Plzeňští policisté dnes a denně vyjíždí k méně či více závažným dopravním nehodám, jejichž následky bývají mnohdy fatální. Až příliš často řeší i dopravní kolize, jejichž účastníkem a mnohdy viníkem je chodec. V rámci pravidelně realizovaných dopravně bezpečnostních akcí, které jsou zaměřeny nejen na řidiče, ale i na chování chodců v silničním provozu, se pak velmi často setkávají s pěšími, kteří nejenže nerespektují základní pravidla silničního provozu, která ukládá zákon, ale naprosto nepochopitelně a nelogicky dávají všanc vlastní život a zdraví. Zřejmě si neuvědomují, že právě oni, coby chodci, jsou neohroženější skupinou účastníků silničního provozu.
Už malé děti v mateřských školkách se učí v rámci dopravní výchovy, že nejenom řidič, ale i chodec je účastníkem silničního provozu a proto musí respektovat povinnosti uložené mu zákonem o silničním provozu. Chodcem není jen osoba, která se sama pohybuje pěšky, ale je jím i ten, kdo tlačí nebo táhne sáňky, dětský kočárek, vozík pro invalidy, ruční vozík o celkové šířce nepřevyšující 600 mm. Podle zákona je pěším i lyžař, bruslař na kolečkových bruslích, osoba jedoucí na invalidním vozíku, ať už se jedná o vozítko na ruční či elektrický pohon. Za chodce je považován i ten, kdo vede jízdní kolo nebo tlačí motocykl o objemu válců do 50 cm3.
Abychom se na svých cestách nestali obětí nebo viníkem dopravní nehody, je třeba respektovat nejen pravidla a povinnosti, které nám jako chodcům ukládá silniční zákon, ale dodržovat i obecné preventivní zásady a rady. Nejčastější situací, kdy bývá chodec především ve velkých městech ohrožen na životě, je přecházení vozovky. Zákon stanoví povinnost vozovku přecházet pouze po přechodu pro chodce, na místě určeném pro přecházení nebo na bezpečných místech. Je-li v blízkosti 50m přechod nebo nadchod, musí jej chodec využít. Přechod pro chodce je místo na pozemní komunikaci určené pro přecházení chodců a označené příslušnou dopravní značkou. Takové místo však v praxi může mít řadu podob a na nás chodcích je, abychom si vždy místo řádně prohlédli a chovali se dle situace na místě. Může se jednat o „jednoduchý“ přechod pro chodce vedoucí přes úzkou dvouproudovou komunikaci nebo o přechod přes několik jízdních pruhů v obou směrech a tramvajový pás.
Vždy je třeba dbát základních pravidel pro přecházení vozovky:
- Chodec nemá na přechodu pro chodce absolutní přednost!!!
- Chodec nemá přednost před tramvají a vozy s právem přednostní jízdy (Policie ČR, Hasičský záchranný sbor, záchranáři).
- Je-li na křižovatce semafor, vždy respektujte světelná znamení. Nikdy nepřecházejte na červenou!
- Vždy se rozhlédněte vlevo, vpravo, vlevo i tehdy, svíti-li na semaforu zelená pro chodce.
- Vždy počkejte, zda vozidlo skutečně brzdí kvůli Vám. Nevstupujte do vozovky dříve, než zcela zastaví.
- Pokud je vozidlo v dohledu, nepřecházejte! Brzdná dráha vozidla je závislá na hmotnosti, rychlosti vozidla a povětrnostních podmínkách (na suchém povrchu je brzdná dráha vozidla asi 37 metrů, při dešti 50 metrů, na zasněžené vozovce je to až 110 metrů při rychlosti vozidla 50 km/h)
- Dvouproudovou silnici přecházejte obzvlášť opatrně.
- Nevstupujte do vozovky mezi vozidly, nepřecházejte v zatáčce.
- Nejen pro řidiče, ale také pro chodce platí pokyny policistů.
Velmi nebezpečným místem, kde si mnohdy chodci nevědí rady a velmi často porušují pravidla silničního provozu, bývají tak zvané dělené přechody pro chodce. Jedná se o místa určená k přecházení vozovek s větším množstvím jízdním pruhů či tramvajovým pásem. U těchto přechodů jsou většinou uprostřed vozovky vybudovány ochranné ostrůvky, kde v případě, že chodec nestačí vozovku přejít na zelený světelný signál, může bezpečně vyčkat na další „zelenou“. Velmi často pak na tomto typu přechodů jsou zbudovány 4 semafory. Vždy dva proti sobě, které jsou určeny pro polovinu vozovky. Pak je třeba brát tento přechod pro chodce v podstatě jako dva samostatné přechody, kde musím respektovat dvě světelná znamení. Jedno pro první půli přechodu, druhé znamení pro druhou polovinu vozovky. Velmi často se bohužel stává, že chodec začne přecházet komunikaci po přechodu pro chodce na zelený světelný signál. V okamžiku, kdy se dostane na ochranný ostrůvek a začne mu „svítit" pro druhou polovinu vozovky na dalším semaforu již červený světelný signál, tento pokyn nerespektuje a pokračuje v chůzi napříč vozovkou, přestože mu "červená" na semaforu velí zastavit a vyčkat zeleného světla.
I řidiči mají vůči chodcům řadu povinností, na příklad :
- nesmí předjíždět jiná vozidla na přechodu pro chodce a bezprostředně před ním,
- musí dbát zvýšené opatrnosti zejména vůči dětem, osobám s omezenou schopností pohybu a orientace, osobám těžce zdravotně postiženým a zvířatům, brát ohled na vozidlo přepravující děti, řidiče začátečníka nebo osobu těžce zdravotně postiženou označené podle právního předpisu a na výcvikové vozidlo označené podle předpisu,
- s výjimkou řidiče tramvaje umožnit chodci, který je na přechodu pro chodce nebo jej zřejmě hodlá použít, nerušené a bezpečné přejití vozovky; proto se musí řidič takového vozidla přibližovat k přechodu pro chodce takovou rychlostí, aby mohl zastavit vozidlo před přechodem pro chodce, a pokud je to nutné, je povinen před přechodem pro chodce zastavit vozidlo,
- snížit rychlost jízdy nebo zastavit vozidlo před přechodem pro chodce, sníží-li rychlost jízdy nebo zastaví-li vozidlo před přechodem pro chodce i řidiči ostatních vozidel jedoucích stejným směrem,
- nesmí ohrozit chodce přecházející pozemní komunikaci, na kterou řidič odbočuje, při odbočování na místo ležící mimo pozemní komunikaci, při vjíždění na pozemní komunikaci a při otáčení nebo couvání.
- řidič nesmí zastavit a stát na přechodu pro chodce a ve vzdálenosti kratší než 5 m před ním.
por. Ing. Hana Štefflová
24. září 2014