Policie České republiky – KŘP hlavního města Prahy
Historie jednotky
- Historické znaky, prapor a nášivky PMJ Praha
- Vznik jednotky a období let 1956-1989
- Vývoj PMJ v letech 1989-2008
- Novodobá historie PMJ
- Vozidla používaná PMJ Praha
- Historická značení vozidel PMJ
- Sídla útvaru
- Velitelé jednotky
- Kronika PMJ
- Oslavy 55 let PMJ
- ppor. Michal Braniš - IN MEMORIAM
- Memoriál ppor. Michala Braniše v kopané
Historické znaky, prapor a nášivky PMJ Praha
HISTORICKÉ ZNAKY PMJ PRAHA
Znak útvaru je poznávacím znamením dané jednotky. Znaky ve formě nášivek pak rozlišují policejní jednotky po celém světe. Pohotovostní a později Pohotovostní motorizovaná jednotka v historii také měla několik znaků a cesta k "pneumatice s křídly" trvala přes 50 let. První znak pod textem (zcela vlevo) pochází z období po roce 1975, kdy v názvu jednotky ještě nebylo slovo "motorizovaná". Útvar však již využíval nové barevné provedení služebních vozidel. Druhý ze znaků je jen o pár let mladší, název útvaru je již kompletní. Poslední ze znaků (zcela vpravo) pochází z 80. let, byl umístěn na zdi v instruktážní místnosti základny PMJ.
HISTORICKÉ NÁŠIVKY JEDNOTKY
Nášivku PMJ nosili policisté PMJ na uniformě neoficiálně až do roku 2008, kdy byl uznán návrh znaku ve své dnešní podobě a nošení této verze nášivky se tedy stalo oficiálně povolené. Nášivka byla vyráběna postupem času v několika (pod textem) vyobrazených modifikacích, tyto však nesplňovaly požadavky heraldiků, ikdyž hlavní motiv s malou změnou přetrval a byl přenesen i do nášivky oficiální - křídla, pneumatika a meč.
Poslední neoficiální verze, která neprošla schvalovacím procesem se nejvíce podobá dnešní nášivce. Tento znak se tedy zachoval pouze jako výšivka na standartě PMJ, vytvořené v roce 2005. Ruku, která drží meč již nahradilo panorama Hradčan. Na snímku u pomníku ppor. M. Braniše, na základně jednotky čestná stráž PMJ s historickým a současným praporem útvaru.
HISTORICKÝ PRAPOR PMJ
Vznik jednotky a období let 1956-1989
VZNIK JEDNOTKY A OBDOBÍ LET 1956 - 1989
KAPITOLY
- 50. léta a rok 1956 - vzniká Speciální pohotovostní jednotka (SPJ), útvar používá motocykly Jawa, M-73 a vozidla Škoda.
- 60. léta a útvar se přejmenovává na Pohotovostní jednotku (PJ), ve vozovém parku nově vozy Volha 21, stále ještě v modrém.
- 70. léta a zatím poslední změna názvu útvaru na Pohotovostní motorizovanou jednotku (PMJ) s novým, žluto - bílým provedením vozidel.
- 80. léta a posledních deset let Veřejné bezpečnosti a také poslední stěhování na základu do Ďáblic na Prahu 8.
Bezpečnostní situace v Praze ve druhé polovině 50. let ukázala nutnost vytvořit akceschopný mobilní útvar s celoměstskou působností pro boj s narůstající kriminalitou na území metropole. Proto byl dne
1. července 1956
zřízen nový útvar tehdejší Veřejné bezpečnosti, jehož působnost byla na celém území hl. m. Prahy. Dostal název:
SPECIELNÍ POHOVOSTNÍ JEDNOTKA (SPJ)
Sídlo tohoto útvaru bylo v samém centru města - na Praze 1, Konviktské ulici, vedle budovy tehdejší Městské správy VB Praha. Její počáteční stav byl stanoven na 140 příslušníků Veřejné bezpečnosti. Do funkce náčelníka SPJ byl tehdy ustanoven npor. Vladimír Klauz.
V té době byly používány naše první služební vozidla - Škoda 1101 TUDOR v bojovém provedení a to již s bílým pruhem a novým bojovým nápisem "Hlídka VB" v počtu 6 kusů. Později vozidla Škoda 1201 a Škoda 1202.
Nejprve však, při svém vzniku pouze motocykly československé provenience JAWA 500 a motocykly sovětské výroby M-72 s postranními vozíky.
Činnost této jednotky se v následujících létech plně osvědčila. Členové jednotky byli na tehdejší dobu vybaveni velice mobilními prostředky a tak zasahovali včas a všude tam, kde bylo třeba. Popularita útvaru neustále rostla v očích široké pražské veřejnosti.
Z uvedeného důvodu dochází po necelých devíti letech existence útvaru k jeho reorganizaci.
V roce 1965
byl útvar přejmenován a jeho název od té doby zněl:
POHOTOVOSTNÍ JEDNOTKA (PJ)
odboru pořádkové služby Městské správy VB Praha.
