Z historie
1939 – vznik pyrotechnické skupiny při policejním ředitelství v Praze
pyrotechnická činnost v rezortu ministerstva vnitra byla zahájena na základě výnosu Zemského úřadu ze dne 1. června 1939 pod číslem 26833/Pres., kdy byla při policejním ředitelství v Praze vytvořena pyrotechnická skupina, pod vedením podplukovníka Františka Nezdary. K pražskému policejnímu ředitelství byl ministerstvem národní obrany dnem 1. června 1939 převelen pyrotechnik dělostřeleckého pluku v Hradci Králové Antonín Dlouhý. Činnost pyrotechnické skupiny byla dále upravena výnosem ministerstva vnitra č.j. 77505/Pres., ze dne 29. prosince 1939 a spočívala zejména v kontrolách skladů výbušnin a v operativním obhospodařování podniků nakládajících s výbušninami, dále v likvidaci výbušných předmětů a ve spolupráci při vyšetřování případů, u nichž došlo k použití výbušnin při trestné činnosti.
V roce 1941 odešel pplk. Nezdara do výslužby a vedení pyrotechnické skupiny převzal administrativní komisař RNDr. Miloš Jašek, který byl pro svoji činnost v odbojové skupině Blaník zatčen Gestapem a v roce 1944 popraven v Praze na Pankráci. Smyslem zapojení pyrotechniků pražského policejního ředitelství do činnosti odbojové skupiny Blaník bylo shromažďovat zbraně, munici a výbušniny, které byly určeny ke zničení, pro potřeby jejich použití proti okupantům či při osvobozovacích akcích. V tu dobu se na výkonu pyrotechnických činností podílel společně s pyrotechnikem, obvodním kriminálním inspektorem Antonínem Dlouhým, také pyrotechnik kancelářský oficiál Bohumil Florián.
Z činnosti této skupiny lze uvést likvidaci následků spojeneckých náletů na Prahu na jaře roku 1945, kdy vyhledali a zničili:
- 278 zápalných leteckých pum IN,
- 4 zápalné letecké pumy INC 30 LB,
- 177 různých tříštivých leteckých pum,
- 33 trhavých pum GP 250 – 1000 LB.
Dále pracovníci pyrotechnické skupiny pražského policejního ředitelství prováděli likvidaci nalezených leteckých pum po náletech na Kolín, Kralupy, Běchovice, Semily, Most a další místa.
Munice a výbušniny schopné převozu byly sváženy do muničního skladu v Hostivicích u Prahy. Přitom policejní pyrotechnici zcizovali upotřebitelné trhaviny, které jim německé úřady předávaly ke zničení, a kromě toho uschovávali i získané náplně leteckých pum pro jejich použití při povstání proti okupantům.
Dne 10. května 1945 byl v Hradištku nedaleko Prahy při odminování německého muničního skladu usmrcen výbuchem minové nástrahy policejní pyrotechnik Bohumil Florián.
1945 – rozšíření pyrotechnické skupiny
vzhledem k velkému množství munice, která se na našem území po II. světové válce nacházela, byla pyrotechnická skupina pražského policejního ředitelství posílena o vojenské pyrotechniky mjr. Vitouše a kpt. Hucla, kteří vypomáhali při likvidaci munice. Vzhledem k nedostatku pyrotechniků, probíhal v září 1945 v Hostivicích u Prahy armádní pyrotechnický kurz, při kterém došlo 13. září 1945 k tragické události a během výuky došlo k výbuchu a zahynulo 14 frekventantů kurzu a 7 jich bylo velmi těžce zraněno. I přes tuto tragickou událost se postupně podařilo získat dobrovolníky pro práci pyrotechniků, kteří následně prováděli pyrotechnickou činnost v rámci Československa, kdy tuto činnost prováděli nejen policejní pyrotechnici, ale i pyrotechnici vojenští.
Pro nedostatek pyrotechniků v rezortu ministerstva vnitra bylo v roce 1948 rozhodnuto, že v rámci celého Sboru národní bezpečnosti budou zřízena místa odborných pyrotechniků. Z tohoto důvodu byl v říjnu 1949, ve vojenské vysoké škole v Martině zahájen první kurs pro pyrotechniky ministerstva vnitra, kdy tito pyrotechnici následně v lednu 1950 prošli specializovaným školením pro potřeby kriminální služby, a to s ohledem na množící se případy zneužívání výbušnin při páchání trestné činnosti.
