Josef VAŇÁSEK

Šéf prvního specializovaného útvaru na úseku boje proti drogám v naší republice. Vrchní policejní rada, se narodil 1. listopadu 1877 v pražské části Holešovice Velké. 

KARLSRUHE 1925 - MEZINÁRODNÍ POLICEJNĚ TECHNICKÉ VÝSTAVA.

O výstavě, která proběhla ve dnech 7. až 24. června 1925 proběhla, podal zprávu Josef Vaňásek. V  ní si mimo jiné všímá toho, co naše policejní úřady postrádají.

ŽENEVA 1929.

Rada Společnosti národů připravila mezinárodní akci proti padělání peněz. Finanční komise Společnosti národů utvořila smíšenou komisi, která vypracovala návrh konvence. Předsedou této komise byl jmenován guvernér Národní banky Československé dr. Pospíšil. Vedle předsedy dr. Pospíšila se konference zúčastnil profesor dr. Kallab a vrchní policejní rada Vaňásek. Byly ustanoveny dvě komise. Komise pro otázky právní, zejména pro sblížení zákonodárství jednotlivých států, kde Československo zastupoval profesor dr. Kallab. Druhá komise pro otázky administrativní, ve které byl za Československo vrchní policejní rada Vaňásek.

prof. Kallab, rada Vaňásek, dr. Pospíšil

MEZINÁRODNÍ KRIMINÁLNÍ KOMISE.

Na mezinárodním policejním kongresu, který se konal 3. – 7. září 1923 ve Vídni bylo přijato prohlášení, že úspěšný boj proti mezinárodní zločinnosti může být veden těsnou spoluprací bezpečnostních úřadů všech kulturních států a usnesl se, aby byla zřízena MEZINÁRODNÍ KRIMINÁLNĚ-POLICEJNÍ KOMISE. Jejím účelem bylo zajistit co největší vzájemnou spolupráci všech bezpečnostních úřadů v rámci zákonů platných v jednotlivých státech. Sídlem komise byla Vídeň. Mezinárodní kriminálně-policejní komise zasedala v těchto termínech:

1. 19. – 21.5. 1924 Vídeň
2. 26. – 29.8. 1926 Vídeň    
3. 27. – 30.9. 1926 Berlín                            také mezinárodní policejní kongres
4.   6. –   8.7. 1927 Amsterodam    
5. 10. – 12.9. 1928 Bern                              také mezinárodní policejní kongres

Československo zastupovaly v těchto komisích jako oficielní zástupce naší vlády bratislavský policejní ředitel vládní rada dr. Klíma, po jeho smrti pak vládní rada Slavíček. Po smrti vládního rady Slavíčka byl jmenován oficielním zástupcem republiky Československé vrchní policejní rada Josef Vaňásek, který se poprvé v této funkci zúčastnil VI. zasedání této komise 20. – 22. ledna 1930 ve Vídni.

VÍDEŇ 1930.

Řádné zasedání VI. Mezinárodní kriminálně policejní komise bylo svoláno ve dnech 20. – 22. ledna 1930 do Vídně. Jedním z důležitých bodů jednání bylo rozšiřování takzvané mezinárodní policejní jiskrové sítě. Policejní radiostanice v Berlíně jako centrála pro celou Evropu udržuje pravidelný styk s Rakouskem, Polskem a Československem, kde je zřízena policejní přijímací a vysílací stanice v Bratislavě. Z úsporných důvodů zatím nelze vybavit přijímacím a vysílacím aparátem každý bezpečnostní úřad. Dále se jednalo o tom, aby se v jednotlivých zemích zřizovaly centrály na potírání padělání peněz.

Na základě usnesení z posledního jednání komise v Bernu byla u policejního ředitelství ve Vídni zřízena mezinárodní kancelář (internationales Bureau), která zpracovává materiály od jednotlivých centrál – z Československa od Všeobecné kriminální ústředny, ohledně mezinárodních zločinců. Důležitou pomůckou při stíhání je uveřejňování zatykačů v oficielním časopise Mezinárodní veřejná bezpečnost.

 

ANTVERPY 1930.

Ještě v roce 1930 se tato komise sešla na svém VII. zasedání v době od 26. – 30. září v Antverpách, kde se také při té příležitosti konal III. MEZINÁRODNÍ POLICEJNÍ KONGRES pod patronací belgického krále a za čestného předsednictví belgického ministra spravedlnosti dr. Jansona. Kongres, na který odjel vrchní policejní rada Vaňásek 22. září 1930, doporučil přítomným delegátům, aby v zájmu účinného potírání nedovoleného obchodu s omamnými jedy vlády jednotlivých států v rámci mezinárodních dohod sjednotily:

1. skutkové podstaty a trestní ustanovení pro mezinárodní nezákonný obchod s omamnými jedy, aby bylo vyloučeno, že tyto skutky budou v jednom státě stíhány jako trestné činy a v dalším byly beztrestné
2. přijetí nezákonného obchodu s omamnými jedy do smluv extradičních
3. dosavadní tarifování zakázaných omamných jedů nahradit jiným systémem, protože současný systém listin o zakázaných produktech následkem stálého chemického produktů umožňuje dalekosáhlé obcházení těchto předpisů

PAŘÍŽ 1931.