Náčelníkem byl ustanoven mjr. Jiří Komorous st., kterého v roce 1969 vystřídal kpt. Václav Kohl. Dochází též k navýšení systemizovaného stavu na celkových 210 členů jednotky, Tento stav zůstává až do roku 1970. Jednotka změnila i místo své základny stěhováním na Prahu 2, ul. Vodičkova č. p. 1, s vjezdem do objektu z ulice Jindřišská, hned vedle budovy Nové radnice. Později však opět dochází ke změně dislokace útvaru, jenž byl přemístěn do kasáren Jana Roháče z Dubé v Praze 10, Vršovicích v ul. Na Míčankách 2, kde působil až do května 1979.
Pohotovostní jednotka OPS MS VB byla po roce 1965 vybavena služebními vozidly VOLHA GAZ 21a později vozidly VOLHA GAZ 24.
Navíc pro potřeby pořádkových jednotek VB byl útvar vybaven zásahovými vozidly typu ROBUR z provenience bývalé NDR stejně tak, jako vodním dělem, vyrobeným tamtéž. V 60. letech byl útvar PJ skutečně jediným pražským útvarem, který byl schopen postavit dobře vycvičenou pořádkovou jednotku. Proto i název SPJ a později PJ nebyl náhodný. I v době tzv. "Normalizace" si Pohotovostní jednotka plnila svoje základní úkoly se ctí. Opětovně byla všude, kde bylo třeba a vždy jako první. O tom svědčí řada děkovných dopisů od občanů, které na adresu jednotky docházely.
Od 1. července 1975 navíc Pohotovostní jednotka jako první v zemi užívá na svých služebních vozidlech nové barevní provedení. Kombinaci žluté s bílým pruhem a nápisem "VB".
V roce 1976 PJ slaví 20 let své existence.
Bezpečností situace se vyvíjela i nadále a koncem 70. let si vynutila další organizační změnu. Rozhodnutím tehdejších orgánů státní správy dochází dne
1. prosince 1978
k další, tentokráte významné, změně v systemizaci útvaru na 459 příslušníků VB a především jeho přejmenování na:
POHOTOVOSTNÍ MOTORIZOVANÁ JEDNOTKA (PMJ)
VB Praha
Velitelem jednotky zůstal mjr. Václav Kohl. Byly zřízeny 3 roty hlídkové služby. V květnu 1979 se celý útvar z Prahy 10 přestěhoval na Prahu 8, kde vybudoval ve starém opuštěném a zchátralém areálu na Ďáblické ulici, č. p. 64 svou novou základnu. Pohotovostní motorizovaná jednotka krom toho nově vlastní ekonomické zázemí včetně autodílen a pracoviště spojařů a nastala tak doba velkého budování. Kromě řemeslníků VB se na výstavbě nové základny PMJ podíleli do značné míry samotní členové jednotky odpracováním moha set brigádnických hodin.
80. léta
Byla pro PMJ stále ve znamení vývoje a změn.
20 let své existence příslušníci PMJ oslavili v roce 1981 a mjr. Václav Kohl se tím prakticky s jednotkou loučil (na obr. dole vlevo pod textem).
V roce 1982 převzal vedení jednotky na krátkou dobu pplk. František Urban. Téhož roku ho však vystřídal mjr. Milan Goš (na 4 obr. pod textem).
Po roce 1982 je na základně PMJ vybudováno nově parkoviště služebních vozidel, šatny pro mužstvo či instruktážní místnost. Dále jídelna, areál čety psovodů a především vlastní čerpací stanice PHM. 17. 7. 1987 byla v rámci PMJ vytvořena četa psovodů.
Dnem 1. dubna 1981 byla do struktury PMJ nově začleněna také rota Silniční kontroly.
Nastala i změna ve vedení útvaru, kdy se 1. 1. 1989 stal velitelem jednotky mjr. JUDr. Jan Kovanda (na obr. pod textem).
POHOTOVOSTNÍ MOTORIZOVANÁ JEDNOTKA VE FILMU:
Na závěř této kapitoly si připomeňme, že v roce 1985 byl natočen celovečerní film "Tísňové volání" s Josefem Vinklářem v hlavní roli. Film popisuje několik dní z pohledu fiktivní postavy, zkušeného příslušníka Pohotovostní motorizované jednotky poručíka Josefa Kabáta, který je v závěru filmu při zákroku smrtelně zraněn. Ve filmu je pro vozidla PMJ používán fiktivní volací znak "Racek". Z dnešního pohledu jsou případy řešené hlídkou PMJ ve filmu úsměvné. Popis první služby nového kolegy, který s hlídkou jezdí jako třetí na "doutnáku" i postřehy policistů při pohledu na dění v ulicích Prahy jsou však mnohdy podobné dnešní službě. Téměř celé dvě noci projíždí divák s příslušníky VB služebním vozem pražskými ulicemi a je svědkem jejich zákroků při dopravní nehodě , proti opilcům, mladým vandalům, narkomanům, zlodějům i násilníkům a nakonec i vrahům. Film byl natočen dle scenáře Otty Zelenky a režírován Milošem Zábranským. Příslušníci PMJ se dodnes přou o to, který z policistů PMJ byl předlohou pro filmovou roli por. Kabáta...
