Policie ČR nezneužívá DNA
Policie ČR se neztotožňuje se sérií článků, které nepravdivě informují o Národní databázi DNA. Rádi bychom předešli případným spekulacím, proto mylné informace o této databázi upřesňujeme.
Od poloviny roku 2002 byla v Policii ČR uvedena do provozu Národní databáze DNA, která je určena pro odhalování a předcházení trestné činnosti. Část Národní databáze DNA, kde se uchovávají genetické profily ve formě alfanumerického kódu se nazývá CODIS (Combinet DNA Index Systém). Tento software byl vyvinut v USA a je poskytován FBI státním institucím po celém světě, čímž je zaručen standardní provoz a jednotná správa dat. V současné době je používán zhruba ve 40 státech. Smluvní povinnosti stanovené americkou stranou jasně zakazují vstupování třetích osob do databáze. Tím je garantována ochrana před zneužitím osobních údajů v ní obsažených. Vstup do systému databáze je umožněn jen omezenému počtu vyškolených policistů a každá jejich činnost v databázi je monitorována. Vymazat vložený genetický profil je oprávněn v Policii ČR pouze jeden certifikovaný pracovník KUP a i tato činnost je zaznamenána.
Tato databáze má vysoký stupeň ochrany před zneužitím a nabízí se zde otázka, zda je tomu tak i v soukromé a zdravotnické sféře?
I po vstupu ČR do Schengenského prostoru a uzavření oboustranné dohody o výměně informací s USA nemá nadále žádný stát přímý přístup do databáze. K mezinárodní výměně genetických profilů dochází pouze na základě mezinárodních smluv, které Česká republika ratifikovala.
V Policii ČR jsou do databáze vkládány pouze DNA profily osob obviněných a odsouzených, dále DNA profily dosud neztotožněných stop zajištěných na místě neobjasněných činů a neznámých mrtvol. V databázi DNA nejsou genetické profily podezřelých či poškozených osob, z čehož je policie opakovaně napadána. V okamžiku zproštění obvinění osoby obdrží ústav cestou orgánů činných v trestním řízení požadavek na likvidaci DNA profilu z databáze, která je následně provedena .
Genetický profil je tvořen pouze unikátní řadou čísel a písmen, ze kterých kromě pohlaví nelze vyčíst žádné jiné údaje, jako jsou např. v médiích zmiňované: predispozice k dědičným chorobám, zdravotní stav, fyzické znaky (barva očí, vlasů, aj.). Na zjištění těchto údajů nemá policie potřebné vybavení ani technologie postupů a pro potřeby identifikace osob v kriminalistice jsou irelevantní.
Současné právní předpisy (zákon o Policii ČR a trestní řád) umožňují Policii ČR shromažďovat identifikační údaje osob a pro provozování databází s osobními údaji má i některé výjimky dané zákonem na ochranu osobních údajů č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Právní úprava neomezuje vkládání genetických profilů osob podle jednotlivých druhů trestných činů a je pouze na odborné erudici kriminalistů, jaké profily pachatelů potřebují v databázi k objasňování trestných činů. Omezení dat pouze na některé druhy trestné činnosti by objasňovací funkci Národní databáze DNA snižovala a nebyl by z ní účinný nástroj v boji proti kriminalitě.
Databáze obsahuje v současné době cca 40 000 genetických profilů (dvě třetiny jsou profily osob obviněných a odsouzených, jedna třetina neztotožněných stop), čímž pomáhá v objasňování závažné trestné činnosti, ale velkou měrou se podílí také na objasňování bagatelní, ale velmi časté a nepříjemné kriminality (např. vloupání do bytů, aut, apod.), u které je vysoký stupeň recidivy. Tím se daří ztotožňovat např. pachatele sériových trestných činů, které spáchal na celém území ČR.
Ve všech mediálních zprávách je potlačována nebo opomíjena silná preventivní role samotné databáze. Každý, kdo je v databázi uveden si uvědomuje skutečnost, že může být do budoucna na základě registrace genetického profilu při páchání trestné činnosti odhalen. Proto mnozí usilují pod různými důvody o vymazání z této databáze. Na druhé straně je nutno podotknout, že uložení profilu DNA v databázi neomezuje žádnou osobu z hlediska jejích osobnostních práv.
plk. JUDr. Emil Vančo
ředitel Kriminalistického ústavu Praha