Kontrola dodržování nejvyšší dovolené rychlosti Policií České republiky
Žadatel se domáhal poskytnutí následujících informací:
„Uvedení všech vozidel, které PČR používá, resp. bude v budoucnu používat, ke kontrole BESIP, konkr. dodržování nejvyšší dovolené rychlosti, pokud jsou tato vozidla vybavena rychloměrem ("radarem") pomocí něhož je možné měřit rychlost za jízdy (např. rychloměr typu PolCam).
U vozidel splňujících výše uvedená kritéria žádám tyto informace:
- registrační značka
- typ vozidla (např. Passat R36)
- barva laku vozidla, pokud je vozidlo v provedení civilním, nebo zda je provedeno v policejních barvách
- na jakém území (kraj, okres atp.) toto vozidlo působí.“
Policie České republiky jako povinný subjekt podle § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, posoudila předmětnou žádost a sdělila žadateli následující informace:
Policie České republiky disponovala k 9. 11. 2015 188 vozidly, která jsou vybavena pevně zabudovanými radary. Je třeba dodat, že i tyto typy radarů lze přemontovávat, a také se tak z různých důvodů děje. Proto je uvedené číslo aktuální pouze k výše uvedenému datu. Navíc je třeba dodat, že Policie České republiky může měřit rychlost také pomocí radarů, které nejsou pevně zabudovány do vozidla, ale jsou do vozidla naistalovány až v okamžiku plnění konkrétních služebních povinností. Výše uvedené číslo je proto pouze orientační a není konečné. Z výše uvedeného počtu je 141 vozidel v civilním provedení a 47 vozidel v barvách Policie České republiky. Vozidla mají působnost na celém území České republiky.
Pokud jde o požadavek na uvedení všech vozidel, které Policie České republiky „bude v budoucnu používat, ke kontrole BESIP, konkr. dodržování nejvyšší dovolené rychlosti, pokud jsou tato vozidla vybavena rychloměrem ("radarem") pomocí něhož je možné měřit rychlost za jízdy (např. rychloměr typu PolCam)“, povinný subjekt konstatuje, že se jedná o neexistující informaci. Policie České republiky nemá zpracovanou informaci o tom, jaká vozidla bude používat k měření rychlosti do budoucna a ani dle existujících právních předpisů nemá povinnost mít takovou informaci zpracovanou. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb. mají povinné subjekty povinnost poskytovat informace vztahující se k jejich působnosti. Podle § 3 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. „Informací se pro účely tohoto zákona rozumí jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního.“ Na základě výše uvedeného je zřejmé, že na tuto část žádosti se informační povinnost podle zákona č. 106/1999 Sb. nevztahuje.
Ve vztahu ke všem zbývajícím otázkám bylo povinným subjektem vydáno rozhodnutí o odmítnutí části žádosti ve smyslu § 15 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb.
pplk. JUDr. Lucie Žárská
4. 1. 2016