Policie České republiky  

Přejdi na

Služba veřejnosti a prestižní povolání


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 
Moravskoslezský kraj název

Policie České republiky – KŘP Moravskoslezského kraje

Informace zveřejňované podle § 5 odst. 1 zák.č. 106/1999 Sb.

nformace zveřejňované podle § 5 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 106/1999 Sb.“)

1. Název:
Policie České republiky

2. Důvod a způsob založení:
Policie ČR byla jako ozbrojený bezpečnostní sbor České republiky zřízena zákonem č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Policie plní úkoly ve věcech vnitřního pořádku a bezpečnosti a další úkoly v rozsahu a způsobem stanoveným právními předpisy. Při plnění svých úkolů postupuje policie také podle Parlamentem ČR schválených, ratifikovaných a vyhlášených mezinárodních smluv, jimiž je Česká republiky vázána. Policie ČR je podřízena Ministerstvu vnitra ČR.

3. Organizační struktura:
Ředitel městského ředitelství

- Kacelář ředitele
- Skupina podpory kvality
- Skupina vnitřní kontroly

Zástupce ředitele pro uniformovanou policii
Obvodní oddělení
- Hrabůvka
- Kunčice
- Mariánské Hory
- Ostrava-Střed
- Poruba 1
- Poruba 2
- Přívoz
- Radvanice
- Slezská Ostrava
- Vítkovice
- Zábřeh
Další útvary pořádkové služby
- Pohotovostní pořádkový odbor
- Skupina služební kynologie
- Dopravní služba
Odbor dopravního inspektorátu
1. odd. dohled nad silničním provozem
2. odd. vyšetřování dopravních nehody
- Služba správních činností
Inspektorát pro zbraně, střelivo, výbušniny a drogy

Zástupce ředitele pro trestní řízení
- Odbor obecné kriminality
- Odbor hospodářské kriminality
- Osm teritoriálních oddělení SKPV
- Skupina případových analýz
- Skupina technické ochrany
- Skupina kriminalistitcké techniky

Zástupce ředitele pro krizové řízení
- Ekonomické oddělení
- Operační středisko
- Skupina informačních a komunikačních technologií

Telefonní kontakty na uvedené subjekty naleznete zde.

4. Kontaktní spojení:
4.1 Kontaktní poštovní adresa:
Policie ČR, správa Severomoravského kraje, městské ředitelství Ostrava
         30. dubna č. 24, 728 99  Moravská Ostrava a Přívoz
4.2 Adresa úřadovny pro osobní návštěvu:
Policie ČR, správa Severomoravského kraje, městské ředitelství Ostrava
          30. dubna č. 24, 728 99  Moravská Ostrava a Přívoz
 
 4.3 Úřední hodiny
Podatelna správy Severomoravského kraje, městské ředitelství Ostrava 
        po – pá 7.00 – 14.30 hodin
4.4 Telefon: 974 721 111
4.5 Fax: 974 725 900
4.6 Adresa internetové stránky - www.policie.cz
4.7 Adresa e-podatelny: posta.policie@mvcr.cz

5. Případné platby lze poukázat

6. IČ
00007064

7. DIČ
CZ00007064

8. Dokumenty

     8.1 Seznamy hlavních dokumentů (příloha)
• Seznamy hlavních dokumentů
1. Policie České republiky nemá v současné době žádné dokumenty koncepční, strategické ani programové povahy.
2. Předpisy 
 2.1 Nejdůležitější používané předpisy 
• zákon č. 361/2003 Sb., ze dne 23. září 2003, o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
• zákon č. 140/1961 Sb., ze dne 29. listopadu 1961 Trestní zákon
• zákon č. 283/1991 Sb., ze dne 21. června 1991 o Policii České republiky
• zákon č. 141/1961 Sb., ze dne 29. listopadu 1961 o trestním řízení soudním (trestní řád)
• zákon č. 500/2004 Sb., ze dne 24. června 2004 správní řád
• zákon č. 200/1990 Sb., ze dne 17.května 1990 o přestupcích
• zákon č. 361/2000 Sb. ze dne 19. října 2000 o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu)
• zákon č. 326/1999 Sb., ze dne 30. listopadu 1999 o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů
• zákon č. 119/2002 Sb. o střelných zbraních a střelivu a o změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o zbraních)
• zákon č. 106/1999 Sb. ze dne 11. května 1999 o svobodném přístupu k informacím
• zákon č. 101/2000 Sb. ze dne 4. dubna 2000 o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů
• zákon č. 137/2001 Sb. ze dne 29. března 2000 o zvláštní ochraně svědka a dalších osob v souvislosti s trestním řízením a o změně zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád 
 
2.2 .Vydané právní předpisy
 Vydané právní předpisy
 V působnosti Policie ČR nebyl vydán žádný právní předpis.
 
