Žadatel požádal o sdělení následujících informací:

1. Poskytněte tedy informaci, jestli je povinností občana "vést hovor" s jakýmkoliv policistou PČR. Pokud ano, uveďte konkrétní zákon, paragraf a odstavec příslušného zákona.
2. Abychom si zkrátili naši slovní "přestřelku" žádám o sdělení informace, jestli je občan povinen reagovat na jakýkoliv jiný slovní pokyn, než Vámi zmíněný "jménem zákona".
3. Jaký je důvod a právní základ běžně používaného "vedení hovoru" Pane řidiči, víte proč jsme Vás zastavili? A Pane řidiči, pil jste před jízdou alkohol?
4. Lze na základě "vedení hovoru" když se přiznám k úmyslnému spáchání přestupku nebo k úmyslnému požití alkoholu toto použít ve správním ev. trestním řízení, když jsem nebyl vyzván k podání vysvětlení? Opět pokud tvrdíte, že ano, uveďte zákon, paragraf, odstavec.
5. Jaký je význam "vedení hovoru" policistou? Opět prosím o číslo zákona, paragraf a odstavec.

Policie České republiky jako povinný subjekt posoudila tuto žádost a k jednotlivým bodům sdělila žadateli následující informace:

 „1.  Poskytněte tedy informaci, jestli je povinností občana "vést hovor" s jakýmkoliv policistou PČR. Pokud ano, uveďte konkrétní zákon, paragraf a odstavec příslušného zákona. “

Občan má povinnost komunikovat s úřední osobou (policistou), pokud taková komunikace souvisí s plněním povinností uložených právními předpisy. Např. při silniční kontrole je právní opora dána zákonem č. 361/2000 Sb., o silničním provozu; v případě problematiky požívání alkoholu a jiných návykových látek právní opora spočívá v zákonu č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek.

 „2.  Abychom si zkrátili naši slovní "přestřelku" žádám o sdělení informace, jestli je občan povinen reagovat na jakýkoliv jiný slovní pokyn, než Vámi zmíněný "jménem zákona". “

Předmětná obecná povinnost uposlechnout výzvu anebo pokyn nebo vyhovět žádosti policisty je zakotvena v § 114 zákona č. 273/2008 Sb., zákona o Policii České republiky. Porušení dané povinnosti je nezákonným jednáním osoby (§ 5 odst. 1 písm. a) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích) postižitelným podle práva (§ 5 odst. 3 až 5 zákona č. 251/2016 Sb.), není-li (podle specifických okolností konkrétního případu) na místě postup podle jiného právního předpisu.


 „3.  Jaký je důvod a právní základ běžně používaného "vedení hovoru" Pane řidiči, víte proč jsme Vás zastavili? a Pane řidiči, pil jste před jízdou alkohol? “

Policista při komunikaci s občanem zjišťuje informace relevantní pro řešení konkrétní události, která je předmětem jeho činnosti. Právním základem je zejména zákon č. 273/2008 Sb. a další právní předpisy, na základě kterých Policie České republiky plní své úkoly.

 „4.  Lze na základě "vedení hovoru" když se přiznám k úmyslnému spáchání přestupku nebo k úmyslnému požití alkoholu toto použít ve správním ev. trestním řízení, když jsem nebyl vyzván k podání vysvětlení? Opět pokud tvrdíte, že ano, uveďte zákon, paragraf, odstavec. “

Ano, „přiznání“ občana lze procesně využít – např. v případě trestního řízení může policista před soudem vypovídat v procesním postavení svědka (podrobněji viz § 97, § 209, § 211, § 215 zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu). Hodnocení důkazu přísluší soudu.

 „5.  Jaký je význam "vedení hovoru" policistou? Opět prosím o číslo zákona, paragraf a odstavec... “

Policista při komunikaci s občanem zjišťuje informace relevantní pro řešení konkrétní události, která je předmětem jeho činnosti vykonávané podle zákona. Rozdílné oblasti společenských vztahů jsou regulovány odlišnými právními předpisy. Opět lze odkázat zejména na zákon č. 273/2008 Sb. a další právní předpisy, na základě kterých Policie České republiky plní své úkoly.

Právní analýzu nejrůznějších možných situací povinný subjekt zpracovanou nemá. Podle § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. se povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací. Povinný subjekt je povinen poskytovat pouze ty informace, které se vztahují k jeho působnosti a které má nebo by měl mít podle obecně závazného právního předpisu k dispozici. Naopak zákon č. 106/1999 Sb. nestanovuje povinnost nové informace vytvářet či vyjadřovat názory povinného subjektu k určité problematice, vytvářet analýzy či hodnocení na základě zadání žadatele.  Podle § 3 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. se informací pro účely tohoto zákona rozumí jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního. Z tohoto důvodu se na takovou analýzu informační povinnost nevztahuje.

pplk. JUDr. Lucie Žárská, 30. 4. 2019