Policie České republiky – KŘP Pardubického kraje

1. Název: Policie České republiky

2. Policie České republiky byla jako ozbrojený bezpečnostní sbor České republiky zřízena zákonem č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Její postavení v současné době upravuje zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky. Policie slouží veřejnosti. Jejím úkolem je chránit bezpečnost osob a majetku a veřejný pořádek, předcházet trestné činnosti, plnit úkoly podle trestního řádu a další úkoly na úseku veřejného pořádku a bezpečnosti svěřené jí zákony, přímo použitelnými předpisy Evropských společenství nebo mezinárodními smlouvami, které jsou součástí právního řádu. Policie ČR je podřízena Ministerstvu vnitra ČR.

3. Organizační struktura Policie ČR – příloha č. 1

4.  Kontaktní spojení:

• Poštovní adresa: Krajské ředitelství policie České republiky, Na Spravedlnosti 2516, PSČ 530 48 Pardubice
• Adresa elektronické podatelny krajského ředitelství policie: krpe.podatelna@pcr.cz
• Adresa elektronické podatelny Policie České republiky: epodatelna.policie@pcr.cz
• Úřední hodiny pro příjem podání elektronickou podatelnou:

pondělí až čtvrtek       7.30 hod. až 16.00 hod.

pátek                           7.30 hod. až 14.45 hod.        

• telefon - spojovatelka MV: 974 811 111
• tísňová linka: 158
• Datová schránka: ndihp32

S žádostí o informace se můžete obracet na:

Krajské ředitelství policie Pardubického kraje

oddělení tisku a prevence

Na Spravedlnosti 2516

Pardubice 530 48

e-mail: krpe.podatelna@pcr.cz

ID DS: ndihp32

         5.    Adresa internetových stránek: www.policie.cz

         6.    Poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb.

Policie ČR jako celek je samostatným povinným subjektem podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen „zákon“). Policie ČR má ze zákona povinnost poskytovat fyzickým i právnickým osobám informace vztahující se k její působnosti.  Žádost o informace lze podat u každého útvaru Policie ČR. Žádost se podává ústně nebo písemně, a to i prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací. Žádost učiněná elektronicky (e-mailem) musí být podána přes elektronickou podatelnu Policie České republiky nebo přes elektronickou podatelnu konkrétního krajského ředitelství policie. Stejně tak může být žádost podána prostřednictvím jakékoliv datové schránky Policie ČR. Pro podání žádosti o informace nejsou stanoveny žádné formuláře. Ze žádosti musí být zřejmé, kterému povinnému subjektu je určena, a že se žadatel domáhá poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb. Neobsahuje-li žádost tyto náležitosti a adresu pro doručování, případně není-li elektronická žádost podána přes některou z výše uvedených elektronických podatelen policie, není žádostí ve smyslu tohoto zákona.

Odvolání

Proti rozhodnutí Policie ČR o odmítnutí žádosti o informace může žadatel v souladu s § 16 zákona podat odvolání. Odvolací lhůta činí 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí. Odvolání se podává u útvaru nebo organizačního článku Policie ČR, který rozhodnutí vydal, k Ministerstvu vnitra ČR, které je nadřízeným orgánem ve smyslu zákona. Odvolání se podává písemně. Náležitosti odvolání stanoví správní řád. Policie ČR jako povinný subjekt, který rozhodoval v I. stupni, může napadené rozhodnutí zrušit nebo změnit, pokud tím plně vyhoví odvolání (§ 87 správního řádu). Jinak předloží odvolání spolu se spisovým materiálem nadřízenému orgánu ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení odvolání. Nadřízený orgán rozhodne o odvolání do 15 dnů ode dne předložení odvolání Policií ČR.