9. Příjem žádostí a dalších podání
o Žádosti podle zákona č. 106/1999 Sb.
Informace zveřejňované podle § 5 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 106/1999 Sb.“)
Poskytování informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím
Policie ČR jako celek je samostatným povinným subjektem podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“). Policie ČR má ze zákona povinnost poskytovat fyzickým i právnickým osobám informace vztahující se k její působnosti. Žádost o informace lze podat u každého útvaru Policie ČR. Žádost se podává ústně nebo písemně, a to i prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací. Žádost učiněná elektronicky (e-mailem) musí být podána přes elektronickou podatelnu policie: posta.policie@mvcr.cz. Pro podání žádosti o informace nejsou stanoveny žádné formuláře. Ze žádosti musí být zřejmé, kterému povinnému subjektu je určena, a že se žadatel domáhá poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb. Neobsahuje-li žádost tyto náležitosti a adresu pro doručování, případně není-li elektronická žádost podána přes elektronickou podatelnu policie, není žádostí ve smyslu tohoto zákona.

Opravné prostředky

Odvolání
Proti rozhodnutí Policie ČR o odmítnutí žádosti o informace může žadatel v souladu s § 16 zákona podat odvolání. Odvolací lhůta činí 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí. Odvolání se podává u útvaru nebo organizačního článku Policie ČR, který rozhodnutí vydal k Ministerstvu vnitra ČR, které je nadřízeným orgánem ve smyslu zákona.
Odvolání se podává písemně. Náležitosti odvolání stanoví správní řád.
Policie ČR jako povinný subjekt, který rozhodoval v I. stupni, může napadené rozhodnutí zrušit nebo změnit, pokud tím plně vyhoví odvolání (§ 87 správního řádu). Jinak předloží odvolání spolu se spisovým materiálem nadřízenému orgánu ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení odvolání. Nadřízený orgán rozhodne o odvolání do 15 dnů ode dne předložení odvolání Policií ČR.