V následujícím roce bylo řádné zasedání VIII. Mezinárodní kriminálně policejní komise 28. – 30. září 1931 v Paříži. Jak vládní rada Vaňásek uvádí, bylo toto zasedání význačné, protože v té době zasedala v Paříži i americká International Police Conference.

Rada Vaňásek zvlášť zmiňuje návrh řešení styku mezi mezinárodní kriminální komisí a americkou Police Conference.

ŘÍM 1932.

V Římě se na IX. zasedání Mezinárodní kriminálně policejní komise ve dnech
15. – 20. října 1932 – jednalo o nedovoleném obchodu s omamnými jedy. Jednání navázalo na výsledky opiové konference z 19.2. 1925, na výsledky limitační komise z roku 1931 v Ženevě a na výsledky XV. poradní opiové komise z roku 1932 v Ženevě, které se zúčastnili tři členové Mezinárodní kriminální komise. Bylo zjištěno, že řada států již k úmluvám přistoupila. Mezinárodní kriminálně policejní komise se také zabývala otázkou použití letadel pro nedovolený obchod s omamnými jedy. Doprava omamných jedů letadly skýtá veliké výhody pro tento nedovolený obchod.

VÍDEŇ 1934.

Jednání X. zasedání Mezinárodní kriminálně policejní komise ve Vídni ve dnech
17. – 21. září 1934 se týkalo hlavně obchodu s děvčaty a dětmi. Byl přijat závěr, aby všichni delegáti navrhli svým vládám, přijetí konvence navržené Společenstvím národů k této problematice a stanovily podle ní přísné tresty pro osoby, jímž bude prokázáno, že zašantročily dospělé ženy a děti. Dále se jednalo o mezinárodní výměně trestních rejstříků.

Po skončení vídeňského jednání pozval vládní rada Josef Vaňásek na návštěvu Prahy a policejního ředitelství stokholmského policejního prezidenta Zeterqusta, policejního prezidenta z Osla Vlharowena a šéfa kriminálního oddělení v Kaunusu Tamataitise. V neděli 23.9.strávili prohlídkou Prahy a okolí a v pondělí si se zájmem prohlédli zařízení pražské policie. Tam je upoutala organizace poplachové ústředny, jedné z nejmodernějších v Evropě.

KODAŇ 1935.

Prezident mezinárodní kriminálně policejní komise svolal II. konferenci zástupců ústředních úřadů pro potírání penězokazectví v roce 1935 do Kodaně. Referát za ČSR přednesl vládní rada Vaňásek.

Konferenci ve dnech 13. – 15. června předcházelo zasedání XI. Mezinárodní kriminálně policejní komise ve dnech 17. – 20. června 1935 v paláci říšského sněmu v Christiansborgu v Kodani za účasti 22 států. Jedním z nejdůležitějších bodů jednání byl návrh na zavedení jednotného popisu osob a zjednodušení daktyloskopického systému ve všech zemích. Dále byla projednána otázka mezinárodní centrály pro potírání cikánských neplech. (návrh vypracovaný vládním radou Vaňáskem v roce 1934). Vládní rada Vaňásek přednesl návrh, aby v cestovním pase byl otisk prstu majitele cestovního pasu a tentýž otisk aby byl současně na fotografii cestovního pasu. Většina účastníků návrh podporovala a bylo rozhodnuto, aby příslušná komise věc detailně rozpracovala a předložila na příštím zasedání.

BĚLEHRAD 1936.

XII. konference mezinárodní kriminálně policejní komise byla zahájena 25.5. 1936 v Bělehradě. Přijelo 29. delegátů, mezi nimi i vládní rada Vaňásek. Zástupce jugoslávského krále, ministr vnitra dr. Korošec v zahajovacím projevu zdůraznil význam spolupráce technicky dobře vybavené kriminální policie všech států
a s uznáním se vyslovil o jejich dosud velmi uspokojivých výsledcích.

LONDÝN 1937.

Poslední konference, které se vládní rada Vaňásek zúčastnil, byla XIII. konference od 7. do 12. června 1937 v Londýně. Na londýnském zasedání 49 členů reprezentovalo 32 států. Předmětem jednání bylo, jak účinně zakročit proti mezinárodní zločinnosti a projednání důležitých věci z předchozích zasedání, které jsou složité a vyžadují důkladné rozpracování. Hlavními body jednání tak byly znemožnění padělání cestovních pasů, boj proti šíření a prodeji omamných jedů
a stíhání zločinců uprchlých do cizích států.

Den před jeho narozeninami 31. října 1937 v Národních listech připomněly mimo jiné jeho účast na mnoha mezinárodních kongresech včetně toho Londýnského, kde byl zvolen viceprezidentem mezinárodní kriminálně policejní komise. Autor sloupku končí tím, že se vládní rada Josef Vaňásek dožívá 60 let ve svěžesti, oblíben u svých podřízených a ceněn u nás i v zahraničí.

Autor textu: Miloš Vaněček, policejní historik
Fotografie zdroj: archiv Miloše Vaněčka

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook