Dopravní policisté Krajského ředitelství policie kraje Vysočina připravují na nadcházející podzimní období celou řadu dopravně bezpečnostních akcí, v rámci nichž se mimo jiné zaměří na kontroly železničních přejezdů, a to zejména s ohledem na dodržování všech ustanovení zákona o provozu na pozemních komunikacích.

Od začátku letošního roku do konce září došlo na železničních přejezdech v Kraji Vysočina k celkem jedenácti dopravním nehodám, při kterých zemřela jedna osoba a čtyři osoby byly zraněny těžce. V loňském roce došlo v Kraji Vysočina za stejné období k celkem šestnácti dopravním nehodám, při kterých byly usmrceny dvě osoby a sedm osob utrpělo lehké zranění. V letošním roce se tedy na železničních přejezdech stalo o pět nehod méně, než v roce předcházejícím.

Je důležité si uvědomit, že při dodržování zásad správného přejíždění železničního přejezdu se výrazně snižuje riziko srážky s vlakem nebo s jiným drážním vozidlem, při kterých ve většině případů dochází k velmi vážným zraněním. Z tohoto důvodu si pojďme připomenout a oživit několik základních pravidel, kterými by se řidiči přejíždějící železniční přejezd měli řídit.

Před přejetím železničního přejezdu si musí řidič počínat zvláště opatrně a mít na zřeteli, že vlak nedokáže, vzhledem ke své hmotnosti, zastavit okamžitě před překážkou. Brzdná dráha vlaku se počítá ve stovkách metrů, a to i při relativně nízké rychlosti vlakové soupravy. Řidič vozidla se proto musí vždy přesvědčit, zda může železniční přejezd bezpečně přejet.

Řidiči vozidel se před železničním přejezdem řadí za sebou v pořadí, ve kterém přijeli. Nejde-li o souběžnou jízdu vozidel nebo o jízdu ve více jízdních pruzích v obci, smějí vozidla přejíždět přes železniční přejezd jen v jednom jízdním proudu.

Ve vzdálenosti padesáti metrů před železničním přejezdem a při jeho přejíždění smí řidič jet rychlostí nejvýše třicet kilometrů za hodinu. Svítí-li přerušované bílé světlo signálu přejezdového zabezpečovacího zařízení, smí padesát metrů před železničním přejezdem a při jeho přejíždění jet rychlostí nejvýše padesát kilometrů za hodinu. Při přejíždění železničního přejezdu nesmí řidič zbytečně prodlužovat dobu jeho přejíždění.

Dojde-li k zastavení vozidla na železničním přejezdu, musí jeho řidič odstranit vozidlo mimo železniční trať a nemůže-li tak učinit, musí neprodleně učinit vše, aby řidiči kolejových vozidel byli před nebezpečím včas varováni.

Před železničním přejezdem, u kterého je umístěna dopravní značka "Stůj, dej přednost v jízdě!", musí řidič zastavit vozidlo na takovém místě, odkud má náležitý rozhled na trať.

Řidič nesmí vjíždět na železniční přejezd v těchto případech:

1. je-li dávána výstraha dvěma červenými střídavě přerušovanými světly signálu přejezdového zabezpečovacího zařízení

2. je-li dávána výstraha přerušovaným zvukem houkačky nebo zvonku přejezdového zabezpečovacího zařízení

3. sklápějí-li se, jsou-li sklopeny nebo zdvihají-li se závory

4. je-li již vidět nebo slyšet přijíždějící vlak nebo jiné drážní vozidlo nebo je-li slyšet jeho houkání nebo pískání; toto neplatí, svítí-li přerušované bílé světlo signálu přejezdového zabezpečovacího zařízení

5. dává-li znamení k zastavení vozidla zaměstnanec dráhy kroužením červeným nebo žlutým praporkem a za snížené viditelnosti kroužením červeným světlem

6. nedovoluje-li situace za železničním přejezdem jeho bezpečné přejetí a pokračování v jízdě

V případech, je-li dávána výstraha dvěma červenými střídavě přerušovanými světly signálu přejezdového zabezpečovacího zařízení nebo je-li dávána výstraha přerušovaným zvukem houkačky nebo zvonku přejezdového zabezpečovacího zařízení nebo sklápějí-li se, jsou-li sklopeny nebo zdvihají-li se závory, smí řidič vjíždět na železniční přejezd pouze tehdy, jestliže před železničním přejezdem dostal od pověřeného zaměstnance provozovatele dráhy k jízdě přes železniční přejezd ústní souhlas. V tomto případě je řidič povinen řídit se při jízdě přes železniční přejezd pokyny pověřeného zaměstnance provozovatele dráhy. Pověřený zaměstnanec provozovatele dráhy je povinen se na požádání řidiče prokázat platným pověřením provozovatele dráhy. Řidič musí mít na paměti, že zaměstnanec provozovatele dráhy je oprávněn v blízkosti železničního přejezdu zastavovat vozidla. Znamení k zastavení vozidla dává vztyčenou paží nebo zastavovacím terčem a za snížené viditelnosti červeným světlem, kterým pohybuje v horním půlkruhu.

Při jízdě přes železniční přejezd musí řidič dodržovat i další pravidla silničního provozu. Na železničním přejezdu nesmí předjíždět další vozidla, otáčet se a couvat. Na železničním přejezdu a ve vzdálenosti 15 metrů před ním a za ním nesmí zastavit a stát. Řidič nesmí užít dálková světla, mohl-li by být oslněn strojvedoucí vlaku nebo řidič protijedoucího vozidla. Při zastavení vozidla před železničním přejezdem nesmí řidič užít ani potkávací světla, pokud by jimi mohl oslnit řidiče vozidla v protisměru.

Pokud řidič motorového vozidla poruší tato pravidla pro jízdu přes železniční přejezd, dopouští se přestupku v dopravě. Za takový přestupek mu hrozí uložení sankce ve správním řízení až do výše pěti tisíc korun, sedm trestných bodů a zákaz činnosti spočívající v řízení motorových vozidel, a to až na šest měsíců. V případě, jedná-li se o chodce, hrozí mu v příkazním řízení na místě pokuta až do výše dvou tisíc korun.

K poslednímu vážnému případu střetu vozidla s vlakem došlo 27. července v odpoledních hodinách na železničním přejezdu v obci Čechočovice na Třebíčsku, která si vyžádala jeden lidský život. Celková způsobená škoda zde byla vyčíslena na více než dvě stě tisíc korun.

K poslední dopravní nehodě, kdy řidič nerespektoval světelné signály přejezdového zabezpečovacího zařízení, svítící střídavě červeným světlem ani zvukové signály přejezdového zabezpečovacího zařízení a vjel na železniční přejezd v době, kdy tudy projížděl vlak, došlo ve středu 27. září u obce Obrataň na Pelhřimovsku. Při této dopravní nehodě vznikla škoda v celkové výši téměř dva a půl milionu korun a policisté v této souvislosti zahájili trestní stíhání osmapadesátiletého řidiče nákladního vozidla, kterého obvinili ze spáchání trestného činu obecného ohrožení z nedbalosti, za což mu v případě prokázání viny hrozí trest odnětí svobody až na pět let.

nprap. David Linhart, vrchní inspektor

2. října 2017