Policie České republiky – KŘP hlavního města Prahy
Krajské ředitelství policie hlavního města Prahy, Kancelář ředitele
Žádost: Žadatel si podal žádost dle zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím. Žádal o informace na základě, jakých kritérií uděluje policejní hlídka blokovou pokutu/oznámení na správní orgán špatně parkujícímu autu. Konkrétně, jak vybírá, která špatně parkující auta bude pokutovat/oznamovat a která nikoliv. Zda platí pro soukromé osobní automobily vlastněné příslušníky PČR výjimka z pravidel silničního provozu. Zda se na taková vozidla vztahuje výjimka např. při zákazu vjezdu, pod kterým je napsáno, že neplatí pro vozidla IZS a MP. Dále za jakých okolností může příslušník Policie ČR udělit blokovou pokutu/oznámení na správní orgán a to konkrétně, zda toto může učinit kdykoliv, nebo se na to vztahuje doba, kdy je např. ve službě apod.
Odpověď: Žadateli byly poskytnuty následující informace. Vždy rozhodují okolnosti a situace na místě. Policista po zjištění přestupku (špatně parkujícího vozidla) posuzuje všechny okolnosti a podle konkrétní situace, včetně hodnocení závažnosti přestupku se rozhoduje sám o řešení „zda oznámí, nebo bude věc řešit v blokovém řízení“. Na soukromá vozidla vlastněná příslušníky policie se nevztahuje žádná výjimka, ale může dojít k situaci, kdy policista užije soukromé vozidlo při zákroku a pak by bylo možné posoudit užití soukromého vozidla, jako vozidla které může využít např. výjimky zákazu vjezdu s výjimkou vozidel IZS. Zde opět záleží na okolnostech a situaci, kdy je takové vozidlo za těchto podmínek využito. Dle ustanovení § 10 odst. 2 Zákona č. 273/2008 o Policii České republiky (dále jen „ZoP“) je policista v době mimo službu povinen provést úkon v rámci své pravomoci, je-li bezprostředně ohrožen život, zdraví nebo svoboda osob anebo majetek nebo došlo-li k útoku na tyto hodnoty. Dané ustanovení ukládá policistovi povinnost provést úkon i v době mimo službu v případě bezprostředního ohrožení taxativně vyjmenovaných hodnot. Smyslem tohoto ustanovení je zajistit, aby policista, který se ocitne v situaci, kdy může zasáhnout v době mimo službu, nezůstal nečinný, jde-li o ohrožení vyjmenovaných hodnot. Nicméně toto ustanovení nic neříká o tom, zda může či nemůže policista zasáhnout v době mimo službu i v případě ohrožení hodnot, které v § 10 odst. 2 ZoP nejsou vyjmenovány. Od povinností, které zákon policistům ukládá, je však třeba důsledně odlišovat oprávnění, které zákon policistům svěřuje. Oprávnění policie obecně plynou z úkolů (působnosti), ve kterých je policie činná, ve kterých tedy uplatňuje své pravomoci (oprávnění). Úkoly Policie ČR upravuje § 2 ZoP, dle tohoto ustanovení je: „Jejím úkolem … chránit bezpečnost osob a majetku a veřejný pořádek, předcházet trestné činnosti, plnit úkoly podle trestního řádu a další úkoly na úseku vnitřního pořádku a bezpečnosti svěřené jí zákony, ….“ Nicméně to, zda policista plní úkoly policie v době, kdy má dle interního rozvrhu práce či pokynu nadřízeného být „ve službě“, nebo mimo tuto dobu, není rozhodující pro to, zda je úkon policisty oprávněný či nikoliv. Oprávněnost úkonu policisty je třeba posuzovat podle toho, zda úkon nevybočil z působnosti policie (§ 2 ZoP) a zda nevybočil z pravomocí, které mu zákon dává.