Stížnost

Stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace může podat žadatel,
a. který nesouhlasí s vyřízením žádosti způsobem uvedeným v § 6 zákona č. 106/1999 Sb.,
b. kterému po uplynutí lhůty podle § 14 odst. 5 písm. d) nebo § 14 odst. 7 nebyla poskytnuta informace nebo předložena konečná licenční nabídka a nebylo vydáno rozhodnutí o odmítnutí žádosti,
c. kterému byla informace poskytnuta částečně, aniž bylo o zbytku žádosti vydáno rozhodnutí o odmítnutí, nebo
d. který nesouhlasí s výši úhrady sdělené podle § 17 odst. 3 nebo s výší odměny podle § 14a odst. 2, požadovanými v souvislosti s poskytováním informací.
Stížnost lze podat písemně nebo ústně. Stížnost se podává u povinného subjektu. Vzhledem k členitosti Policie ČR, doporučujeme stížnost podat u útvaru nebo organizačního článku Policie ČR, který vyřizoval nebo měl vyřizovat žádost o informace, k níž stížnost směřuje. Stížnost je třeba podat do 30 dnů ode dne
e. doručení sdělení podle § 6, § 14 odst. 5 písm. c) nebo § 17 odst. 3,
f. uplynutím lhůty pro poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 písm. d) nebo § 14 odst. 7.
O stížnosti rozhoduje Ministerstvo vnitra ČR. Policie ČR předloží stížnost spolu se spisovým materiálem nadřízenému orgánu do 7 dnů ode dne, kdy mu stížnost došla, pokud v této lhůtě sám zcela nevyhoví tím, že poskytne požadovanou informaci nebo konečnou licenční nabídku, nebo vydá rozhodnutí o odmítnutí žádosti.
Postup při vyřizování žádostí o informace
Policie ČR jako povinný subjekt musí při vyřizování žádostí o informace postupovat podle zákona č. 106/1999 Sb. Podle ustanovení § 14 odst. 5 zákona č. 106/1999 Sb. Policie ČR posoudí obsah žádosti a
g. brání-li nedostatek údajů o žadateli (např. chybí jméno a příjmení žadatele) postupu vyřízení žádosti o informaci podle zákona č. 106/1999 Sb. (např. vydání rozhodnutí o odmítnutí žádosti), vyzve žadatele ve lhůtě do 7 dnů ode dne podání žádosti, aby žádost doplnil, nevyhoví-li žadatel této výzvě do 30 dnů ode dne jejího doručení, žádost odloží,
h. v případě, že je žádost nesrozumitelná, není zřejmé, jaká informace je požadována, nebo je formulována příliš obecně, vyzve žadatele ve lhůtě do sedmi dnů od podání žádosti, aby žádost upřesnil, neupřesní-li žadatel žádost do 30 dnů ode dne doručení výzvy, rozhodne o odmítnutí žádosti,
i. v případě, že požadované informace se nevztahují k její působnosti, žádost odloží a tuto odůvodněnou skutečnost sdělí do sedmi dnů ode dne doručení žadateli,
j. poskytne požadovanou informaci v souladu se žádostí ve lhůtě nejpozději do 15 dnů ode dne přijetí žádosti nebo ode dne jejího doplnění, je-li zapotřebí licence podle § 14a zákona č. 106/1999 Sb., předloží v této lhůtě žadateli konečnou nabídku.
 Pokud žádost o poskytnutí informace směřuje k poskytnutí zveřejněné informace, může Policie ČR co nejdříve, nejpozději však do sedmi dnů, místo poskytnutí informace sdělit žadateli údaje umožňující vyhledání a získání zveřejněné informace. Pokud však žadatel trvá na přímém poskytnutí zveřejněné informace, Policie ČR mu ji poskytne.
Lhůta pro poskytnutí informace
Lhůta pro poskytnutí informace je 15 dnů ode dne přijetí žádosti nebo od doplnění žádosti. Lhůtu pro poskytnutí informace je možno prodloužit nejvýše o deset dní z následujících důvodů:
k. vyhledání a sběr požadovaných informací v jiných úřadovnách, které jsou oddělené od úřadovny vyřizující žádost,
l. vyhledání a sběr objemného množství oddělených a odlišných informací požadovaných v jedné žádosti,
m. konzultace s jiným povinným subjektem, který má závažný zájem na rozhodnutí o žádosti, nebo mezi dvěma nebo více složkami povinného subjektu, které mají závažný zájem na předmětu žádosti. 
 
o Stížnosti
 Stížnosti na práci útvarů Ministerstva vnitra a jeho zaměstnance můžete zasílat e-mailem oddělení podání osob kanceláře ministra

stiznosti@mvcr.cz
Velikost souborů přiložených k elektronické formě stížnosti nesmí přesáhnout hodnotu 1 MByte.
Na toto pracoviště se můžete obracet také telefonicky na číslo 974 832 222, na kterém lze případně sdělit také podezření z korupčního jednání zaměstnanců Ministerstva vnitra a policistů.
Stížnosti na útvary Policie České republiky a policisty můžete posílat odboru vnitřní kontroly Policejního prezidia ČR na e-mail

ovk@mvcr.cz
 Na toto pracoviště se můžete obracet také telefonicky na číslo 974 827 301.
 Vaše stížnosti a připomínky budou vyřízeny přímo nebo postoupeny k vyřízení věcně příslušným orgánům.
 Upozornění: Toto spojení nezajišťuje pomoc v tísni. V naléhavých případech se obracejte na nejbližší policejní útvar nebo na linku tísňového volání 158.
 
 Informace o lhůtách a možnostech podání stížnosti
• Kde a jak si může občan stěžovat
• Lhůty pro vyřizování stížností Ministerstvem vnitra
• Upozornění na novou právní úpravu
 
 Kde a jak si může občan stěžovat
Pokud se občan domnívá, že se setkal s nevhodným jednáním policisty nebo zaměstnance Policie ČR nebo zaměstnance Ministerstva vnitra nebo nesouhlasí s postupem správního orgánu, měl by na tuto skutečnost upozornit.
Stížnosti se podávají u správního orgánu, u kterého řízení probíhá, v Ministerstvu vnitra přijímá stížnosti oddělení podání osob kanceláře ministra vnitra; v Policii ČR je třeba stížnost podat u útvaru policie, proti jehož příslušníkovi nebo zaměstnanci směřuje, kdy za správné vyřízení stížnosti odpovídá ředitel útvaru policie. Pokud stěžovatel má za to, že jeho stížnost nebyla řádně vyřízena, může požádat nadřízený útvar, aby přešetřil způsob vyřízení stížnosti. Je třeba důsledně dodržovat ustanovení zákona (tj. zákona č. 500/2004 Sb., správní řád) a v první řadě se obracet v Policii ČR na ředitele útvaru policie, nadřízeného konkrétnímu příslušníku nebo zaměstnanci policie, v Ministerstvu vnitra na shora uvedené oddělení. Pokud občan nedodrží tento postup, prodlužuje se doba vyřízení stížnosti. Proto není na místě stížnosti zasílat k rukám ministra vnitra či policejního prezidenta.
Stížnost je možno podat písemně i ústně. Při ústním podání sepíše příslušný policista či zaměstnanec Policie ČR nebo MV s občanem záznam, který mu předloží k podpisu. Pokud o to občan požádá, obdrží kopii záznamu.
Stížnost, zejména stížnost podaná písemně, by měla být co nejkonkrétnější. Měla by obsahovat všechna známá fakta. (Směřuje-li proti policistovi, měla by obsahovat zejména jméno či služební číslo, případně státní poznávací značku vozidla, jehož posádka proti občanovi zasahovala.) Důležité je přesné popsání místa a času, kdy došlo k události, která je příčinou stížnosti, uvedení případných svědků a dalších skutečností, které by co nejpřesněji popisovanou situaci konkretizovaly.
Zejména je nezbytné aby obsahovala:
• jméno, příjmení a kontaktní poštovní adresu a podpis stěžovatele;
• označení firmy, sídlo, označení a podpis statutárního zástupce, stěžuje-li se právnická osoba;
• stručný popis toho, čeho se stěžovatel domáhá, případně uvedení, jaké právo stěžovatele bylo porušeno a jakým způsobem;
• co nejvíce konkrétních údajů, které mohou pomoci při prošetřování.

 Lhůty pro vyřizování stížností
Stížnost, která nebyla vyřízena ihned, musí být vyřízena do 60 dnů ode dne jejího doručení útvaru příslušnému k jejímu vyřízení. O vyřízení stížnosti musí být stěžovatel v této lhůtě vyrozuměn. Stanovenou lhůtu lze překročit jen tehdy, nelze-li v jejím průběhu zajistit podklady potřebné pro vyřízení stížnosti.
Nejdůležitější právní předpisy:
• zákon č. 85/1990 Sb., o právu petičním
• zákon č. 500/2004 Sb., správní řád
Upozornění na novou právní úpravu
Dnem 1. ledna 2006 nabývá účinnosti Nařízení vlády č. 370/2005 Sb., ze dne 17. srpna 2005, kterým se zrušuje Vládní vyhláška č. 150/1958 Ú.l., o vyřizování stížností, oznámení a podnětů pracujících. Od tohoto data se vyřizování stížností řídí dle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
  
 
o Trestní oznámení 
Trestní oznámení, t.j. oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, lze učinit písemně, ústně do protokolu, elektronicky, telegraficky, telefaxem nebo dálnopisem. Oznámení je povinen převzít každý útvar Policie ČR.
Oznamovatel může požádat o vydání potvrzení o převzetí trestního oznámení a žádat, aby byl do 1 měsíce od oznámení vyrozuměn o učiněných opatřeních. Oznamovatel by měl doložit, na jakém základě činí závěr o podezření ze spáchání trestného činu (např. listinné nebo věcné důkazy, specifikace výše škody, rozsah zranění). Ten, komu bylo trestným činem ublíženo na zdraví, způsobena majetková škoda, morální nebo jiná škoda (poškozený), má také právo nahlížet do spisu, činit si z něj výpisky a poznámky a pořizovat si na své náklady kopie spisu a jejich částí.
Trestní oznámení je povinen přijímat i státní zástupce.  
  
Informování o osobních údajích (§ 42j zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky)
Vyřizování žádostí o informování o osobních údajích a o likvidaci nebo opravu nepravdivých nebo nepřesných osobních údajů podle § 42j zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky
Policie České republiky je na základě § 42d zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky oprávněna zpracovávat osobní údaje nezbytné pro plnění jejích úkolů. S tímto oprávněním souvisí institut informování o osobních údajích a likvidace nebo opravy nepravdivých nebo nepřesných osobních údajů. Postup Policie České republiky je upraven v § 42j zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky.
Podle tohoto ustanovení má každý právo požádat o sdělení osobních údajů k němu se vztahujících a současně právo požádat o likvidaci nebo opravu nepravdivých nebo nepřesných osobních údajů. Žádost musí mít písemnou podobu.
Žadatel má právo požádat o sdělení všech údajů, které o něm Policie České republiky zpracovává, nikoli jen o těch, které se týkají trestné činnosti a jejího vyšetřování. Požádat o sdělení, jakož i o likvidaci nebo opravu osobních údajů může každá fyzická osoba, tedy i cizinec, resp. osoba bez státní příslušnosti. Lhůta pro vyřízení žádosti je 30 dnů v případě žádosti o sdělení, neprodleně v případech žádosti o likvidaci nebo opravu nepravdivých nebo nepřesných údajů.
O žádosti rozhoduje Policejní prezidium České republiky. Zákon stanoví, že na postup při vyřizování žádostí se nevztahuje správní řád. Rozhodnutí o žádosti musí být odůvodněno. Rozhodnutí se doručuje do vlastních rukou. Při doručování se postupuje analogicky podle správního řádu (§ 19 až 26 zákona č. 500/2005 Sb., správní řád).
Zjistí-li nebo domnívá-li se žadatel, že zpracování osobních údajů je v rozporu s ochranou jeho soukromého a osobního života nebo v rozporu se zákonem, může požádat Policii České republiky o vysvětlení, odstranění takto vzniklého stavu (např. o opravu, likvidaci, atd.) a dále má možnost obrátit se s podnětem na Úřad pro ochranu osobních údajů (www.uoou.cz).
  
 
Vyřizování žádostí o poskytnutí informace o osobních údajích podle čl. 109 Schengenské prováděcí úmluvy a o právu na opravu a výmaz osobních údajů podle čl. 110 Schengenské prováděcí úmluvy
V souladu s čl. 109 Schengenské prováděcí úmluvy a na základě § 42j zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, může každý uplatňovat právo přístupu k údajům, které ho týkají a jsou uloženy v Schengenském informačním systému. Toto právo uplatňuje vůči Policii České republiky jako správci osobních údajů zpracovávaných v národní části SIS České republiky. Žádost o  nformace o zpracování osobních údajů musí mít písemnou podobu a k jejímu vyřízení je příslušné Policejní prezidium České republiky.
V souladu s čl. 110 Schengenské prováděcí úmluvy a na základě § 42 j zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, může každý uplatnit právo na to, aby fakticky chybné údaje zpracovávané v SIS, které se ho týkají, byly opraveny a právně chybné údaje byly vymazány. Žádost o opravu a výmaz chybných osobních údajů ze SIS musí mít písemnou podobu a k jejímu vyřízení je příslušné Policejní prezidium České republiky.
Podle čl. 114 odst. 2 Schengenské prováděcí úmluvy má každý právo obrátit se na Úřad pro ochranu osobních údajů s žádostí o ověření údajů, které se ho týkají a jsou uloženy v SIS, jakož i o ověření jejich využívání.
   
o Zbraně a střelivo
Vyplněný tiskopis žádosti o vydání zbrojního průkazu nebo o rozšíření skupin zbrojního průkazu spolu s přílohami je nutné podat u příslušného útvaru policie, kterým je okresní (obvodní, městské) ředitelství policie, inspektorát pro zbraně, střelivo, výbušniny a drogy, podle místa pobytu fyzické osoby, to znamená podle adresy trvalého pobytu občana České republiky anebo adresy trvalého nebo přechodného pobytu cizince 

o Cizinecká problematika
Všechny informace k této problematice naleznete na internetových stárnkách Ministersva vnitra http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/rady/cizinci/index.html 
  
10. Úhrady za poskytování informací
10.1 Sazebník úhrad za poskytování informací
Každý povinný subjekt je v souvislosti s poskytováním informací oprávněn žádat úhradu ve výši, která nesmí přesáhnout náklady spojené s pořízením kopií, opatřením technických nosičů dat a s odesláním informací žadateli. Povinný subjekt může vyžádat i úhradu za mimořádné rozsáhlé vyhledání informací. Povinný subjekt musí žadateli před poskytnutím informace písemně oznámit, že bude požadovat úhradu za poskytnutí informace a výši této úhrady. Poskytnutí informace je pak podmíněno zaplacením požadované úhrady. Pokud žadatel do 60 dnů ode dne oznámení výše požadované úhrady tuto úhradu nezaplatí, povinný subjekt žádost odloží.
Sazebník úhrad za poskytování informací
v Ministerstvu vnitra, Policii České republiky a Generálním ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky
Podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 173/2006 Sb., o zásadách stanovení úhrad a licenčních odměn za poskytování informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím se stanoví tato výše úhrad za poskytování informací:

I. Náklady na pořízení kopií
a. za pořízení jednostranné kopie formátu A4     1, 50 Kč,
b. za pořízení oboustranné kopie formátu A4      2, 60 Kč,
c. výše úhrady za pořízení jednostranné nebo oboustranné kopie jiného formátu než formátu A4 se stanoví jako poměrný následek sazby, byť i částečně zaplněné, formátu A4,
d. pokud je požadovaná informace obsažena v publikaci nebo tiskovině vydávané Ministerstvem vnitra, Policií České republiky, nebo Hasičským záchranným sborem České republiky hradí se náklady ve výši ceny příslušného výtisku, pokud se informace poskytuje formou prodeje tohoto výtisku;
 
II. Náklady na opatření technických nosičů dat
e. za 1 ks diskety, pokud tuto formu vyžaduje žadatel     8 Kč,
f. za 1 ks CD, pokud tuto formu vyžaduje žadatel         15 Kč,
g. v případě použití jiného technického nosiče dat se náklady stanoví ve výši pořizovací ceny požadovaného technického nosiče dat;
 
III. Náklady na odeslání informace žadateli
h. náklady z použitou nebo požadovanou poštovní službu se hradí ve výši skutečných nákladů;
 
IV. Náklady na mimořádně rozsáhlé vyhledání informací
i. pokud je poskytnutí informace spojeno s mimořádně rozsáhlým vyhledáním informace činí náklady za každou celou 1 hodinu mimořádného rozsáhlého vyhledávání 208 Kč; 
 
V. Osvobození od úhrady nákladů
j. úhrada nákladů na balné se nevyžaduje,
k. pokud je poskytnutí informace spojeno s mimořádně rozsáhlým vyhledáváním informace celkově kratším než 1 hodinu, úhrada nákladů podle bodu IV. písm. a) se nevyžaduje,
l. pokud celkové náklady na poskytnutí informace po uplatnění osvobození podle písm. a) a b) jednomu žadateli na základě jedné jeho žádosti nepřesáhnou částku 100 Kč, poskytuje se informace bezplatně.
 
Usnesení nadřízeného orgánu o výši úhrad za poskytnutí informací
V současné době nebylo vydáno žádné takové usnesení
 

11. Licenční smlouvy
11.1 Vzory licenčních smluv
Vzory licenčních smluv
V současné době nejsou pro poskytování informací Policií ČR potřebné žádné licenční smlouvy.
 
11.2 Výhradní licence
 o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 106/1999 Sb.“)
 Výhradní licence
 Policie ČR dosud neposkytla žádnou výhradní licenci podle § 14a odst. 4 zákona č. 106/1999  Sb.
 
12. Zpracování osobních údajů při plnění úkolů Policie České republiky
(§ 18 odst. 2 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a změně některých zákonů)
 informace je uveřejňována pro plnění povinnosti stanovené v § 18 odst. 2 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů)
Policie České republiky zpracovává osobní údaje pro plnění úkolů stanovených jí zákony, v případech, kdy tak zákon stanoví nebo pokud je to třeba k uplatnění práv a plnění povinností vyplývajících pro Policii České republiky ze zákonů.

12.1.  Zpracování osobních údajů při plnění úkolů na úseku zajištění veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, při předcházení a odhalování trestné činnosti, zjišťování pachatelů trestných činů a konání vyšetřování o trestných činech, odhalování přestupků a při pátrání po osobách a věcech (§ 2 odst. 1 zákona č. 283/1991 Sb.)

a) Právní titul
Základním právním titulem pro zpracování osobních údajů je zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky ve znění pozdějších předpisů (zejména § 2 odst. 1 písm. l) a § 42d, obecně pak např. hlava IV., V. a VI.). Dalšími zákony, které opravňují Policii České republiky zpracovávat osobní údaje jsou např. - zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů,
- zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
Právním titulem jsou i Parlamentem schválené, ratifikované a vyhlášené mezinárodní smlouvy, jimiž je Česká republika vázána.
Policie České republiky zpracovává osobní údaje bez souhlasu i se souhlasem subjektu údajů.

 b) Účel
Účelem těchto zpracování osobních údajů je shromažďování, vyhodnocování, analyzování, uchovávání a využívání osobních údajů, jež jsou nutné pro plnění úkolů na úseku zajištění veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, při předcházení a odhalování trestné činnosti, zjišťování pachatelů trestných činů a konání vyšetřování o trestných činech, při odhalování a projednávání přestupků a při pátrání po osobách a věcech, příp. dalších úkolů s nimi souvisejících. Zpracování osobních údajů slouží zejména
- k zajištění přehledu o událostech na území a o účasti osob na nich,
- pro koordinaci činností Policie České republiky,
- pro předcházení, prověřování, odhalování, objasňování a vyšetřování trestné činnosti, včetně typování pachatelů trestné činnosti a provádění kriminalistických analýz,
- pro provádění a dokumentování trestního a přestupkového řízení,
- pro pátrání po hledaných a pohřešovaných osobách,
- k provádění identifikace osob,
- pro dokumentování činnosti a úkonů Policie České republiky při plnění úkolů na úseku zajištění veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně dokumentování prováděných kontrol osob a vozidel a dalších úkonů.
 
c) Kategorie subjektů údajů
Policie České republiky zpracovává údaje osob, jejichž osobní údaje jsou potřebné pro naplnění konkrétního účelu nebo pro plnění úkolu Policie České republiky.
Při předcházení a odhalování trestné činnosti, zjišťování pachatelů trestných činů a konání vyšetřování o trestných činech jsou zpracovávány údaje o oznamovatelích, poškozených, prověřovaných, podezřelých, obviněných a dalších účastnících trestního řízení, příp. dalších osobách, které mají nebo mohou mít vazbu na prováděné trestní řízení. V podobném rozsahu jsou zpracovávány údaje při odhalování a projednávání přestupků.
Policie České republiky je oprávněna u osob obviněných ze spáchání trestného činu, u osob ve výkonu trestu odnětí svobody za spáchání úmyslného trestného činu, u osob, jimž bylo uloženo ochranné léčení nebo u osob nalezených, po nichž bylo vyhlášeno pátrání a které nemají způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu, provádět úkony k získání údajů umožňujících jejich budoucí identifikaci.
Při pátrání po osobách a věcech jsou zpracovávány osobní údaje osob, po nichž se pátrá, osobní údaje poškozených v případě pátrání po věcech a osobní údaje osob kontaktních.
Při plnění úkolů na úseku zajištění veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti obecně Policie České republiky zpracovává osobní údaje osob, vůči nimž byl prováděn úkon nebo kterých se týkala činnost Policie České republiky.

 d) Kategorie osobních údajů
Policie České republiky zpracovává osobní údaje v rozsahu potřebném pro naplnění konkrétního účelu nebo pro plnění úkolu Policie České republiky.
Jsou zpracovávány osobní údaje
- identifikační a kontaktní (např. jméno, příjmení, datum narození, rodné číslo, adresa trvalého pobytu, kontaktní adresy a telefony)
- popisné (např. údaje k jednotlivým událostem, trestním a přestupkovým věcem a osobám na nich zúčastněných, daktyloskopické otisky, fotografie)
- transakční (údaje vzniklé činností Policie České republiky, např. obrazové a zvukové záznamy o úkonech, údaje o zpřístupňování osobních údajů),
- citlivé údaje (biometrické).
 
e) Doba uchovávání osobních údajů
Policie České republiky uchovává osobní údaje pouze po dobu, která je nutná pro naplnění konkrétního účelu nebo pro plnění úkolu Policie České republiky.
Podle účelu zpracování osobních údajů jsou vnitřními předpisy stanoveny ke zpracovávaným osobním údajům tzv. uschovací lhůty, příp. jsou stanoveny lhůty, v nichž musí dojít k prověření, zda jsou údaje nadále potřebné pro plnění úkolů Policie České republiky.
Uschovací lhůty se stanovují s ohledem na účel konkrétního zpracování osobních údajů, příp. s přihlédnutím k dalším kritériím (např. podle trestní sazby stanovené v trestním zákoně, podle způsobu ukončení trestní věci, s ohledem na promlčecí doby stanovené v trestním zákoně, skartační doby).
 
