Policie České republiky – KŘP Moravskoslezského kraje
Dotaz k výkonu práva myslivosti
Zveřejnění podle ustanovení § 5 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb.
Žádost zněla:
„Já, ..., žádám na základě základních práv a svobod České republiky dle informačního zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů o informace Krajské ředitelství Policie České Republiky Moravskoslezského kraje o tyto informace:
- Kolik/zdali došlo k nějakým zraněním/úmrtím myslivců, popřípadě i „civilních“ osob při výkonu práva myslivosti v Moravskoslezském kraji od ... do ...?
- Kolik myslivců a členů mysliveckých spolků nad 65 let má doma legálně drženou zbraň?
- Jak často se ze zákona myslivci a členové mysliveckého spolku podrobují lékařským prohlídkám, které zjišťují zdali je adekvátní v jejich stavu popřípadě věku mít doma zbrojní průkaz a zbraň.
Povinný subjekt Vaši žádost posoudil a poskytuje Vám požadované informace vycházející z podkladů odboru analytiky a kybernetiky krajského ředitelství a z odboru služby pro zbraně a bezpečnostní materiál krajského ředitelství.
K odrážce první:
Krajské ředitelství Vámi specifikovanou trestnou činnost, tedy jaký je počet zranění či úmrtí při výkonu práva myslivosti u myslivců či civilistů v Moravskoslezském kraji za období ... až ..., neeviduje. Požadované informace jsou sice součástí jednotlivých trestních spisů, ale jednoduchým analytickým dotazem není možno určit, zda k ublížení na zdraví či usmrcení došlo při výkonu práva myslivosti. Pro vytvoření odpovědi by tedy bylo nutné každý spis analyzovat zvlášť, aby byla vytvořena nová data. Určení policisté by pak museli nahlížet do příslušných trestních spisů a tyto jeden po druhém vyhodnocovat, údaje shromažďovat a následně sestavovat do souborů, kde by musely být zařazeny pod Vámi požadovanou statistickou skupinu. Jelikož by se jednalo o vytvoření nové informace, a ustanovení § 2 odst. 4 InfZ stanoví, že povinnost poskytovat informace se mimo jiné netýká vytváření nových informací, nelze Vám v této části žádosti požadované informace poskytnout.
K odrážce druhé:
Uvádíme, že zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů, upravuje 5 skupin oprávnění zbrojních průkazů, a to skupinu A - ke sběratelským účelům, skupinu B - ke sportovním účelům, skupinu C - k loveckým účelům, skupinu D - k výkonu zaměstnání nebo povolání a skupinu E - k ochraně života, zdraví nebo majetku. Obecně lze říci, že při vydání zbrojního průkazu pro jakoukoliv skupinu již není třeba předkládat žádný doklad, který by prokazoval příslušnost držitele k určité skupině. To platí i u zbrojních průkazů vydaných pro skupinu C - držitel není povinen dokládat, že je členem konkrétního mysliveckého sdružení. Z toho důvodu nelze říci, že držitel zbrojního průkazu skupiny C je zároveň myslivcem nebo členem mysliveckého spolku. Navíc, držitel zbrojního průkazu skupiny C smí nabývat do vlastnictví a držet, popřípadě nosit, zbraně zařazené do kategorie A-I, B, C. Jinými slovy, může nabývat jak dlouhé zbraně (např. kulovnice, brokovnice), tak krátké zbraně (např. pistole či revolvery). Tento držitel může mít také více skupin zbrojního průkazu, čímž pak bývá i vlastníkem většího počtu zbraní. V takovýchto případech nelze tedy přesně určit, pro jaký účel má konkrétní zbraň držitel zaregistrovanou. Informací o tom, kolik myslivců nad 65 let má doma legálně drženou zbraň, z toho důvodu nelze sdělit. Tato informace není nijak zaznamenaná a povinný subjekt nemá zákonnou povinnost touto informací disponovat. Podle § 3 odst. 3 InfZ stanoví, že informací se pro účely tohoto zákona rozumí jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního.
K odrážce třetí:
Zákon neoperuje se zvláštní povinností ve vztahu k myslivcům a členům mysliveckého spolku. Pokud by se mělo jednat o držitele zbrojního průkazu skupiny C, tedy zbraně k loveckým účelům, ten se podrobuje lékařské prohlídce při vydání zbrojního průkazu a poté vždy, když žádá o nový zbrojní průkaz po uplynutí doby jeho platnosti, v současné době tedy po 10 letech, jelikož na tuto dobu je stanovena platnost zbrojního průkazu. Existuje-li však důvodné podezření, že u držitele zbrojního průkazu došlo ke změně zdravotního stavu, která by mohla mít za následek změnu zdravotní způsobilosti, může příslušný útvar policie vyzvat držitele zbrojního průkazu (během uvedených 10 let), aby se dostavil ke svému posuzujícímu lékaři a podrobil se lékařské prohlídce. Posuzující lékař, který u držitele zbrojního průkazu zjistí změnu zdravotního stavu, která vylučuje nebo omezuje zdravotní způsobilost podle zákona o zbraních, je pak povinen nový posudek o zdravotní způsobilosti zaslat bez zbytečného odkladu příslušnému útvaru policie.