Policie České republiky – KŘP kraje Vysočina
Dopravní nehody na Vysočině
KRAJ VYSOČINA: Počet nehod se meziročně mírně zvýšil
Na silnicích kraje Vysočina, včetně úseku dálnice D1 procházejícího Vysočinou, policisté Krajského ředitelství policie kraje Vysočina v loňském roce vyšetřovali celkem 4 417 dopravních nehod, při nichž bezprostředně (do 24 hodin) po dopravní nehodě zemřelo 29 osob. Při loňských dopravních nehodách se 137 osob těžce zranilo a dalších 1 387 osob utrpělo lehká zranění.
Vývoj dopravní nehodovosti v našem kraji zaznamenal v meziročním srovnání nárůst o 270 dopravních nehod, což vyjadřuje sedmiprocentní nárůst. Následky vykazují pokračující meziroční zlepšení v počtu úmrtí. Počet úmrtí bezprostředně po dopravní nehodě se snížil ve srovnání s rokem 2016 o dva případy, což vyjádřeno procenty představuje pokles o šest procent. Počet těžkých zranění se zvýšil o devět procent (nárůst o 11 případů) a počet lehkých zranění se snížil o čtyři procenta (pokles o 55 případů).
Hmotná škoda způsobená na havarovaných vozidlech a dalším majetku dosáhla částky 262 404 000 korun a byla vyšší o jedno procento ve srovnání se škodou způsobenou při nehodách v roce 2016. Ve 184 případech loni policisté při vyšetřování nehod zjistili, že řidiči před jízdou požili alkoholické nápoje a v sedmi případech byli řidiči pod vlivem omamných a psychotropních látek. Poměrně časté byly případy, že dechové zkoušky u řidičů vykazpvaly hodnoty vyšší než dvě promile alkoholu, kdy výjimkou loni nebyly ani hodnoty blížící se čtyřem promile alkoholu.
Hlavní příčiny dopravních nehod jsou dlouhodobě neměnné. Na příčinách dopravních nehod se loni v největší míře podílel nesprávný způsob jízdy (1 954 nehod), nepřiměřená rychlost jízdy (750 nehod), nedání přednosti v jízdě (306 nehod) a v neposlední řadě také nesprávné předjíždění (94 nehod). Na 35 dopravních nehodách se podílela technická závada.
Největší počet dopravních nehod zavinili loni v našem kraji řidiči osobních vozidel – 1 699 dopravních nehod. Za nimi následují řidiči nákladních vozidel – zavinili 576 dopravních nehod, řidiči autobusů zavinili 27 nehod, motocyklisté zavinili 94 nehod, cyklisté 91 nehod a řidiči traktorů zavinili 33 nehod. V 624 případech řidič od nehody ujel. Jedná se většinou o dopravní nehody na parkovištích u obchodních, sportovních či kulturních center nebo na parkovištích v centrech měst či na sídlištích.
Pokud nahlédneme do statistiky dopravních nehod podle věku řidičů, tak zjistíme, že v Kraji Vysočina loni měli největší podíl ne nehodách řidiči ve věku 25 - 30 let, kteří způsobili 316 dopravních nehod, za nimi následují řidiči ve věku 20 – 25 let, kteří způsobili 310 dopravních nehod. Řidiči senioři, tedy řidiči ve věku nad 65 let, loni v našem kraji způsobili 234 dopravních nehod, což je vyjádřeno procenty zhruba pět procent z celkového počtu dopravních nehod.
Loni jsme vyšetřovali v našem kraji 14 dopravních nehod, které se staly na železničních přejezdech. Dvanáct nehod se stalo na zabezpečeném železničním přejezdu a dvě nehody na nezabezpečeném železničním přejezdu. Při střetech vozidel s vlakem loni jedna osoba zemřela a pět dalších osob se zranilo lehce.
V roce 2017 došlo opět meziročně k nárůstu dopravních nehod zaviněných zvěří, a to o 136 šetřených věcí. Loni policisté dokumentovali celkem 1210 případů střetů vozidel s lesní zvěří. V působnosti Krajského ředitelství policie kraje Vysočina se jedná o dlouhodobý jev – viz samostatná tisková zpráva.
„V loňském roce se také stalo velké množství dopravních nehod proto, že řidiči zbytečně hazardovali, při jízdě se nechovali dostatečně ohleduplně a nepočínali si opatrně. Typickým příkladem jsou zbytečné dopravní nehody, které se stanou za snížené viditelnosti, zejména při ranních a večerních mlhách. Vjede-li řidič do úseku s mlhou, měl by okamžitě snížit rychlost vozidla, samozřejmě s ohledem na vozidla jedoucí za ním. Měl by zvětšit vzdálenost od vozidla, které jede před ním, zapnout mlhová světla, zvýšit svoji pozornost a plně se věnovat řízení. Při jízdě v mlze je více než jindy důležité mít zajištěný dobrý výhled z vozidla, a také být dostatečně viditelný pro ostatní účastníky silničního provozu. To předpokládá mít v naprostém pořádku osvětlení vozidla,“ upozorňuje plk. Mgr. Jan Kostečka, vedoucí odboru služby dopravní policie Krajského ředitelství policie kraje Vysočina.
Zákon o silničním provozu stanoví, že řidič musí rychlost jízdy přizpůsobit mimo jiné i povětrnostním podmínkám, a smí jet jen takovou rychlostí, aby byl schopen zastavit vozidlo na vzdálenost, na kterou má rozhled. Musí jet takovou rychlostí, aby byl schopen zastavit před nenadálou překážkou, a tou může být odstavené vozidlo, předmět na silnici, chodec, cyklista.
Velice opatrně se musí řidiči chovat při předjíždění a nepředjíždět v případě, kdy nemohu bezpečně dokončit předjíždění. Mohlo by se totiž stát, že se nestačí včas a bezpečně zařadit a pak hrozí nebezpečí čelního střetu s protijedoucím vozidlem. V mlze je mnohem obtížnější orientace, řidič může snadno přehlédnout dopravní značku nebo minout odbočku. Řidiči se také mohou orientovat podle vodorovného dopravního značení. Při jízdě těsně při pravém okraji vozovky ale musí počítat s nebezpečím, že se tam může objevit chodec, cyklista, odstavené vozidlo nebo jiná překážka,
Mezi další zásady patří dodržovat bezpečnou vzdálenost od vpředu jedoucího vozidla, které právě kvůli nenadálé překážce může prudce zabrzdit. Dojde-li při jízdě v mlze k poruše vozidla, doporučuje se dojet pokud možno na parkoviště nebo zastavit zcela mimo silnici. Pokud to není možné, měl by se řidič snažit odstavit vozidlo co nejvíce vpravo na krajnici, na dálnici v odstavném pruhu a měl by nechat rozsvícená světla včetně mlhových, zapnout výstražné světelné zařízení a umístit v předepsané vzdálenosti výstražný trojúhelník.
mjr. JUDr. Dana Čírtková, tisková mluvčí
9. leden 2018