Koncem 80. let se rozšířila působnost jednotky, VB chtěla být dobře připravena i na úrok ozbrojených pachatelů a protoze stálého stavu příslušníků PMJ byla vytvořena skupina, která prochází speciálním výcvikem a je určena k likvidaci nebezpečných pachatelů. Velitelem této skupiny se v rámci PMJ stal npor. Josef Bárta.
Vývoj PMJ v letech 1989-2008
VÝVOJ PMJ V LETECH 1989 - 2008
Změna politického režimu a 90. léta celkově jsou pro Pohotovostní motorizovanou jednotku především obdobím změn. V roce 1991, kdy se Veřejná bezpečnost mění na Policii České republiky dochází ke změně barevného provedení služebních vozidel.
Nejprve je na žluto - bílých vozech nápis "VB" nahrazen nápisem "POLICIE". Později se kompletně mění zbarvení vozů Policie na bílou barvu se zeleným pruhem a nápisem "Policie" (u starých vozidel přestřikem, nové přicházely v nových barvách už z výroby).
A jako již mnohokrát v historii, PMJ byl první útvar v zemi, který nové barvy vozidel začal využívat - "na zkoušku".
Změna přichází rovněž u barvy a designu uniforem policistů. PMJ už nenosí své legendární "petrolejky" (Péjáci v historii jako jediní nosili uniformu petrolejové barvy, která se na pohled lišila od klasické zelené, kterou nosili ostatní příslušníci VB), ale do policejní "módy" přichází v roce 1992 modrá barva a vzhled uniforem, který s malými změnami přetrval dodnes.
Postupně se snižoval stav členů jednotky. Bez náhrady je také zrušena Rota silniční kontroly. 1. 11. 1990 sice byla ze zdatných policistů PMJ vytvořena 3. Rota PMJ (tzv. Roza zásahu proti nebezpečnému pachateli, později jen ROZA) v roce 1997 však byla ze stavu PMJ vyňata, byla přejmenována na Zásahovou jednotku a osamostatnila se tak nejen administrativně ale i prakticky. Odstěhováním se z ďáblické základy. I četa psovodů se stěhuje ze základny PMJ do Tuchoměřic a stejně jako ZJ, i psovodi se následně osamostatňují a začleňují se do oddělení služební kynologie.
Pohotovostní motorizovaná jednotka však ani jednou z těchto událostí neutrpěla, naopak. Soustředění se upřelo na podstatu práce jednotky. Tu podstatu práce, pro kterou byla v roce 1956 vytvořena - boj s kriminalitou na území metropole a výjezdy hlídek k případům z linky 158.
Na základně PMJ je v roce 1999 vybudováno vlastní operační středisko. Základna jednotky rovněž prošla rozsáhlou rekonstrukcí. Po zateplení všech hlavních budov, výměnách oken a vybudování nového sociálního zařízení je již v provozu také vlastní myčka služebních vozidel a garážová stání pro služební vozidla.
Koncem roku 1999 proběhla změna ve vedení jednotky, plk. JUDr. Jana Kovandu na jeden rok střídá plk. JUDr. Josef Štěpánek, aby se následně velení jednotky v roce 2001 ujal na dobu více než sedmi let pplk. Ing. Jaroslav Knížka.
Policisté PMJ rovněž bránili hlavní město v době konání MMF v roce 2000. V roce 2002 se policisté PMJ významnou měrou podíleli na opatření v souvislosti s katastrofálními povodněmi v naší metropoli.
V roce 2006 PMJ oslavila 50 let své existence.
Oslav 50. výročí PMJ se zúčastnili všichni ti, kteří s ním byli, anebo stále jsou, nějakým způsobem spjati. Mezi vzácné hosty patřil policejní prezident plk. Mgr. Vladislav Husák, ředitel služby pořádkové policie plk. Ing. Čestmír Pastyřík, dále ředitel pražské policie plk. JUDr. Petr Želásko a jeho zástupci a další zajímaví hosté. Úvodního slova se ujal tehdejší velitel PMJ pplk. Ing. Jaroslav Knížka.
Při této slavnostní příležitosti předala čestná jednotka policistů vedoucímu PMJ prostřednictvím policejního prezidenta standartu PMJ. Mimořádně povýšeno bylo několik policistů a policistek, kteří v současné době u tohoto útvaru slouží, a oceněno byla též více než dvacítka policistů, kteří dostali medaili za věrnost. Nejstarším z nich byl dvaašedesátiletý npor. František Kašík, který u tohoto útvaru slouží již více než 40 let.
Vedení policie nezapomnělo ani na policisty, kteří se o fungování této jednotky zasloužili v minulých letech, a tak přítomní veteráni obdrželi z rukou policejního prezidenta pamětní plakety k 50. výročí PMJ. V rámci oslav bylo k vidění mnoho zajímavého. Akci ze zadržení pachatele s bravurou sobě vlastní předvedli členové historické skupiny “Četnická pátrací stanice” v dobových uniformách, přítomní ale mohli obdivovat též řadu služebních vozidel z let minulých od Tudorů počínaje, po moderní škodovky konče. Konec akce se nesl v duchu neformálního posezení s vedením policie, na kterém si všichni vzájemně sdělili spoustu zážitků.
