcí. Na těchto stránkách pak poškozená osoba vyplní požadavek v mobilní aplikaci internetového bankovnictví, který se tváří jako odsouhlasení přijetí sociálních dávek. Ovšem nepotvrzuje přijetí peněz, ale zaslání peněz pachateli. Berounští policisté prověřují oznámení poškozené ženy, která tímto způsobem přišla o 360.000,-Kč.

Nabídka dědictví

Dalším podvodem, který vyšetřují berounští policisté, je oznámení od muže, kterého kontaktovala osoba vydávající se za pracovníka kanadské banky. Ten oznamovateli sdělil, že se stal dědicem 20.000.000 USD a že je třeba zaplatit poplatek ze odmrazení účtu zemřelého a vyplacení dědictví. Poškozený postupoval dle pokynů „kanadského úředníka“. Nejenže mu zaslal kopii svého občanského průkazu, ale pod vidinou dědictví uhradil také požadované poplatky. Jak už mnohé napovídá, tak se z oznamovatele nestal dědic, ale podvedený člověk s peněženkou lehčí o téměř 120.000,-Kč.

Jakkoliv se vám může popsané jednání zdát neuvěřitelné, tak je skutečné a vychází z případů, se kterými se berounští policisté setkávají téměř dnes a denně. V mnohých případech můžeme hovořit o naivitě poškozených, nicméně je třeba také zmínit, že některé typy podvodů jsou sofistikované a těžko rozeznatelné.

Chcete-li sami sebe otestovat a zjistit, zda jste schopní odolat podvodníků, doporučujeme vyzkoušet si www.kybertest.cz, který vznikl ve spolupráci Policie ČR s Českou bankovní asociací.

A jak podvodníků nenaletět?

• Nikdy nikomu nesdělujte své přihlašující údaje do internetového bankovnictví ani čísla své platební karty. Banky ani policisté se na ně neptají, ani zprávami či e-mailem neposílají odkazy na weby, kde jsou vyžadovány.

• Nereagujte na hovory, e-maily ani zprávy, kde se vás někdo pokouší vmanipulovat do situace, že jsou vaše finanční prostředky v ohrožení a vy musíte udělat další kroky pro jejich záchranu. Kdyby byly vaše peníze v ohrožení, banka by zareagovala dávno bez vás.

• Pány účtu jste jen vy. Nezadávejte ani v aplikaci nepotvrzujte platby, které vám někdo bude diktovat po telefonu, ani nikomu nesdělujte či nepřeposílejte potvrzovací kódy z SMS. Stejně tak nedávejte nikomu vzdálený přístup do vašeho počítače.

• Mějte aktualizovaný software a antivirus, a to i na telefonu.

• V případě pochybností vždy kontaktujte svou banku či volejte 158. Myslete na to, že útočník dokáže napodobit jakékoliv telefonní číslo (spoofing) či e-mail, vč. těch vaší banky.

nprap. Simona Vacherlohnová
preventistka P ČR ÚO Beroun
11. listopadu 2022

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook