Žadatel požádal o vydání informace k otázkám:

„1. Uvedli jste, že jak rozkaz ředitele Kriminalistického ústavu č. 54/2021, tak metodiky ENFSI, které právě daný rozkaz ředitele naplnil dne 11.11.2021, nerozlišují reprezentativní vzorek rostlin určený k homogenizaci a měření obsahu THC u out/indor druhu pěstování konopí, proto sdělte datum, odkdy začala policie závazně používat metodiky ENFSI.

2. Uvedli jste, že reprezentativním vzorkem k homogenizaci a měření obsahu THC: „při počtu rostlin do 100 ks včetně je odebráno 10 ks jako reprezentativní vzorek. Při počtu rostlin od 101 ks a výše je počet rostlin určován jako celé vyšší číslo, určené druhou odmocninou z celkového počtu rostlin. Tedy 11 ks rostlin k odběru při počtu rostlin do 122 ks rostlin včetně v pěstebním prostoru, 12 ks rostlin k odběru při počtu rostlin do 144 ks rostlin včetně v pěstebním prostoru etc. Pro dotazovaných 999 ks rostlin je toto číslo 32 ks.“ Následně jsou reprezentativní vzorky rostliny konopí překatrovány (prosíťovány) a následně homogenizovány a cca 10 gramů zhomogenizovaného reprezentativního vzorku je následně měřeno na obsah THC. Znamená to, že pokud by jedna rostlina vzorku po překatrování vážila 70 gramů, bylo by k homogenizaci určenou 10. rostlinami z 99 rostlin celkem homogenizováno 10x70 gramů konopí atd. dále množství dle vašeho sdělení?.

3. Uvedli jste, že konopné masti neuvádíte v obvinění, protože jde při měření obsahu THC o složitou matrici, ale že u „ostatních produktů (tobolky, extrakty, tinktury, čaje) je využívána stejná metodika jako u rostlinného materiálu (rozkaz ředitele Kriminalistického ústavu č. 54/2021).“ Znamená to, že před 11.11.2021 u výše uvedených ostatních produktů z konopí (tobolky, extrakty, tinktury, čaje) používala policie totožný postup dle metodik ENFSI, tzn. masti neměřit, ostatní produkty výše uvedené měřit?

4. Uvedli jste, že “Znalecké ústavy Policie České republiky postupují při provádění znaleckého zkoumání kanabinoidů podle rozkazu ředitele Kriminalistického ústavu č. 54/2021, ke zkoumání kanabinoidů. Tento interní akt řízení je platný a účinný od 11.11.2021. Dále Kriminalistický ústav upozorňuje, že uvedený interní akt řízení není právní normou (není obecně závazný), nýbrž vnitřním pokynem podle § 11 odst. 1 písm. a) zákona č. 106/1999 Sb. (je závazný pouze pro znalecké ústavy Policie České republiky)“ Rozumíme vám správně, že před 11.11.2021

a. byly pro znalecké ústavy policie závazné totožné metodiky ENFSI?

b. jsou metodiky ENFSI v určení reprezentativního vzorku totožné s unijním znaleckým metodickým předpisem uváděným jako příloha č. 1 řady nařízení EU před vstupem do EU i po vstupu do EU, pokud ne, ilustrujte vám známý rozdíl na množství rostlin reprezentativního vzorku při počtu do 100 rostlin a při počtu do 1000 rostlin.

c. Jaký předpis byl pro znalecké ústavy policie závazný stran reprezentativního vzorku před 11.11.2021, unijní předpis nebo předpis úřadu OSN (tzn. metodiky ENFSI?

d. Může police nechat měřit obsah THC v zabraném konopí v trestním řízení mimo znalecké ústavy policie?

e. Pokud ano, v jakých situacích a jakými konkrétními pracovišti?

f. Je na toto předpis, kdo může měřit THC mimo znalecké ústavy policie a za jakých situací?

5. Uveďte všechny znalecké ústavy policie oprávněné k měření obsahu THC ode dne 1.5.2004 dosud (pokud ukončily činnost, uveďte datum) a uveďte také jejich přesnou identifikaci (název, ičo, adresa).".

Kriminalistický ústav žadateli sdělil následující:

1. K Vaší první otázce Kriminalistický ústav sděluje, že problematika analýzy konopí byla sjednocena v rámci členských forenzních laboratoří příručkou "Recommended Methods for Testing Cannabis, Manual for use by National Narcotics Laboratories, Division of Narcotic Drugs, United Nations, 1987 (UNODC)". Již v této příručce je popsáno vzorkování, které bylo později podrobněji rozpracováno uvedenými metodikami ENFSI (Guidelines). Tudíž sjednocení metody zpracování a analýzy konopných vzorků lze přiřadit již k roku 1987.

2. K této otázce Kriminalistický ústav sděluje, že podle uvedeného příkladu: z 99 zjištěných rostlin je vybrán jako reprezentativní vzorek 10 rostlin. Reprezentativní vzorek poskytne 700 g materiálu na hrubém sítu - homogenizátu. Nikoliv tedy 10 x 70 g, ale 700 g dohromady. Z těchto 700 g je následnou metodou kvartace (hyperbolický způsob snížení hmotnosti) připraveno cca. 10 g pro účely analýzy. S těmito 10 g je postupováno, jak již bylo uvedeno v odpovědi Kriminalistického ústavu na Vaši žádost ze dne 14. července 2024 (tedy mletí, extrakce a analýza).

3. Kriminalistický ústav uvádí, že u materiálů bez složité matrice (tobolky, čaje, tinktury) je znaleckými ústavy Policie České republiky užívána metodika, uvedená již v "Recommended Methods for Testing Cannabis, Manual for use by National Narcotics Laboratories, Division of Narcotic Drugs, United Nations, 1987 (UNODC)", tedy i metodiky ENFSI. Tedy ano, znalecké ústavy Policie České republiky i před 11.11.2021 postupovaly podle metodik ENFSI a UNODC.

4. Kriminalistický ústav uvádí tato stanoviska k podotázkám:

a. – Znalecké ústavy Policie České republiky před 11.11.2021 postupovaly v souladu s citovanými doporučeními UNODC a tudíž i ENFSI.

b. - Metodika odběru reprezentativního vzorku, popsaná jako příloha č. 1 k Nařízení EU, je mnohem tvrdší, neboť k odběru je používána vrcholová část rostliny konopí. Česká legislativa definuje jako konopí celou nadzemní část rostliny, z čehož vychází i metodika znaleckých ústavů Policie České republiky, neboť ke zpracování vzorku je použito celé rostliny (bez stonků – dřevnatých částí a semen). Tudíž dochází ke "zředění" analyzovaného vzorku listy, které jak je známo, obsahují psychomimetikum THC v mnohem nižší koncentraci, než latnatá květenství. Co se týká počtu odebíraných rostlin z počtu rostoucích rostlin, příloha č. 1 rozlišuje nikoliv počet rostlin, ale rozlohu pěstební plochy. Metodika UNODC definuje reprezentativní vzorek podle počtu rostlin.

c. - Pro znalecké ústavy Policie České republiky byla závazná metodika UNODC.

d. - Rozhodnutí, kde bude analýza obsahu THC provedena, je plně v kompetenci orgánů činných v trestním řízení. Znalecké ústavy Policie České republiky nemají na jejich rozhodování vliv. Z tohoto lze uzavřít, že orgán činný v trestním řízení může nechat provést analýzu obsahu THC i u civilního znalce, znalecké kanceláře i znaleckého ústavu.

e. - Policie České republiky nemá žádný interní akt řízení, který by upravoval okolnosti, za jakých je možné přibrat znalce, znaleckou kancelář nebo znalecký ústav mimo Policii České republiky. Policisté pověřeni vedením příslušných spisů (vyšetřovatelé) se řídí zejména zákonem č. 141/1961 Sb., trestním řádem, případně dalšími právními předpisy. Jak bylo napsáno výše, rozhodnutí o tom, jaká bude vyžádána konkrétní analýza (znalecké zkoumání), a od kterého znalce, znalecké kanceláře či znaleckého ústavu, je plně v kompetenci konkrétního orgánu činného v trestním řízení. Pakliže se příslušný orgán činný v trestním řízení rozhodne zadat znalecké zkoumání mimo znalecké ústavy Policii České republiky, je nezbytné, aby zpracovatel požadovaného znaleckého výstupu (znaleckého posudku) byl zapsán v seznamu znalců, znaleckých kanceláří a znaleckých ústavů, jenž je k uveřejněn na internetových stránkách www.seznat.justice.cz.

f. - V případě přibrání znalce, znalecké kanceláře nebo znaleckého ústavu Policie České republiky postupuje tak, jak bylo popsáno výše.

5. K poslední otázce Kriminalistický ústav sděluje, že znaleckými ústavy Policie České republiky oprávněnými provádět analýzu THC jsou Kriminalistický ústav a odbory kriminalistické techniky a expertiz, zřízené v rámci Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy, Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, Krajského ředitelství policie Královéhradeckého kraje, Krajského ředitelství policie Ústeckého kraje, Krajského ředitelství policie Plzeňského kraje, Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje, Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje a Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje. Kontaktní údaje jsou k dispozici na internetové stránce www.policie.cz.

pplk. Mgr. Jiří Hradil, 2. 9. 2024