Domácí násilí je bohužel častým jevem, který se objevuje v českých domácnostech, ale protože se zpravidla odehrává za zavřenými dveřmi, je velmi těžké takové chování odhalit. 
  Důvody jsou pořád stejné. Oběti jsou pod tlakem agresora a bojí se, aby oznámení jejich situaci ještě nezhoršilo. Někdy se samy do této role staví, vysvětlují jí tak, že si to zasloužily a projevy násilí na svém těle omlouvají například pády. Pokud však jejich okolí nedostane podnět přímo od nich, zpravidla zůstávají na svou náročnou situaci samy.
 Definic domácího násilí je více, i ty ale mají některé společné znaky. V první řadě se odehrává v soukromí za zavřenými dveřmi, většinou k němu nedochází veřejně. Útočník svou oběť týrá doma nebo v prostředí, kde nemá svědky, tedy stranou společenské kontroly.
 Kromě aktérů samotných se také stává, že jsou tomuto jednání přítomny děti, pokud je manželé nebo partneři mají. Právě ty se pak stávají jedinými svědky těchto domácích dramat. Ani ony však nejsou schopny tuto situaci řešit, protože mají strach. Navíc je agresor většinou zmanipuluje tak, aby si myslely že jde o běžné chování, například že maminka zlobila, proto musí být potrestána. Dokonce si děti často myslí, že právě ony jsou za tuto situaci odpovědné a vše se děje kvůli nim. Téměř vždy si z takové situace odnáší pocity, které je mohou provázet celý život. V některých případech se může jednání agresora dokonce otočit i proti nim.
 Dalším znakem domácího násilí je stupňování útoků. Mohou začít pouhými slovními narážkami a nadávkami, později přerůst až v opakované fyzické útoky, ke kterým dochází zpravidla dlouhodobě. Potom se stává, že dospějí až k tragickému finále, kdy jde oběti doslova o život. Pokud se jí podaří přežít, nese si po zbytek života nejen jizvy na těle, ale i psychická traumata, s nimiž se vyrovnává jen velice těžko. To se pak v první řadě projevuje v dalším partnerském životě, ale může a často zasáhne i do běžných činností.
 U domácího násilí jsou vždy jasně rozdělené role, oběť je stejná a to platí i pro útočníka. Jejich postavení se nemění. Týraná osoba nemá možnost se útokům vyhnout. Pokud se pokusí agresorovi postavit, zpravidla svou situaci ještě zhorší a dočká se za svůj vzdor tvrdšího postihu. Situace je tedy bez přispění třetí strany pro oběť téměř bezvýchodná a únik pomocí vlastních sil je pro ní často příliš riskantní a nejistý.
 Také je třeba říct, že projevem domácího násilí nemusí být jen fyzické napadání, psychické týrání oběti nebo sexuální násilí, může jím být i společenská izolace od ostatních příbuzných a přátel spojená například se zákazy telefonování nebo jiného kontaktu s vnějším světem. Stejně lze hodnotit i zamezení přístupu k financím nebo tvrdé vynucování hmotných výhod na úkor oběti.
  Nejčastější obětí domácího násilí jsou ženy, ale není to pravidlem. Jsou zaznamenány případy, kdy byl týrán i muž. Často dochází k opakovaným a dlouhodobým útokům také na seniory, kteří jsou proti takovému jednání prakticky bezmocní.
 Samozřejmě nemusí každá modřina nebo oděrka hned znamenat, že se jedná o domácí násilí. Přesto doporučujeme, pokud se něčeho takového všimnete ve vašem okolí, abyste se zraněného člověka ve zvýšené míře všímali. Jestliže u něj zaznamenáte častější opakování fyzických poranění na jeho těle a v jeho jednání strach, vyhýbavost odpovědí na přímé otázky o tom, kde ke svým zraněním přišel, případně opakuje stále stejnou verzi, jak byla poranění způsobena, začněte jednat. Komunikujte s ním pozorně a citlivě, nabízejte pomoc. Neváhejte také v případě podezření na domácí násilí kontaktovat některé z intervenčních center, které se touto problematikou zabývá. Poradí vám, jak se k oběti chovat, čeho se máte všímat a další možnosti, jak týraným osobám pomoci. 
 Je třeba tedy také říct, kdy se o domácí násilí nejedná. Je to v případech kdy jde o spor nebo jednorázový incident mezi blízkými osobami nebo partnerské potyčky,  případně když nesplňuje další výše popsané znaky.
 Pokud se vám někdo svěří, že je obětí domácího násilí, nebo jste týranou osobou samy, rozhodně na nic nečekejte, protože jde skutečně o čas,  a volejte policejní tísňovou linku 158.