Stejnokroj příslušníků PMJ se v této době nijak nelišil od uniforem ostatích policistů, ikdyž malé specifikum si Péjáci přeci jen vytvořili - nosili kalhoty striktně zastrčené v kanadách. Od roku 2007 příslušníci jednotky mění v době noční služby klasický stejnokroj a brigadýrku za černý služebně-pracovní stejnokroj vz. 92 (kombinéza) a baret. Ten je vhodnější pro náročnou práci příslušníků PMJ v terénu a černá barva stejnokroje jim v noci dává výhodu a možnost nebýt pachateli ihned spatřen.
Mění se i vozový park. Tradiční Volhy dávno vzaly za své, ikdyž někteří služebně starší policisté PMJ na ně "se slzou v oku" vzpomínají dodnes. Přes Škodu Favorit, Felicii, VW Passat a Škodu Fabii
se tak útvar v 90. letech pomalu přenesl až k modelu Škoda Octavia, která je páteřním vozidlem PMJ prakticky dodnes.
V roce 2008 se PMJ představilo na slavnostní Vojenské přehlídce v Praze již s modely Škoda Octavia II.
Novodobá historie PMJ
NOVODOBÁ HISTORIE JEDNOTKY
Za novodobou historii jednotky můžeme označit období od konce rok 2008 a počátku roku 2009 do současnosti. V této době totiž na PMJ proběhlo mnoho významných pozitivních změn k celkové profesionalizaci odboru. "Žezla" se ujal zkušený vrchní komisař mjr. Ing. Bc. Eduard Šuster. Jeho příchodem jako by útvar dostal nový náboj. Policisté PMJ se také na své základně přestěhovali do nové dvoupodlažní budovy, která poskytuje kompletní šatnové, sociální a kulturní zázemí pro všechny příslušníky a příslušnice jednotky, splňující ta nejpřísnější kritéria EU.
Koncem roku 2008 byl útvar kompletně vybaven novými vozidly Škoda Octavia v nových, modro-žluto-stříbrných barvách. Jako již několikrát v minulosti, byli to mezi prvními právě policisté PMJ, kteří po Praze využívali vozidla v novém barevném provedení.
V roce 2010 PMJ oficiálně užívá služebně pracovní stejnokroj vz. 92 (kombinéza) jako svou uniformu na denní i noční službu, útvar byl jednotně vybaven kvalitními originálními taktickými vestami (navržené přesně pro PMJ Praha a používané tehdy pouze členy jednotky - žádný jiný útvar neměl totožné vesty jako mělo PMJ). Navíc v roce 2010, po 54 letech existence, několika neoficiálních verzích znakudostala jednotka svůj oficiální znak a domovenku.
Všechna Vozidla PMJ jsou od prosince 2010 vybavena mobilní počítačovou technikou, která byla v roce 2015 doplněna kamerovým systémem. Navíc tyto unikátní LCD dotykové počítače využívala v prvopočátku v rámci Policie České republiky pouze pražská Pohotovostní motorizovaná jednotka a na vývoji této techniky se policisté PMJ přímo podíleli. Díky těmto počítačům tak bude ještě více efektivní pátrání po odcizených vozidlech či hledaných osobách. Počítač dokáže zobrazit i fotografii osoby a proto již nelze vymyslet si totožnost, popř. vydávat se za někoho jiného, jako to pachatelé např. trestných činů rádi dělají.
V roce 2010 bylo zřízeno nové oddělení PMJ - oddělení výcviku a analitky (OVA), PMJ tak má navíc své vlastní instruktory střelecké, taktické a další služební přípravy. Tito většinou služebně starší profesionálové z řad PMJ napomáhají vycvičit a připravit policisty PMJ pro ty nejnáročnější situace.
Členové pražské PMJ navíc prošli opětovným školením první pomoci a od ledna 2011 jsou vozidla PMJ vybavena mobilními defibrilátory. Ty pro jednotku zakoupilo hl. m. Praha. I před tím však členové jednotky svým profesionálním jednáním a poskytnutím první pomoci zachránili doslova na ulici několik lidských životů, každý policista z řad PMJ je v případě potřeby schopen poskytnout profesionální první pomoc.
Vozidla používaná PMJ Praha
VOZIDLA POUŽÍVANÁ PMJ PRAHA
MODRO-BÍLÉ BAREVNÉ PROVEDENÍ SLUŽEBNÍCH VOZIDEL (do roku 1975)
- JAWA 500 motocykl s postranním vozíkem byl prvním služebním dopravním prostředkem útvaru.
- M-72 motocykl s postranním vozíkem ruské provenience útvar rovněž používal od svého zrození v roce 1956.