12.2.  Zpracování osobních údajů pro plnění úkolů na úseku státní správy (§ 2 odst. 2 zákona č. 283/1991 Sb.)

a) Právní titul
Obecným právním titulem pro zpracování osobních údajů je § 2 odst. 1 písm. l) a 42d zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky ve znění zákona č. 60/2001 Sb.
Právní titul pro konkrétní zpracování osobních údajů je pak obsažen ve zvláštních zákonech upravujících výkon státní správy, k jejímuž zajištění je zpracování osobních údajů prováděno. Jedná se např. o
- zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
- zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu),
- zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu a o změně zákona č. 156/2000 Sb. , o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb. , o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb. , a zákona č. 368/1992 Sb. , o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb. , o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o zbraních),
- zákon č. 310/2006 Sb., o nakládání s některými věcmi využitelnými k obranným a bezpečnostním účelům na území České republiky a o změně některých dalších zákonů (zákon o nakládání s bezpečnostním materiálem),
- zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů.

 b) Účel
Účelem těchto zpracování osobních údajů je zajištění činností na jednotlivých úsecích státní správy, kde plní Policie České republiky úkoly.
Policie České republiky vykonává státní správu a plní úkoly zejména na úseku zbraní a střeliva, na úseku vstupu a pobytu cizinců na území České republiky, na úseku azylového řízení nebo doplňkové ochrany cizinců a na úseku dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikací.

c) Kategorie subjektů údajů
Policie České republiky zpracovává údaje osob, jejichž osobní údaje jsou potřebné pro naplnění konkrétního účelu nebo pro plnění úkolu Policie České republiky.
Kategorie subjektů údajů jsou zpravidla stanoveny zákony, které konkrétní zpracování osobních údajů ukládají nebo umožňují. Jedná se především o osoby, vůči nimž nebo na základě jejichž žádosti je vykonáván úkon nebo činnost státní správy nebo o osoby, jejichž činnost s výkonem státní správy souvisí.

Jsou zpracovávány osobní údaje zejména
- cizinců vstupujících a pobývajících na území České republiky, včetně cizinců jejichž pobyt na území České republiky je nežádoucí,
- cizinců, kteří požádali o udělení mezinárodní ochrany na území České republiky nebo kterým byl poskytnut azyl nebo doplňková ochrana a o místech jejich pobytu na území České republiky,
- držitelů zbrojních průkazů a zbrojních licencí,
- účastníků dopravních nehod a svědků,
- provozovatelů vozidel či jiných osob, které mohou přispět k objasnění přestupku.

 d) Kategorie osobních údajů
Policie České republiky zpracovává osobní údaje v rozsahu potřebném pro naplnění konkrétního účelu nebo pro plnění úkolu Policie České republiky.
Kategorie zpracovávaných osobních údajů jsou stanoveny zákony, které konkrétní zpracování osobních údajů ukládají nebo umožňují. Jedná se především o identifikační údaje osoby, vůči níž nebo na základě jejíž žádosti je vykonáván úkon nebo činnost státní správy a údaje s tímto úkonem nebo činností související. Zpracovávány jsou zpravidla osobní údaje uváděné v žádostech subjektu údajů.

e) Doba uchování osobních údajů
Policie České republiky uchovává osobní údaje pouze po dobu, která je nutná pro naplnění konkrétního účelu nebo pro plnění úkolu Policie České republiky.
Podle účelu zpracování osobních údajů jsou vnitřními předpisy stanoveny ke zpracovávaným osobním údajům tzv. uschovací lhůty.
Doba uchování zpracovávaných osobních údajů je stanovena zákony, které konkrétní zpracování osobních údajů ukládají nebo umožňují nebo z nich vyplývá.
  
 

 

 

vytisknout  e-mailem