Policie České republiky – KŘP Moravskoslezského kraje
Dopravní přestupky
Žadatel zažádal o informace k řešení dopravních přestupků
Žádost a odpověď:
Dne 10. listopadu 2015 obdrželo Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje prostřednictvím držitele poštovní licence Vaši písemnou žádost o informace dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, ve které žádáte o následující:
„Na základě zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, Vás tímto žádám o sdělení, jak jsou u Vašeho útvaru řešeny dopravní přestupky na úseku překročení max. povolené rychlosti příslušníky bezpečnostního sboru, a to co do uplatňovaného postupu a celkové výše sankce v návaznosti na závažnost přestupku a tarifní třídu dotčeného příslušníka, např. při překročení nejvyšší povolené rychlosti v obci o 14-18 km/h.“
Povinný subjekt k Vaší žádosti sděluje následující:
Služební funkcionář s příslušnou kázeňskou pravomocí vede v takovýchto případech vůči příslušníkovi bezpečnostního sboru (konkrétně policistovi zařazeném u Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje) řízení o jednání, které má znaky přestupku dle části dvanácté zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „služební zákon“). Vyplývá to i z § 10 odst. 1 písm. a) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, který stanoví, že podle zvláštních předpisů se projedná jednání, které má znaky přestupku, jehož se dopustili příslušníci bezpečnostních sborů. Protože jsou tyto osoby vyňaty z působnosti tohoto zákona a platí pro ně speciální postup dle služebního zákona, nemohou se dopustit přestupku jako takového, ale pouze jednání, které má znaky přestupku.
Jelikož služební zákon neupravuje komplexně veškeré instituty tohoto řízení, použije se v rámci řízení subsidiárně (podpůrně) i zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a v případech vyjmenovaných v § 189 služebního zákona, se při projednávání jednání, které má znaky přestupku, postupuje v taxativně vyjmenovaných případech podle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
Služební zákon však výslovně upravuje v § 51 druhy kázeňských trestů, které lze uložit za jednání, které má znaky přestupku, a podmínky pro jejich uložení; nepoužijí se tak obecná ustanovení týkající se sankcí za přestupek uvedená např. v zákoně č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu).
Služební funkcionář v případě ukládání trestu za jednání, které má znaky přestupku, musí dodržet podmínky uvedené jednak přímo v § 51 odst. 2, odst. 3 služebního zákona, jednak další zákonné podmínky pro ukládání kázeňského trestu uvedené ve služebním zákoně (např. § 186, § 189).
U Vámi předestřeného případu přestupku dle § 125c odst. 1 písm. f) bod 4. zákona o silničním provozu se dle § 125c odst. 4 písm. f) téhož zákona ukládá přestupci pokuta v rozmezí 1.500 - 2.500,- Kč, přičemž dle § 125c odst. 6 písm. b) zákona o silničním provozu se v blokovém řízení uloží pokuta do 1.000,- Kč. V případě rozhodnutí služebního funkcionáře o uložení kázeňského trestu pokuty policistovi dle § 51 odst. 1 písm. e) služebního zákona pro jednání mající znaky tohoto přestupku musí služební funkcionář respektovat maximální výši pokuty, kterou zákon o silničním provozu stanoví. Tato podmínka vyplývá z § 51 odst. 3 služebního zákona. Při uložení tohoto kázeňského trestu tedy nezáleží na tarifním zařazení postihovaného policisty. Nutno zdůraznit, že s ohledem na charakter řízení, které vede služební funkcionář vůči policistovi, nelze tohoto postihnout v blokovém řízení.
Výše základního tarifu (tvořeného tarifní třídou a tarifním stupněm) ovlivní obecně případnou výši sankce u rozhodnutí služebního funkcionáře uložit policistovi kázeňský trest dle § 51 odst. 1 písm. b) služebního zákona. Policistovi lze dle tohoto ustanovení uložit kázeňský trest snížení základního tarifu až o 25 % na dobu nejvýše 3 měsíců. Sankce může být dle dikce této normy uložena i v nižším procentním rozsahu nebo i za kratší dobu.
Při užití kázeňského trestu snížení základního tarifu se však musí přihlédnout k tomu, aby co do konečné výše byl policista postižen dle maximální možné sankce stanovené jiným zákonem (např. zákonem o silničním provozu), tedy aby úhrnná výše trestu nepřekročila horní hranici pokuty, která je za toto jednání stanovena zvláštním právním předpisem (§ 189 odst. 3 služebního zákona). S ohledem na skutečnost, že tarifní zařazení policisty se může u každého jednotlivě vedeného řízení lišit, výpočet konkrétního procentuálního a měsíčního postihu tak, aby byl v souladu s předchozí větou, je vždy složitější než při uložení kázeňského trestu pokuty, kde se jedná o absolutní částku.
Služební funkcionář se musí v odůvodnění rozhodnutí, kterým uznává policistu vinným ze spáchání jednání majícího znaky přestupku, vypořádat s důvody, pro které v jeho jednání spatřuje naplnění některé ze skutkových podstat přestupků, dále musí odůvodnit druh, případně výši uloženého kázeňského trestu. V případě nesouhlasu policisty s takovýmto rozhodnutím, tento může podat řádný opravný prostředek (odvolání) do 15 dnů od doručení rozhodnutí. Odvolacím orgánem je služební funkcionář nadřízený služebnímu funkcionáři, který napadené rozhodnutí vydal. Tento postup je blíže popsán v § 190 služebního zákona.