- ŠKODA 1101P TUDOR - "BOJOVÝ TUDOR" řadový čtyřválec s objemem 1089 ccm, výkon 24 kW (32 koní) při 3200 ot/min, Čtyřstupňová převodovka,
maximální rychlost 90 km/h. Šesti kusy Škody Tudor disponovala jednotka nejprve v zeleném, brzy však především v modrobílém barevném provedení s nápisem hlídka VB. Jednalo se tedy o první služební dvoustopé vozidlo našeho útvaru.
- ŠKODA 1201 řadový čtyřválec s objemem 1221 ccm, výkon 33 kW (45 koní) při 4200 ot/min, točivý moment 86 Nm při 2500 ot/min. Čtyřstupňová převodovka, maximální rychlost 110 km/h.
- ŠKODA 1202 řadový čtyřválec s objemem 1221 ccm, výkon 34 kW (47 koní) SAE při 4500 ot/min, točivý moment 87 Nm při 3000 ot/min. Čtyřstupňová převodovka, maximální rychlost 110 km/h.
- VOLHA 21 řadový čtyřválec s rozvodem měl objem 2445 ccm, výkon 70 koní při 4000 ot/min. Třístupňová převodovka, hmotnost 1460 kg, maximální rychlost 130 km/h. Zrychlení na stovku za 24 s.
ŽLUTO-BÍLÉ BAREVNÉ PROVEDENÍ SLUŽEBNÍCH VOZIDEL (do roku 1991)
- VOLHA 24 řadový čtyřválec s objemem 2445 ccm, výkon 72 kW (98 koní) při 4500 ot/min, točivý moment 192 Nm při 2400 ot/min. Čtyřstupňová převodovka, maximální rychlost 145 km/h. zrychlení na stovku za 21 s.
- LADA VAZ 2103 řadový čtyřválec s objemem 1451 ccm, výkon 55 kW (75 koní) při 5600 ot/min, točivý moment 120 Nm při 3400 ot/min. Čtyřstupňová převodovka, maximální rychlost 154 km/h. zrychlení na stovku za 16 s.
- LADA VAZ 2106 řadový čtyřválec s objemem 1568 ccm, výkon 55 kW (75 koní) při 5400 ot/min, točivý moment 116 Nm při 3000 ot/min. Čtyř nebo pětistupňová převodovka, maximální rychlost 154 km/h, zrychlení na stovku za 16 s.
- ŠKODA 125 řadový čtyřválec s objem 1174 ccm, výkon 37 kW (50 koní) při 5000 ot/min, točivý moment 82 Nm při 3000 ot/min. Pětistupňová převodovka, maximální rychlost 140 km/h a zrychlení na stovku za 19 s.
ZELENO-BÍLÉ BAREVNÉ PROVEDENÍ SLUŽEBNÍCH VOZIDEL (do roku 2008)
- ŠKODA 136L FAVORIT řadový čtyřválec s objemem 1289 ccm, výkon 46 kW (62 koní) při 5500 ot/min, točivý moment 100 Nm při 3000 ot/min. Pětistupňová převodovka, maximální rychlost 150 km/h a zrychlení na stovku za 14 s.
- TATRA 613 vzduchem chlazený osmiválcový motor V8 s rozvodem DOHC, objem 3495 ccm, výkon 129 kW (175 koní) DIN při 5000 ot/min. Čtyřstupňová převodovka, maximální rychlost 195 km/h a zrychlení na stovku za 12 s. Vůz využívala 3. ROTA PMJ (ROZA).
- MERCEDES - BENZ 230 Benzínový řadový čtyřválec s rozvodem OHC a objemem 2298 ccm, výkon 97 kW (132 koní) při 5100 ot/min., maximální rychlost 188 km/h a zrychlení na stovku za 11,4 s. Vůz využívala 3. ROTA PMJ (ROZA).
- VOLKSWAGEN PASSAT řadový čtyřválec s objemem 1984 ccm, výkon 85 kW (115 koní) při 5400 ot/min, točivý moment 166 Nm při 3200 ot/min. Pětistupňová převodovka, maximální rychlost 195 km/h a zrychlení na stovku za 11,3 s. Vůz v počtu 10 kusů byl PMJ využíván ve verzi sedan. Poslední z vozů VW Passat byl zničen při dopravní nehodě v roce 2001.
- FORD SCORPIO řadový čtyřválec s objemem 2295 ccm, výkon 108 kW (147 koní) při 5600 ot/min, točivý moment 202 Nm při 4500 ot/min. Pětistupňová převodovka, maximální rychlost 208 km/h a zrychlení na stovku za 10,1 s. Vůz ve verzi combi byl využíván příslušníky 3. roty PMJ (ROZA).
- ŠKODA FELICIA řadový čtyřválec Škoda, objem 1289 ccm, výkon 50 kW (68 koní) při 5000 ot/min, točivý moment 106 Nm při 2600 ot/min. Pětistupňová převodovka, maximální rychlost 162 km/h, zrychlení na stovku za 14,0 s. PMJ disponovalo i několika vozy ve verzi 1.6 (objem 1598 ccm, výkon 55 kW (75 koní), maximální rychlost 170 km/h a zrychlení na stovku za 12 s. Nesmrtelné vozy Škoda Felicia byly z PMJ vyřazeny v roce 2007. Policie využívala provedení combi.
