Policie České republiky – Kriminalistický ústav
Historický vývoj KÚP
Historický vývoj Kriminalistického ústavu
- Počátky (do roku 1945)
- 1945 – 1958
- 12. prosince 1958
- 1966 – 1968
- 70. – 80. léta
- 90. léta – 2005
- Současnost
Za oficiální den vzniku Kriminalistického ústavu lze považovat 12. prosinec 1958, kdy vyšel rozkaz ministra vnitra č. 166/1958, kterým byl pod číslem 172 vydán dokument „Statut Hlavní správy Veřejné bezpečnosti - vydání". Nový statut byl vydán v důsledku organizačních změn ve Veřejné bezpečnosti.
V jeho příloze byl v hlavě II. - Organizační struktura HS VB poprvé uveden pod písmenem ch) nově vzniklý útvar - Kriminalistický ústav. Tímto byl de facto zrušen do té doby existující Vědeckotechnický odbor Hlavní správy VB, vytvořený v roce 1953, jenž byl přímým pokračovatelem technického a identifikačního oddělení, která byla vytvořena v roce 1945 ve struktuře Kriminální ústředny coby řídící složky kriminální policie vzniklé v rámci nového poválečného bezpečnostního sboru SNB.
V článku 11 přílohy rozkazu jsou vymezeny hlavní úkoly KÚ: „Řídí kriminalistické práce ve VB. Provádí znalecké posudky v oboru technické kriminalistiky pro všechny orgány ministerstva vnitra na dožádání prokuratur a soudů, rovněž identifikační práce z hlediska daktyloskopie. Posílá své pracovníky podle závažnosti případů a speciálnosti trestných činů na místa, kde trestný čin byl spáchán. Zevšeobecňuje vědeckotechnickou práci VB pomocí vydaných učebních textů a časopisu „Kriminalistický sborník“. Zavádí a propaguje používání vědeckotechnických prostředků v boji s trestnou činností. Organizuje kriminalistický kabinet Hlavní správy VB, a udržuje styk s vědeckými institucemi v oboru kriminalistiky. Předchází úrazům odstraňováním výbušnin a munice školenými pracovníky.“
Kriminalistický ústav byl v od roku 1958 koncipován jako specializované resortní pracoviště určené k řízení výkonu kriminalistickotechnické činnosti v tehdejším bezpečnostním sboru a současně byl ústředním orgánem pro výkon kriminalistických expertiz na území Československa, které prováděl na dožádání orgánů činných v trestním řízení. Zajišťoval rovněž všechny v té době v kriminalistické praxi uplatňované identifikační metody osob a věcí (daktyloskopie, portrétní identifikace, balistika aj. ) a dále je rozvíjel. Byl jediným vědecko-výzkumným pracovištěm tehdejší Veřejné bezpečnosti, resp. celého ministerstva vnitra. Od prvopočátku své existence zevšeobecňoval formou publikací a časopisů dosažené poznatky ze své badatelské činnosti, jakož i praktické poznatky získané zejména ž expertizní činnosti a práce přímo na místech trestných činů a mimořádných událostí.
Text: JUDr. Jan Hlaváček
STRAUS, Jiří. Dějiny československé kriminalistiky slovem i obrazem II. : Historie KÚP. Praha : Police history, 2005. 170 s. ISBN 80-86477-18-5.