Stížnost

Stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace může podat žadatel, který nesouhlasí s vyřízením žádosti způsobem uvedeným v § 6 zákona; kterému po uplynutí lhůty podle § 14 odst. 5 písm. d), § 14 odst. 6 nebo § 15 odst. 3 nebo po uplynutí lhůty pro vyřízení žádosti o informace stanovené v rozhodnutí podle § 16a odst. 6 písm. b) zákona nebyla poskytnuta informace nebo předložena konečná licenční nabídka a nebylo vydáno rozhodnutí o odmítnutí žádosti; kterému byla informace poskytnuta částečně, aniž bylo o zbytku žádosti vydáno rozhodnutí o odmítnutí; nebo který nesouhlasí s výši úhrady sdělené podle § 17 odst. 3 nebo s výší odměny podle § 14b odst. 2 zákona, požadovanými v souvislosti s poskytováním informací. Stížnost se podává u povinného subjektu. Vzhledem k členitosti Policie ČR, doporučujeme stížnost podat u útvaru nebo organizačního článku Policie ČR, který vyřizoval nebo měl vyřizovat žádost o informace, k níž stížnost směřuje. Stížnost je třeba podat do 30 dnů ode dne doručení sdělení podle § 6, § 14 odst. 5 písm. c) nebo § 17 odst. 3 zákona nebo do 30 dnů ode dne uplynutí lhůty pro poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 písm. d) nebo § 14 odst. 6 zákona nebo po uplynutí lhůty pro rozhodnutí podle § 15 odst. 3 nebo pro vyřízení žádosti o informace stanovené v rozhodnutí podle § 16a odst. 6 písm. b). O stížnosti rozhoduje Ministerstvo vnitra ČR. Policie ČR předloží stížnost spolu se spisovým materiálem nadřízenému orgánu do 7 dnů ode dne, kdy mu stížnost došla, pokud v této lhůtě sám zcela nevyhoví tím, že poskytne požadovanou informaci nebo konečnou licenční nabídku, nebo vydá rozhodnutí o odmítnutí žádosti.

Postup při vyřizování žádostí o informace

Policie ČR jako povinný subjekt postupuje při vyřizování žádostí o informace podle zákona. Podle ustanovení § 14 odst. 5 zákona Policie ČR posoudí obsah žádosti a brání-li nedostatek údajů o žadateli (např. chybí jméno a příjmení žadatele) postupu vyřízení žádosti o informaci podle zákona (např. vydání rozhodnutí o odmítnutí žádosti), vyzve žadatele ve lhůtě do 7 dnů ode dne podání žádosti, aby žádost doplnil, nevyhoví-li žadatel této výzvě do 30 dnů ode dne jejího doručení, žádost odloží; v případě, že je žádost nesrozumitelná, není zřejmé, jaká informace je požadována, nebo je formulována příliš obecně, vyzve žadatele ve lhůtě do sedmi dnů od podání žádosti, aby žádost upřesnil, neupřesní-li žadatel žádost do 30 dnů ode dne doručení výzvy, rozhodne o odmítnutí žádosti; v případě, že se požadované informace nevztahují k její působnosti, žádost odloží a tuto odůvodněnou skutečnost sdělí do sedmi dnů ode dne doručení žádosti žadateli; poskytne požadovanou informaci v souladu se žádostí ve lhůtě nejpozději do 15 dnů ode dne přijetí žádosti nebo ode dne jejího doplnění, je-li zapotřebí licence podle § 14b zákona, předloží v této lhůtě žadateli konečnou nabídku. Pokud žádost o poskytnutí informace směřuje k poskytnutí zveřejněné informace, může Policie ČR co nejdříve, nejpozději však do sedmi dnů, místo poskytnutí informace sdělit žadateli údaje umožňující vyhledání a získání zveřejněné informace. Pokud však žadatel trvá na přímém poskytnutí zveřejněné informace, Policie ČR mu ji poskytne. To neplatí, pokud byla žádost o poskytnutí informace podána elektronicky a pokud je požadovaná informace zveřejněna způsobem umožňujícím dálkový přístup a žadateli byl sdělen odkaz na internetovou stránku, kde se informace nachází.

Lhůta pro poskytnutí informace

Lhůta pro poskytnutí informace je 15 dnů ode dne přijetí žádosti nebo od doplnění žádosti. Lhůtu pro poskytnutí informace je možno prodloužit nejvýše o deset dní z následujících důvodů: vyhledání a sběr požadovaných informací v jiných úřadovnách, které jsou oddělené od úřadovny vyřizující žádost; vyhledání a sběr objemného množství oddělených a odlišných informací požadovaných v jedné žádosti; konzultace s jiným povinným subjektem, který má závažný zájem na rozhodnutí o žádosti, nebo mezi dvěma nebo více složkami povinného subjektu, které mají závažný zájem na předmětu žádosti. Dalším důvodem pro prodloužení lhůty je nezbytnost umožnit uplatňování práv osobám, které by mohly být podstatným způsobem dotčeny poskytnutím požadované informace; to neplatí, pokud
1. bylo možné výzvu k vyjádření dotčené osobě předat osobně nebo odeslat elektronicky nejpozději pátý den po přijetí žádosti,
2. výzva dotčené osobě obsahovala žádost o potvrzení jejího doručení a
3. nejpozději třetí den po odeslání bylo prokázáno doručení výzvy dotčené osobě, zejména potvrzením přijetí výzvy učiněným způsobem pro podání žádosti o informace.
Žadatel musí být o prodloužení lhůty i o jeho důvodech vždy prokazatelně informován, a to včas před uplynutím lhůty pro poskytnutí informace.

          7.  Upozornění podle zákona č. 273/2008 Sb.

Podle ustanovení § 97 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, může každý upozornit na nedostatky v činnosti policisty, zaměstnance nebo policejního útvaru. Každý může upozornit také na skutečnost, že se policista nebo zaměstnanec policie dopustil jednání, které naplňuje znaky trestného činu, správního deliktu nebo kázeňského přestupku.

Takové upozornění (přičemž zákon nestanoví jeho formu) musí přijmout každý policista nebo útvar policie. Ten, kdo upozornění učinil, může požádat, aby byl vyrozuměn o opatřeních, která byla na základě upozornění přijata a policie takové vyrozumění poskytne do 30 dnů. Tímto postupem není dotčeno oznámení protiprávního jednání podle trestního řádu (trestní oznámení).   

Má-li osoba dotčená činností policisty nebo zaměstnance policie za to, že její upozornění nebylo řádně vyřízeno, může požádat nadřízeného policistu nebo zaměstnance policie, aby přezkoumal způsob vyřízení upozornění.

        8. Trestní oznámení

Trestní oznámení, t.j. oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, lze učinit písemně, ústně do protokolu, elektronicky, telegraficky, telefaxem nebo dálnopisem. Oznámení je povinen převzít každý útvar Policie ČR.

Oznamovatel může požádat o vydání potvrzení o převzetí trestního oznámení a žádat, aby byl do 1 měsíce od oznámení vyrozuměn o učiněných opatřeních. Oznamovatel by měl doložit, na jakém základě činí závěr o podezření ze spáchání trestného činu (např. listinné nebo věcné důkazy, specifikace výše škody, rozsah zranění). Ten, komu bylo trestným činem ublíženo na zdraví, způsobena majetková škoda, morální nebo jiná škoda (poškozený), má také právo nahlížet do spisu, činit si z něj výpisky a poznámky a pořizovat si na své náklady kopie spisu a jejich částí.

Trestní oznámení je povinen přijímat i státní zástupce.

Upozornění:

Zaslání podání podle trestního řádu na elektronickou adresu epodatelna.policie@pcr.cz negarantuje doručení podání příslušnému policejnímu orgánu téhož dne – viz usnesení Ústavního soudu č. IV. ÚS 2524/17 ze dne 12. června 2018.

        9. Vyřizování žádostí subjektu údajů týkajících se zpracování osobních údajů 

9.1. Zpracování osobních údajů v působnosti GDPR -  Právo na přístup, opravu, výmaz osobních údajů a další práva

Podle čl. 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), dále jen „GDPR“, má subjekt údajů (tj. fyzická osoba, k níž se osobní údaje vztahují) právo získat od policie potvrzení, zda osobní údaje, které se ho týkají, jsou či nejsou zpracovávány, a pokud tomu je tak, má právo získat přístup k těmto osobním údajům a dalším informacím, jež stanoví právní předpis. 

Podle čl. 16, čl. 17, čl. 18 GDPR může subjekt údajů, který zjistí nebo se domnívá, že policie provádí zpracování jeho osobních údajů, které je v rozporu s ochranou soukromého a osobního života subjektu údajů nebo v rozporu se zákonem, např. jsou-li osobní údaje nepřesné s ohledem na účel jejich zpracování, požádat policii o provedení opravy, omezení zpracování, doplnění nebo výmaz osobních údajů.

9.2. Zpracování osobních údajů v působnosti zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů (mimo působnost GDPR)  - Právo na přístup, opravu, výmaz osobních údajů a další práva

Při zpracování osobních údajů policií, na které se GDPR nevztahuje (ve smyslu čl. 2 odst. 2 písm. d) GDPR), sdělí policie v souladu s § 28 zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, na žádost subjektu údajů, zda zpracovává osobní údaje vztahující se k jeho osobě. Jestliže takové údaje spravující orgán zpracovává, předá je subjektu údajů a sdělí mu informace stanovené předmětným zákonem.

V souladu s § 29 zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, provede policie na základě žádosti subjektu údajů opravu nebo doplnění osobních údajů, případně připojení dodatečného prohlášení, výmaz nebo omezení zpracování osobních údajů jejich zvláštním označením, jestliže žadatel popírá jejich přesnost a nelze zjistit, zda jsou přesné či nikoli nebo musí-li být tyto údaje uchovávány pro účely dokazování.

9.3. Zpracování osobních údajů v Schengenském informačním systému a Vízovém informačním systému - Právo na přístup, opravu, výmaz osobních údajů

Každá fyzická osoba může v souladu s čl. 53 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1861 a čl. 67 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1862, s odkazem na čl. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1860 uplatnit právo přístupu k údajům vloženým do Schengenského informačního systému.

Podle čl. 53 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1861 a čl. 67 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1862, s odkazem na čl. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1860 může každá fyzická osoba požádat ve vztahu k osobním údajům uloženým k její osobě v Schengenském informačním systému o opravu věcně nepřesných údajů nebo výmaz protiprávně uchovávaných údajů.

Ve smyslu § 84 odst. 2 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, jsou tato práva uplatňována vůči policii, jako spravujícímu orgánu osobních údajů zpracovávaných v národní části Schengenského informačního systému České republiky.

Každý má podle čl. 38 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008  právo získat sdělení o údajích, které jsou o něm zaznamenány ve Vízovém informačním systému, a informaci o členském státu, který tyto údaje do Vízového informačního systému předal. Tento přístup k údajům může poskytnout pouze členský stát. Policie plní úkoly správce odpovědného za zpracování osobních údajů ve Vízovém informačním systému, které do systému vkládá. Taktéž Ministerstvo zahraničních věcí plní úkoly správce odpovědného za zpracování osobních údajů v národní součásti Vízového informačního systému, které do tohoto systému vkládá. Každý z těchto dvou správců vyřizuje žádost subjektu údajů pouze ve vztahu k osobním údajům, které do národní součásti Vízového informačního systému sám vložil. Policie tak nevyřizuje tu část žádosti týkající se osobních údajů, které vkládá do národní součásti Vízového informačního systému Ministerstvo zahraničních věcí, a tuto část žádosti postupuje k vyřízení Ministerstvu zahraničních věcí.

V souladu s čl. 38 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008 může každá fyzická osoba požádat ve vztahu k osobním údajům uloženým k její osobě ve Vízovém informačním systému o opravu věcně nesprávných údajů a o vymazání údajů, které byly zaznamenány v rozporu se zákonem.

9.4. Informace k podání žádosti

Písemnou žádost týkající se výše uvedených práv subjektu údajů k informacím je možné zaslat:

• do datové schránky Policejního prezidia České republiky gs9ai55,
• na adresu Policejní prezidium České republiky, Strojnická 27 (PO BOX 62/K-SOU), 170 89 Praha 7,
• prostřednictvím elektronické podatelny epodatelna.policie@pcr.cz,
• nebo ji podat osobně na kterékoliv podatelně (služebně) policie v úředních hodinách.

V žádosti je nutné uvést identifikační údaje nezbytné k vyřízení žádosti, tj. jméno, příjmení a datum narození, a adresu trvalého pobytu nebo jinou doručovací adresu pro zaslání odpovědi, případně je odpověď doručována do aktivní datové schránky fyzické osoby.

S ohledem na povinnosti policie jako správce, příp. spravujícího orgánu je sdělení o zpracování osobních údajů doručováno do vlastních rukou žadatele tak, aby bylo zamezeno situaci, že by se dostalo do rukou třetí osoby.

Pokud žadatel zmocní k úkonům souvisejícím s žádostí týkajících se zpracování osobních údajů jinou osobu, vyžaduje policie doložení speciální plné moci (tedy jednoznačně vyjadřující, že se vztahuje na vyřízení žádosti o sdělení osobních údajů), na které musí být ověřena pravost podpisu žadatele.

S ohledem na povinnosti advokáta, stanovené zejména § 16 a § 17 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, a s ohledem na čl. 12 odst. 2 GDPR, dle kterého správce usnadňuje výkon práv subjektu údajů podle čl. 15 až 22 GDPR, v případech, kdy subjekt údajů zmocní k úkonům souvisejícím s žádostí o sdělení osobních údajů advokáta, postačí doložení generální plné moci bez úředně ověřeného podpisu.

Žádosti týkající se zpracování osobních údajů v Schengenském informačním systému a Vízovém informačním systému je možné podat také na formulářích, které jsou ke stažení na webových stránkách policie:

• https://www.policie.cz/clanek/informovani-o-osobnich-udajich-vcetne-sis-a-vis.aspx

   9.5. Informace k vyřízení žádosti

V souladu s čl. 12 odst. 3 GDPR poskytne policie na žádost podle čl. 15 až 22 GDPR informace o přijatých opatřeních, a to bez zbytečného odkladu a v každém případě do jednoho měsíce od obdržení žádosti. Tuto lhůtu je možné v případě potřeby a s ohledem na složitost a počet žádostí prodloužit o další dva měsíce.

Podle § 30 odst. 1 zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, policie vyřídí žádost podle § 28 a § 29 zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, bez zbytečného odkladu, nejdéle však do 60 dnů ode dne jejího podání. O vyřízení žádosti policie subjekt údajů písemně informuje.

Žádosti podané podle čl. 15 až 22 GDPR a podle § 28 a § 29 zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, jsou vyřizovány bezplatně. V souladu s čl. 12 odst. 5 GDPR a podle § 30 odst. 2 zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, nemusí být žádosti vyhověno, v případě, že je zjevně nedůvodná, nebo nepřiměřená, zejména proto, že se v krátké době (za kterou se obvykle považuje období 6 měsíců) v téže věci opakuje.

Při vyřizování žádosti nedochází ke sdělení informace týkající se zpracování osobních údajů o vedení identifikačních a kontaktních údajů subjektu údajů v souvislosti s přijetím podání, nedochází-li v této souvislosti ke zpracování dalších osobních údajů, a dále o vedení identifikačních údajů v souvislosti se vstupem do objektů policie.

Při vyřizování žádosti nedochází rovněž ze strany policie ke sdělení informace ze spisových materiálů souvisejících s případným výkonem profesní činnosti žadatele, ve kterých současně vystupuje pouze v postavení zástupce fyzické či právnické osoby, znalce, tlumočníka či jiném obdobném postavení.

Na postup při vyřizování žádosti se nepoužijí ustanovení správního řádu o správním řízení.

Žádost je vyřizována v českém jazyce.

Bližší informace Vám podají pracovníci odboru pověřence pro ochranu osobních údajů Kanceláře policejního prezidenta na tel. +420 974 835 775.

   9.6. Další práva uplatňovaná v režimu GDPR - Právo odvolat udělený souhlas se zpracováním osobních údajů, právo vznést námitku proti zpracování osobních údajů

Policie může zpracovávat osobní údaje na základě čl. 6 odst. 1 písm. a) a čl. 9 odst. 2 písm. a) GDPR také v případech, kdy jí k tomu subjekt údajů udělil souhlas.

Je-li zpracování osobních údajů založeno na souhlasu subjektu údajů nebo na plnění smlouvy se subjektem údajů a zpracování se provádí automatizovaně, má subjektu údajů v souladu s čl. 20 GDPR právo požadovat předání těchto údajů jinému správci.

Subjekt údajů má právo souhlas se zpracováním osobních údajů poskytnutý policii podle výše uvedených ustanovení kdykoli odvolat.

Je-li zpracování osobních údajů založeno na plnění úkolů ve veřejném zájmu, výkonu veřejné moci nebo plnění oprávněných zájmů správce nebo třetí osoby, má subjekt údajů právo vznést námitku proti zpracování, a to v souladu s čl. 21 GDPR z důvodů týkajících se jeho konkrétní situace.

Ohledně náležitostí podání platí obdobně informace k podání žádosti (viz 9. 4).

    9.7.  Právo obrátit se na Úřad pro ochranu osobních údajů a právo žádat soudní ochranu

Subjekt údajů má v souvislosti se zpracováním osobních údajů právo požádat o ověření zákonnosti zpracování osobních údajů prostřednictvím Úřadu pro ochranu osobních údajů a podat stížnost u Úřadu pro ochranu osobních údajů jako dozorového orgánu.

Kontaktní údaje Úřadu pro ochranu osobních údajů:

• adresa: Pplk. Sochora 27, 170 00 Praha 7
• e-mail: posta@uoou.cz
• ID datové schránky: qkbaa2n
• webové stránky: www.uoou.cz

Výše uvedenými právy subjektu údajů není dotčeno právo žádat o soudní ochranu.

     10.  Přehled nejdůležitějších předpisů

• zákon č. 273/2008 Sb. ze dne 17. července 2008, o Policii České republiky
• zákon č. 361/2003 Sb. ze dne 23. září 2003, o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
• zákon č. 40/2009 Sb. ze dne 8. ledna 2009, trestní zákoník
• zákon č. 141/1961 Sb. ze dne 29. listopadu 1961, o trestním řízení soudním (trestní řád)
• zákon č. 500/2004 Sb. ze dne 24. června 2004, správní řád
• zákon č. 250/2016 Sb. ze dne 12. července 2016, o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich
• zákon č. 251/2016 Sb. ze dne 15. června 2016, o některých přestupcích
• zákon č. 361/2000 Sb. ze dne 19. října 2000, o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu)
• zákon č. 56/2001 Sb., ze dne 10. ledna 2001, o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích
• zákon č. 326/1999 Sb. ze dne 30. listopadu 1999, o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů
• zákon č. 119/2002 Sb. ze dne 8. března 2002, o střelných zbraních a střelivu
• zákon č. 106/1999 Sb. ze dne 11. května 1999, o svobodném přístupu k informacím
• nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů)
• zákon č. 110/2019 Sb. ze dne 12. března 2019, o zpracování osobních údajů                                                
• zákon č. 137/2001 Sb. ze dne 29. března 2001, o zvláštní ochraně svědka a dalších osob v souvislosti s trestním řízením a o změně zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu
• zákon č. 45/2013 Sb. ze dne 30. ledna 2013, o obětech trestných činů a o změně některých zákonů (zákon o obětech trestných činů)                                                                                                                                                
• zákon č. 254/2019 Sb., ze dne 10. září 2019, o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech
• zákon č. 354/2019 Sb., ze dne 3. prosince 2019, o soudních tlumočnících a soudních překladatelích

Nahlédnutí do těchto právních předpisů bude umožněno v úředních hodinách na analyticko-právním oddělení kanceláře ředitele Krajského ředitelství policie Pardubického kraje.

        11.  Sazebník úhrad za poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb. v podmínkách Policie ČR:

Každý povinný subjekt je v souvislosti s poskytováním informací oprávněn žádat úhradu ve výši, která nesmí přesáhnout náklady spojené s pořízením kopií, opatřením technických nosičů dat a s odesláním informací žadateli. Povinný subjekt může vyžádat i úhradu za mimořádné rozsáhlé vyhledání informací. Povinný subjekt musí žadateli před poskytnutím informace písemně oznámit, že bude požadovat úhradu za poskytnutí informace a výši této úhrady. Poskytnutí informace je pak podmíněno zaplacením požadované úhrady. Pokud žadatel do 60 dnů ode dne oznámení výše požadované úhrady tuto úhradu nezaplatí, povinný subjekt žádost odloží.

Aktuální sazebník úhrad za poskytování informací v rezortu Ministerstva vnitra ČR – příloha č. 2

     12.  Výroční zpráva o činnosti Policie ČR v oblasti poskytování informací – příloha č. 3

     13.  Rozhodnutí nadřízeného orgánu o výši úhrad vydaná podle § 16a odst. 7 zákona č. 106/1999 Sb. – příloha č. 4

Ostatní povinně zveřejňované informace jsou zveřejněny na internetových stránkách www.policie.cz nebo jsou k nahlédnutí na kanceláři ředitele Krajského ředitelství policie Pardubického kraje.

plk. Mgr. Denisa Pavlovičová

ředitelka kanceláře ředitele krajského ředitelství

schváleno elektronicky