- RENAULT LAGUNA Řadový čtyřválec s objemem 1998 ccm, výkon 84 kW(114 koní). Pětistupňová převodovka, maximální rychlost 200 km/h a zrychlení na stovku za 10,6 s. PMJ disponovalo pouze jedním kusem tohoto vozu, který využíval ve své době tehdejší velitel jednotky a další vedení. Vůz byl v roce 2006 vyřazen.
- ŠKODA FABIA řadový čtyřválec s objemem 1390 ccm, výkon 55 kW (75 koní) při 5000 ot/min, točivý moment 126 Nm při 3800 ot/min. Pětistupňová převodovka, maximální rychlost 167 km/h a zrychlení na stovku za 13,8 s. PMJ Škody Fabie combi vyřadila v roce 2008.
- ŠKODA OCTAVIA (I. generace) řadový čtyřválec s objemem 1595 ccm, výkon 75 kW (102 koní) při 5600 ot/min, točivý moment 148 Nm při 3800 ot/min. Pětistupňová převodovka, maximální rychlost 190 km/h, zrychlení na stovku za 11,8 s. PMJ disponovala také několika vozy s motorizací 1.8T, výkon 110 kW (150 koní), maximální rychlost 217 km/h, zrychlení na stovku za 8,5 s. A s motorizací 2.0, výkon 85 kW (116 koní). Vozy vyřazeny v roce 2008.PMJ model provozovala ve dvou verzích - sedan a combi.
- ŠKODA OCTAVIA (II. generace) řadový čtyřválec s objemem 1595 ccm, výkon 75 kW (102 koní) při 5600 ot/min, točivý moment 148 Nm při 3800 ot/min. Pětistupňová převodovka, maximální rychlost 190 km/h, zrychlení na stovku za 11,8 s. Vozidla v provedení sedan a combi PMJ využívala od roku 2006 a v roce 2008 byla z vozového parku pro změnu barev Policie převedena na jiný útvar.
STŘÍBRNO-MODRO-ŽLUTÉ BAREVNÉ PROVEDENÍ SLUŽEBNÍCH VOZIDEL (od roku 2008 do současnosti)
- ŠKODA OCTAVIA (II. generace) řadový čtyřválec, objem 1798 ccm, přeplňování turbodmychadlem, výkon 118 kW (160 koní) při 6200 ot/min, točivý moment 250 Nm při 1500 ot/min. Šestistupňová převodovka, maximální rychlost 223 km/h, zrychlení na stovku za 8,1 s. Vozem je plošně vybavena celá jednotka.
- ŠKODA OCTAVIA (II. generace - facelift) řadový čtyřválec, objem 1798 ccm, přeplňování turbodmychadlem, výkon 118 kW (160 koní) při 6200 ot/min, točivý moment 250 Nm při 1500 ot/min. Šestistupňová převodovka, maximální rychlost 223 km/h, zrychlení na stovku za 8,1 s. Vozidla krom policistů v přímém výkonu služby využívají velitelé čet a oddělení PMJ a také instruktoři.
- ŠKODA OCTAVIA (III. generace) - policejní speciál - řadový čtyřválec, objem 1798 ccm, přeplňování turbodmychadlem, výkon 132 kW (180 koní) při 5100 ot/min, točivý moment 250 Nm při 1250-5000 ot/min. Šestistupňová převodovka nebo automatická převodovka DSG, maximální rychlost 231 km/h, zrychlení na stovku za 7,3 s.
Jedno z vozidel rovněž využívá velitel PMJ - mjr. Luděk Pleger.
Historická značení vozidel PMJ
HISTORICKÁ ZNAČENÍ VOZIDEL PMJ
Podobně jako vývojem prošla domovenka útvaru, měnilo se i označení jednotky na služebních vozidlech a to v závislosti na vedení krajské správy policie, resp. VB a především na tehdejším barevném provedení vozidel.
60. léta znamenala pro PMJ s nadsázkou řečeno "dětská létá". Vozidla PMJ (v té době ještě SPJ) modré barvy s bílým pruhem na bocích nesly oproti nápisu "Veřejná bezpečnost", který byl použit na běžných vozech VB, nápis "Hlídka VB" (obrázek dole).
80. léta a vozidla PMJ už v nových, žluto-bílých barvách. Svou příslušnost k PMJ tehdy "Péjáci" dávali najevo samolepkou umístěnou v levém horním rohu čelního okna. Černé písmeno "P" v bílém poli. (obrázek dole).
90. léta a vozidla PMJ opět mění značící prvek na vozidlech. Ten se uchoval až do roku cca 1999, kdy byl nahrazen dnešním žlutým trojúhelníčkem. Samolepka umísťovaná tehdy doprostřed čelního okna, nad zpětné zrcátko, zobrazovala symbol Pražského hradu, telefonu a čísla 158. (obr. dole)
Sídla útvaru
SÍDLA PMJ PRAHA
Prvním sídlem útvaru po jeho vzniku v roce 1956 byla budova v centru města. Na Praze 1, Konviktské ulici.
Koncem roku 1956 se jednotka stěhuje na Prahu 2, do ulice Vodičkova č. p. 1.
Na přelomu desetiletí se útvar opět stěhuje o kus dál - na Prahu 10 do kasáren Jana Roháče z Dubé v Praze 10, Vršovicích v ul. Na Míčankách 2.
V roce 1979 se hlídka přestěhovala naPrahu 8 - Ďáblic, Ďáblické ulice.
Velitelé jednotky
VELITELÉ JEDNOTKY
- npor. Vladimír KLAUZ (1956 - 1965) ve funkci 9 let.
- mjr. Jiří KOMOROUS (1965 - 1969)ve funkci 4 roky.
- mjr. Václav KOHL (1969 - 1982)ve funkci 13 let.
- pplk. František URBAN (1982) ve funkci necelý 1 rok.
- mjr. Milan GOŠ (1982 - 1989)ve funkci 7 let.
- pplk. JUDr. Jan KOVANDA (1989 - 2000)ve funkci 11 let.
- plk. JUDr. Josef ŠTĚPÁNEK (2000 - 2001)ve funkci 1 rok.
- pplk. Ing. Jaroslav KNÍŽKA (2001 - 2008) ve funkci 8 let.
- mjr. Mgr. Bc. Josef Moucha (1/2009 - 3/2009) pověřen řízením útvaru na 2 měsíce.
- mjr. Ing. Bc. Eduard ŠUSTER (od 3/2009 - 12/2012) ve funkci 4 roky.
- mjr. Mgr. Luděk PLEGER (od 12/2012 - 3/2013) pověřen řízením odboru 4 měsíce.
- mjr. Mgr. Luděk PLEGER (od 3/2013 - 2/2018) ve funkci 5 let.
Kronika PMJ
Založení jednotky v roce 1956 doprovázelo i zřízení kroniky útvaru. Ta je od doby vzniku PMJ psaná pouze ručně a jsou v ní zaznamenány důležité okamžiky, které PMJ potkaly. Celý obsah je doplněn o dobové fotografie a úryvky z novin, které nějak souvisely s prací PMJ.
_______________________________________ ČLÁNKY Z KRONIKY PMJ ______________________________________
ČLÁNEK O HONIČCE POLICISTŮ POHOTOVOSTNÍ JEDNOTKY S KRADENÝM EMBÉČKEM
NA PRAZE 10 POCHÁZÍ Z KONCE 60. LET, ODKAZ NA JEHO PŘEPIS NAJDETE POD TEXTEM.
ČLÁNEK O JEDNÉ Z BĚŽNÝCH NOČNÍCH SLUŽEB POCHÁZÍ Z POČÁTKU 80. LET,
ODKAZ NA JEHO PŘEPIS NAJDETE POD TÍMTO TEXTEM.
ČLÁNEK O ŠTĚDROVEČERNÍ SLUŽBĚ PJ POCHÁZÍ Z KONCE 70. LET,
ODKAZ NA NĚJ NAJDETE POD TÍMTO TEXTEM.
ČLÁNEK O FINÁLE DAVIS CUPU V ROCE 1980,
ODKAZ NA NĚJ NAJDETE POD TÍMTO TEXTEM.
Oslavy 55 let PMJ
Nechyběla vzpomínka na policisty PMJ, kteří při výkonu služby zahynuli, a následná minuta ticha doplněná o čestnou salvu. Vzpomínalo se především na Michala Braniše, který v roce 1997 zemřel po přestřelce na Nuselské ulici na Praze 4. Bylo mu tehdy 26 let. Na snímku čestná stráž PMJ se standartou jednotky u památníku M. Braniše.
Mezi oceněnými tak nechyběli veteráni jednotky, významní důstojníci pražské Policie a to jak současní, tak i minulí, ale především ti policisté, kteří ve službě podávají mimořádné výkony. Medaili samozřejmě dostal i jeden ze zakladatelů jednotky nprap. ve výslužbě, pan Michal Starove. Navzdory svému věku pan Starove všichny přítomné překvapil neuvěřitelnou vitalitou a vynikající pamětí. Historky ze služby, které dokázal policistům vyprávět do nejmenších detailů pak všichni přijali s velkou pokorou, obdivem a úctou.
Oslav se zúčastnilo také několik bývalých velitelů jednotky. Nechyběl tak například i major ve výslužbě, pan Milan Goš.
K realizaci oslav svou pomocí významně přispěl Úřad měststké části Praha 3, Praha 5, Praha 7, Praha 9, Praha 12, Praha 13, Praha 18 spolu se Státní tiskárnou cenin, Secar Bohemia a IRIS Spaniel, spol. s. r. o.
ppor. Michal Braniš - IN MEMORIAM
IN MEMORIAM
ppor. Michal Braniš
kolegové nikdy nezapomenou...