Zároveň byl výnosem ministerstva vnitra č. 231/13-1-BP/6 ze dne 27. srpna 1949 upraven výkon Pyrotechnické služby SNB, byla vymezena působnost a úkoly pyrotechniků.
1952 – vznik Pyrotechnické služby Veřejné bezpečnosti
Dne 20. března 1951 vydalo ministerstvo národní bezpečnosti pod č.j. S-5047/10-51 služební předpis „Pyrotechnická služba Sboru národní bezpečnosti – směrnice pro její výkon“ a následně v rámci restrukturalizace Sboru národní bezpečnosti byli v roce 1952 v rámci každého krajského velitelství Veřejné bezpečnosti začleněni pyrotechnici, kteří prováděli nejen činnost při likvidaci munice z válečného období, ale i znaleckou a expertizní činnost a likvidaci nástražných výbušných systémů.
Zároveň byli pyrotechnici zařazení i na Hlavní správě veřejné bezpečnosti Praha, v rámci Kriminalistického ústavu, kde bylo prováděno znalecké zkoumání především nástražných výbušných systémů.
Konkrétně byli na jednotlivých pracovištích zařazeni:
- KÚ HSVB Praha - Flegr, Urban, Kořen (výbuchová chemie);
- KVNB Praha – Bernard;
- KVNB Plzeň – Ujčík;
- KVNB Karlovy Vary – Vladyka;
- KVNB Č.Budějovice – Švejda;
- KVNB Ústí nad Labem – Vosák;
- KVNB Pardubice – Šmída;
- KVNB Jihlava – Musil;
- KVNB Gottwaldov - Perutka;
- KVNB Brno – Štourač;
- KVNB Ostrava – Poledňák;
- KVNB Hradec Králové – Čížkovský;
- KVNB Olomouc - Pospíšil;
- KVNB Liberec – Dědek;
- KVNB Žilina – Juríček;
- KVNB Nitra – Ďuriš;
- KVNB Bratislava – Beseda;
- KVNB B. Bystrice - Lukačevič;
- KVNB Košice - Matkovský;
- KVNB Prešov – Mitál.
Většina těchto pyrotechniků prodělala v době od 3. března 1952 do 9. června 1952 první pyrotechnický kurz pro příslušníky SNB ve školícím zařízení Československého báňského úřadu, které bylo zřízeno v prostorách bývalé Vojenské muniční továrny č. 1 v Poličce. Následně prováděli pyrotechnickou a znaleckou činnost v rámci svých regionů. Důležitost jejich činnosti dokládá fakt, že v roce 1952 v souvislosti s nálezy munice a neodbornou manipulací s touto nalezenou municí došlo k usmrcení 32 osob a ke zranění dalších 55 (většinou dětí) převážně s trvalými následky.
1952 – 1959 operativně pátrací a povolávací odbory a oddělení
Na podkladě vyhlášky ministerstva vnitra o výbušninách č. 305 z roku 1952 byly při VB zřízeny tzv. „Operativně pátrací a povolovací odbory a oddělení“, na které koncem roku 1953 byli též přeřazeni pyrotechnici KVVB a pyrotechnik HSVB R. Urban.
Pyrotechnici zařazení na těchto odborech přednostně prováděli operativní činnosti na úseku používání výbušnin, vystavovali nákupní povolení podnikům k odběru výbušnin pro průmyslové trhací práce, spolupracovali na tvorbě bezpečnostních předpisů týkajících se výroby, skladování, převážení a používání výbušnin a prováděli likvidaci nalezených výbušnin a munice.
Od roku 1953 do roku 1957 bylo pyrotechniky VB na území státu zničeno níže uvedené množství munice:
-
- 353 380 ks různých iniciátorů (rozbušek, zapalovačů atd);
- 22 749 ks různých výbušných pyrotechnických výrobků;
- 34 312 ks tříštivých velkorážových střel;
- 31 494 ks různých dělostřeleckých granátů;
- 43 648 ks dělostřeleckých min různé ráže;
- 22 415 ks různých ručních granátů;
- 3 379 ks leteckých pum váhy až 1000 LB;
- 16 800 kg vadných průmyslových a 3.079 kg vojenských trhavin.
