Policie České republiky – KŘP Moravskoslezského kraje
Kázeňský trest
Dotaz na postih za přestupek
Dotaz a odpověď:
Dne 9. února 2016 obdrželo Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje prostřednictvím datové schránky dvě Vaše podání označená jako „...I“.
....Druhé podání bylo co do obsahu (zejména vzhledem k odkazu na odpověď k Vaší původní žádosti o informace a navazujícím dotazům) posouzeno jako nová žádost o informace ve smyslu InfZ. V tomto žádáte o následující:
„Z oznámení jež jsem ..., že případ ....
Proč?
Vzhledem k tomu, že se jednalo o porušení pravidel silničního provozu a vždy byli přítomni ..., protože jejich služební povinností je dbát na dodržování zákonů. To jste vybrali pouze ...? Jak je možné, že jste nepostihli ostatní policisty?
Žádám o Vaše stanovisko.“
Povinný subjekt k Vaší žádosti poskytuje následující informace:
Bylo zjištěno, že Vaše oznámení ze dne ...obsahovalo tři případy, kdy mělo dojít ze strany policistů krajského ředitelství k porušení povinnosti řídit se dopravní značkou č. B29 "zákaz stání“. Mělo se jednat o dny....
K uložení kázeňského trestu policistům, kteří měli stát se služebním vozidlem ve dnech ...ve Vámi uváděných časech na ulici Českobratrské ... v místě, kde to dopravní značka č. B29 zakazuje, nedošlo s ohledem na roční prekluzivní lhůtu k projednání přestupku (resp. u policistů jednání majícího znaky přestupku). Vaše oznámení bylo datováno až dnem ..., tedy více než rok poté. § 186 odst. 9 věta druhá zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, stanoví, že „kázeňský trest za jednání, které má znaky přestupku, lze uložit nejpozději do 1 roku ode dne, kdy došlo ke spáchání přestupku“.
Z toho důvodu bylo zahájeno a následně vedeno řízení ve věcech služebního poměru pouze ve vztahu k ..., který služební vozidlo řídil dne .... Vzhledem k charakteru jednání majícího znaky přestupku v dopravě došlo k potrestání jednoho policisty (řidiče), přestože se na místě měli toho dne nacházet celkem tři policisté. V právní rovině nelze postihnout chování ostatních dvou členů hlídky, kteří služební vozidlo neřídili, neboť jejich jednání (či opomenutí) nelze podřadit pod žádnou skutkovou podstatu přestupku. Skutková podstata správního deliktu, resp. přestupku je obecně konstruována na bázi individuální odpovědnosti, tedy přestupkové právo ve svých normách nedefinuje formy účastenství jako např. trestní zákoník, stejně tak nezná obdobu trestněprávních institutů jako např. nepřekažení či neoznámení přestupku.
Dále na okraj podotýkáme, že kancelář ředitele krajského ředitelství vyřizuje toto Vaše podání v režimu InfZ s ohledem na Vaše výslovné označení, že se jedná o dotaz k č. j. ..., tedy kdy reagujete na poskytnutí předchozí částečné informace dle InfZ. V § 2 odst. 4 tohoto zákona je stanoveno, že „povinnost poskytovat informace se netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.“ Pokud by bylo vyhotoveno jakési podrobné stanovisko k Vámi prezentované věci, jednalo by se již o takovéto vytváření nové informace. Informační povinnost se ve smyslu § 3 odst. 3 InfZ vztahuje k zaznamenané informaci.