Byl čtvrtek 15. června roku 1997, když se z vysílačky ve služebním voze Pohotovostní motorizované jednotky ozvalo hlášení: „Echo 213, Echo 213, Lípa.“ Hlídka ihned zareagovala: „Slyším.“ „Echo 213, Lípa, jeďte okamžitě Praha 4, náměstí Bratří Synků, tramvajová stanice směr Nuselská. Čeká tam na vás oznamovatel, kterému chtěl jakýsi mladík prodat nějaké šperky, a když odmítl, začal mu vyhrožovat zabitím. Pachatel stojí na uvedené stanici.“ Nato zazněla jen krátká odpověď: „Lípa, Echo 213 rozumí a jede.“ Hlídka vyrazila. Její osádku tvořili dva mladí policisté, podpraporčík Luboš Kozár a podpraporčík Michal Braniš. V tu chvíli ještě netušili, co bude následovat jen za pár malých okamžiků. Netušili, že tento zásah se nakonec pro jednoho z nich stane osudným. Dva mladí policisté, kteří si pouze plnili své úkoly.
„Budeme tam za chvíli“, pronesl Michal k Lubošovi. V tu chvíli se z vysílačky neslo další hlášení operačního důstojníka: „Echo 213, Lípa, pachatel nastoupil do tramvaje číslo 11 a jede směrem na Nuselskou ulici.“ „Echo 213 rozumí“, odpověděl jeden z policistů. „To je ta tramvaj Luboši, předjeď ji a dej znamení, aby zastavila.“ „Jasně“, opáčil kolega a šlápl na plyn. Situace se začala přiostřovat. Pachatele měli téměř na dosah ruky. Mohli podat hlášení: „Echo 213 na místě, máme ji a budeme ji stavět. Jsme Nuselská 118, tramvaj zastavuje.“ Následovala odmlka. Lidem na operačním mohla připadat nekonečná. Trvala však pouhou minutu. Nikdo, kromě dvou mužů zákona a lidí přítomných v tramvajovém voze, po tuto krátkou dobu netušil, k jaké tragédii se vlastně schyluje. Operační důstojník začíná volat zmíněnou hlídku. Bez odezvy. Na nic nečeká a vyzývá na pomoc jejich kolegy z Pohotovostní motorizované jednotky, kteří se ve vozidlech pohybují po celé Praze: „Lípa 1000, Lípa 1000, Lípa 1000, Lípa, všem hlídkám v blízkosti Nuselské ulice. Máme oznámení o střelbě Nuselská 118. Zranění policisté, Echo 213 se mi nehlásí. Kdo jede na pomoc?!“ V tu ránu se vysílačky netrhnou. Nabízejí se další a další hlídky. Osádky vozidel vyrážejí na plný plyn. Bez váhání, naprosto samozřejmě, jen aby mohly svým kolegům pomoci v nouzi.
První hlídka, která dorazila na místo, byla ale nucena podat černé hlášení: „Lípa, Lípa, Echo 319, nacházejí se zde dva těžce zranění policisté, mrtvý pachatel (později zjištěno, že se jednalo o nebezpečného vraha Zounka) a starší muž s lehkým zraněním.“ Na scénu nastupují pracovníci záchranné služby. Předvádějí svůj koncert a snaží se zachránit život postřeleným policistům. Poté, co zajistí jejich základní životní funkce, odváží je do nemocnice. Jejich stav je vážný. Zounek jim nedal žádnou šanci. Začal po nich střílet bez jediného varování, jediného náznaku... Luboš Kozár se ze svých zranění léčil rok.
Michal Braniš svůj boj o život bohužel po měsíci nakonec prohrál. Zůstal po něm tehdy sedmiměsíční syn Daniel a družka Veronika. Stal se první obětí z řad policistů Pohotovostní motorizované jednotky v Praze od roku 1989.
ČEST JEHO PAMÁTCE!
Kolegové - Péjáci si jeho památku každoročně připomínají na Praze 4, Nuselské ulici, v místě tragédie u pamětní desky a fotbalovým turnajem, který nese jméno „Memoriál podporučíka Michala Braniše“ a pravidelně se jej účastní družstva policistů z celé republiky, ale i ze zahraničí. PMJ na turnaji reprezentuje fotbalový klub FC 158 složený z příslušníků jednotky.
Memoriál ppor. Michala Braniše v kopané
Fotbalový turnaj
memoriál ppor. Michala Braniše
poprvé konaný v roce 1998 je nejen vrcholovou sportovní událostí pražské Policie, jedná se především o uctění vzpomínky ppor. Michala Braniše, policisty PMJ, který byl v roce 1997 ve službě smrtelně zraněn. Součástí turnaje je tak pietní akt u pomníku ppor. Braniše na základně PMJ. Při tomto již tradičním turnaji měří síly policejní týmy z Čech i Slovenska. Nejúspěšnějším týmem turnaje je hrdě pořádající Praha:
7 x Praha (2001, 2004, 2008, 2009, 2010, 2011)
5 x Brno (1999, 2000, 2002, 2003, 2006)
1 x Košice (1998)
1X Budapešť (2007)