Za tutéž dobu došlo následkem neodborné manipulace s nalezenou municí k usmrcení 146 a k těžkému zranění 699 osob, převážně dětí, s trvalými následky.
1960 – 1968 změny v členění umístění pyrotechniků
V roce 1960 byla provedena územní reorganizace Československé socialistické republiky a na základě toho byla provedena dislokace pyrotechniků Veřejné bezpečnosti:
- KÚ HSVB - Flegr;
- MSVB – Vácha;
- KSVB Praha – Bernard;
- KSVB Č. Budějovice - Švejda;
- KSVB Plzeň - Perutka;
- KSVB Ústí nad Labem - Plánický;
- KSVB H. Králové – Havelka;
- KSVB Brno – Šťourač a Musil;
- KSVB Ostrava - Ďuriš;
- KSVB B. Bystrica – Lukačevič;
- KSVB Košice - Matkovský a Mitál.
V důsledku vzniklých velkých územních obvodů jednotlivých krajských správ Veřejné bezpečnosti bylo Kriminalistickým ústavem jednáno s ministerstvem národní obrany o spolupráci pyrotechniků při likvidaci nálezů hlášené munice. K usměrnění této činnosti vydala HSVB pod čj.VB-1975/600-61 dne 26. 5. 1961 příslušné Směrnice a MNO ve Sbírce nařízení č. 4 ze dne 11. května 1961 pokyny usměrňující pyrotechnickou součinnost pyrotechniků VB a MNO. Dále všichni pyrotechnici Veřejné bezpečnosti vykonávali svou činnost, a to jak znaleckou, tak i likvidaci nálezů nalezené munice, případy výbuchů a nástražných výbušných systémů.
1970 – 1972 velká generační obměna pyrotechniků
Vzhledem ke generačnímu problému - převážné části pyrotechniků VB vykonávajích pyrotechnickou činnost bylo 50 i více let - bylo na základě požadavků HV VB ČSR a HV VB SSR jednáno s MNO o zřízení pyrotechnického kurzu pro potřeby VB. Ministerstvo národní obrany, po dohodě s Vyšším dělostřeleckým učilištěm v Martině, provedlo ve dnech 28. února - 7. července 1972 vyškolení 20 příslušníků VB a jednoho příslušníka štábu civilní obrany státu. Po závěrečných zkouškách, kterých se jako člen zkušební komise zúčastnil pyrotechnik KÚ VB Flegr, obdrželi tito příslušníci způsobilost pro funkci odborných pyrotechniků.
Koncem roku 1972 byli tito pyrotechnici zařazeni v rámci Veřejné bezpečnosti na následující pracoviště:
-
- KÚ FSVB – Vácha;
- MSVB Praha - Kollár;
- KSVB Praha - Hýbl;
- KSVB Č. Budějovice - Klůc;
- KSVB Ústí nad Labem - Legeza;
- KSVB Plzeň - Perutka;
- KSVB Hradec Králové - Kadlec;
- KSVB Brno - Šťourač a Musil;
- KSVB Ostrava – Pospíšil;
- KSVB Bratislava – Ďuriš;
- KSVB Bánská Bystrice - Lukačevič;
- KSVB Košice - Kosť.
Po roce 1972 se činnost pyrotechniků Veřejné bezpečnosti relativně stabilizuje. Nálezy munice v jednotlivých letech se číselně téměř vyrovnávají, ale vzhledem k době, která uplynula od konce 2. světové války, stále překvapují velká čísla těchto nálezů. V této podobě pracovali uvedení pyrotechnici v problematice nálezů munice, znalecké činnosti a likvidace NVS až do roku 1991.
1973 – 1991 Skupina technické obrany a ochrany
V roce 1973 vznikla pod V. správou Federálního ministerstva vnitra skupina technické obrany a ochrany, kde byly zařazeni i pyrotechnici podílející se na ochraně ústavních činitelů, kteří prováděli preventivní činnost k odhalení nastražených výbušnin, a to bez jakýchkoli speciálních či ochranných prostředků.
V roce 1974 bylo toto pracoviště transformováno a vznikl tak technický odbor V. správy Federálního ministerstva vnitra, pod který bylo začleněno oddělení technické obrany a ochrany v počtu 7 pyrotechniků, kteří již byli vybaveni i některými technickými prostředky, a to například detektory výbušnin SA 19 a SA 27, ručními detektory kovů OSCILLOV a vojenskou ruční minohledačkou. Činnost tohoto oddělení formálně skončila v roce 1993, transformací V. správy FMV na Ochrannou službu.
1993 – vznik Pyrotechnického oddělení Ochranné služby Policie ČR
spojením pyrotechniků Ochranné služby Policie ČR a útvaru „Diplomatic security“, které se zabývalo ochrannou objektů zvláštního významu a zastupitelských úřadů, včetně rezidenčních objektů. V té době došlo k postupnému nákupu ochranných prostředků, jako např. ochranné pyrotechnické obleky EOD (Explosive Ordnance Disposal), mobilní rentgenové přístroje nové generace, rušičky radiových roznětů atp. Dne 15. června 1993 bylo slavnostně otevřeno sídlo pyrotechniků v areálu Ochranné služby v ulici Kapucínská. Pyrotechnici také začali s lektorskou činností pro jiné útvary a civilní organizace. Od 6. 12. 1993 začala na zásahy vyjíždět dvoučlenná pohotovostní výjezdová skupina v novém upraveném vozidle, které již bylo vybaveno technickými prostředky potřebnými pro zneškodňování nástražných výbušných systémů.
1994 – vznik Pyrotechnického odboru Ochranné služby Policie ČR
jako gesčního útvaru, zabývající se problematikou nástražných výbušných systémů, který byl současně ustanoven jako servisní pyrotechnické pracoviště s celorepublikovou působností. Pyrotechnický odbor se také z těchto důvodů začal rozšiřovat o další pyrotechniky - specialisty. Pro detekci výbušnin se mimo technických prostředků začali ve větší míře používat služební, specielně vycvičení psi. Speciální výcvik psů u Policie ČR zahrnoval vyhledávání vojenských a průmyslových výbušnin, běžných střelivin i některých druhů třaskavin.
1998 - I. mezinárodní pyrotechnický seminář
za účasti 22 delegátů z 10 zemí a při jeho příležitosti byla v Muzeu Policie ČR otevřena výstava, která se zabývala celou historií policejní pyrotechniky v ČR.
2000 - vznik nového detašovaného pyrotechnického pracoviště
vznikla další pohotovostní výjezdová skupina pro oblast Morava v Olomouci. Nepřetržitý výkon služby byl zahájen od 1. října 2000. Důvodem vzniku nového pracoviště byla skutečnost, že se zvyšoval počet výjezdů pyrotechniků na podezřelé předměty a nástražné výbušné systémy a zřízením nového pracoviště na Moravě se snížily dojezdové časy k těmto událostem.
2001 - vznik Pyrotechnického odboru Policejního prezídia ČR
který se stal gestorem za policejní pyrotechniku nejen v oblasti nástražných výbušných systémů, ale i munice, a nastala potřebná zásadní změna v organizaci výkonu policejní pyrotechnické činnosti. Mimo jiné pyrotechnický odbor převzal odpovědnost za pyrotechnické práce v lokalitách bývalých vojenských výcvikových prostorů Ralsko a Mladá, kde v souladu s usneseními vlády Armáda ČR prováděla po odchodu sovětské armády od roku 1993 asanace těchto území a ukončila zde svou činnost. Na pyrotechnický odbor byla v roce 2002 převedena kriminalistická expertizní činnost z Kriminalistického ústavu Praha a byly zahájeny dokumentační přípravy výstavby stálé trhací jámy v Ralsku. Stálá trhací jáma - jedná se o zařízení ojedinělé svého druhu v ČR, možná i v Evropě, určené k ekologické likvidaci munice, které je k dispozici všem pyrotechnikům PČR. V objektu je ničena munice, probíhají zde výcviky v používání výbušnin a ukázky účinků výbuchů pro vzdělávací účely. Například v průběhu roku 2009 bylo pyrotechnickými pracovišti policie uskutečněno celkem 1446 výjezdů na nálezy munice. Největší množství nálezů měli pyrotechnici Pyrotechnické služby z expozitury ve Frýdku – Místku (285 výjezdů na oznámení o nálezu munice) a pyrotechnici z Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje (294 výjezdů). Při výkonu pyrotechnické činnosti související s likvidací munice bylo pyrotechnickými pracovišti PČR provedeno celkem 834 svozů nebezpečné munice. Na stálé trhací jámě odpracovali pyrotechnici PČR celkem 2165 hodin.
2003 – II. mezinárodní pyrotechnický seminář
za účasti 154 pyrotechniků z Policie ČR, zástupců pyrotechnických pracovišť Anglie, Francie, Ruska, Slovenska, SRN a Španělska, zástupců Armády ČR, Vězeňské služby, zástupců komerčních pracovišť zabývajících se pyrotechnickou problematikou a dalších hostů.
2008 – III. mezinárodní pyrotechnická konference
za účasti 40 zahraničních hostů a více jak 250 odborníků z řad pyrotechnické veřejnosti. Cílem konference byla výměna zkušeností, diskuse k řešení bezpečnostní situace státu v době předsednictví ČR v Radě EU, prohloubení mezinárodní spolupráce EOD týmů, rozbor zajímavých případů nálezů a výbuchů NVS, použití nových technických prostředků k likvidaci nástražných výbušných systémů (dále jen NVS), prezentace nových druhů výbušnin a současně prezentace novinek technických a ochranných prostředků.
2009 - vznik Pyrotechnické služby Policie ČR
Pyrotechnická služba se za dobu své působnosti aktivně podílela na rozsáhlých přípravách bezpečnostních opatření souvisejících se zajištěním státních návštěv na úrovni prezidentů, akcí s mezinárodní účastí a velkého společenského významu. Mezi nejnáročnější bezpečnostní akce bezesporu patřilo zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky, summit představitelů NATO, návštěva prezidenta USA Baracka Obamy v Praze na summitu EU – USA, papežů Jana Pavla II. a Benedikta XVI., předsednictví ČR v Radě EU, opatření po teroristických útocích v USA a Velké Británii, při zajišťování bezpečnosti v rámci MS v ledním hokeji a voleb do zastupitelských sborů; v neposlední řadě rychlé zajištění bezpečnostních opatření souvisejících s návštěvou prezidentů Spojených států amerických a Ruské federace, Baracka Obamy a Dmitrije Medveděva v dubnu 2010.
2011 – změna systému výkonu pyrotechnických činností v rámci Policie ČR
počínaje dnem 1. července 2011 plní Pyrotechnická služba na celém území státu úkolu na úseku prověřování podezřelých předmětů a likvidace nástražných výbušných systémů prostřednictvím specializovaných pracovišť se sídlem v Praze a v Olomouci, zajišťování nálezů munice a její likvidace prostřednictvím pěti muničních expozitur Frýdek-Místek, Milovice, České Budějovice, Teplice a Brno znalecké činnosti ve specializaci pyrotechnika.
Další pyrotechnické činnosti vykonávají pyrotechnici Útvaru rychlého nasazení a zásahových jednotek krajských ředitelství Policie ČR, kteří se specializují na průlomovou pyrotechniku a krizové trhání, pyrotechnici Útvaru pro ochranu prezidenta ČR ochranné služby a Útvaru pro ochranu ústavních činitelů ochranné služby určení k provádění pyrotechnické ochrany chráněných osob a objektů a pyrotechnici služby cizinecké policie, kteří zajišťují pyrotechnickou ochranu mezinárodních letišť.
Poděkování:
Od roku 1918 roku do současné doby v rámci výkonu pyrotechnických činností zahynulo dle dostupných informací celkem 16 policejních pyrotechniků, včetně Gestapem zatčeného a pro odbojovou činnost popraveného RNDr. Miloše Jaška,
Všem těmto pyrotechnikům patří poděkování, za jejich činnost, kterou zaplatili vlastním životem.
Pomník.JPG
detail pomníku.JPG