Policie České republiky  

Přejdi na

Služba veřejnosti a prestižní povolání


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Krátkodobá ochrana osob

Zveřejnění podle ustanovení § 5 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. 

Žadatelka ve své žádosti uvedla:

„žádám o poskytnutí informací o tom, kolik osob, po jak dlouhou dobu a kolika policisty bylo chráněno v souvislosti s výhružkami ohledně protiepidemických opatření, očkování proti covidu-19 a podobně. Prosím o rozepsání podle jednotlivých anonymizovaných hlídaných osob.“

Policie České republiky poskytla žadatelce následující informace:

V období od 1. března 2020 (začátek epidemie onemocnění covid-19 v České republice) do 1. února 2022 (datum podání předmětné žádosti o informace) bylo vydáno celkem 6 rozhodnutí o poskytnutí krátkodobé ochrany osob podle ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, souvisejících s uplatňováním krizových opatření vlády České republiky a mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví České republiky proti šíření onemocnění covid-19, respektive prováděním očkování proti tomuto onemocnění. Požadované údaje vztahující se k těmto rozhodnutím jsou obsaženy v následující tabulce

Rozhodnutí

Osoby

Počet dnů

1.

osoba č. 1

osoba č. 2

19

19

2.

osoba č. 3

142

3.

osoba č. 4

29

4.

osoba č. 5

120

5.

osoba č. 6

146

6.

osoba č. 7

90 a nadále pokračuje

Krátkodobá ochrana osob zahrnuje různé formy opatření, počínaje fyzickou ochranou osoby, přes použití zabezpečovací techniky, dočasnou změnu pobytu chráněné osoby, tj. její přemístění na místo pod kontrolou Policie České republiky nebo jiné bezpečné místo, až po poradensko-preventivní činnost spočívající v souhrnu doporučení směřujících k odvrácení rizika, jež chráněné osobě hrozí. Formy krátkodobé ochrany se v průběhu jejího poskytování konkrétní osobě mohou měnit. Na realizaci opatření krátkodobé ochrany se podílejí příslušníci různých služeb a různých útvarů Policie České republiky, počínaje policisty, kteří na základě vyhodnocení získaných informací dospějí k závěru, že konkrétní osobě hrozí závažné riziko, a proto navrhnou některou z forem její krátkodobé ochrany, přes specialisty služby kriminální policie a vyšetřování, kteří posuzují hrozící riziko v jeho vývoji a koordinují poskytování krátkodobé ochrany, až po policisty, kteří jednotlivá opatření krátkodobé ochrany přímo realizují.

Povinný subjekt nedisponuje požadovanými informacemi o celkovém počtu příslušníků Policie České republiky, kteří se podíleli na realizaci jednotlivých rozhodnutí o poskytnutí krátkodobé ochrany osob ve vymezeném časovém období, tj. všech policistů, kteří v jednotlivých případech prováděli stanovená opatření krátkodobé ochrany po celou dobu jejího trvání. Žádný právní předpis mu také nepřikazuje takovými informacemi disponovat. Povinný subjekt by musel požadované informace teprve vytvořit na základě analýzy spisů vedených Policií České republiky o jednotlivých případech krátkodobé ochrany. Takovou povinnost mu ovšem zákon č. 106/1999 Sb. neukládá. Podle ustanovení § 2 odst. 4 uvedeného zákona se povinnost poskytovat informace netýká vytváření nových informací. Povinný subjekt navíc soudí, že požadované informace, pokud by je nad rámec zákona č. 106/1999 Sb. na základě analýzy výše uvedených spisů vytvořil, by měly spornou vypovídací hodnotu. Žádný právní předpis totiž nestanoví, jak by měly být informace o celkovém počtu policistů, kteří se při plnění svých služebních povinností v jednotlivých případech podíleli na realizaci opatření krátkodobé ochrany osob, sestaveny,  to znamená, zda do počtu těchto policistů by měli být zařazeni například policisté, kteří vedle plnění služebních úkolů souvisejících s poskytováním krátkodobé ochrany konkrétní osobě plnili ještě další služební úkoly s konkrétním případem poskytování krátkodobé ochrany nesouvisející, apod.    

PhDr. Jiří Vokuš, 15. března 2022

vytisknout  e-mailem