Možnosti Policie ČR – pro zjišťování pohybu zahraničních osob z třetích zemí na území ČR

Zveřejnění podle ustanovení § 5 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. 

Na základě žádosti ze dne 29. března 2023, která byla Ředitelství služby cizinecké policie jako povinnému subjektu cestou Policejního prezidia České republiky doručena 29. března 2023 prostřednictvím datové schránky a ve které bylo požadováno podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k  informacím o „podání informací o možnostech Policie ČR – cizinecké policie pro zjišťování pohybu zahraničních osob z třetích zemí na území ČR:

1) V jakých všech registrech je možné osoby přicestované do ČR vyhledávat.

2) Do jakých evropských registrů má a nemá Policie ČR – cizinecké policie přístup.

3) Jaká jsou pravidla pro vstup do ČR a krátkodobý pobyt v ČR zahraničních osob z třetích zemí s platným vstupem (vízem) do schengenského prostoru.

4) Jestliže zahraniční osoba z třetích zemí není dohledatelná Policií ČR – cizinecké policie v žádném dostupném registru, tak jestli to s určitostí znamená, že se za žádných okolností nemohla nacházet na území ČR. Nebo existují možné výjimky, např. že zahraniční osoba přicestovala z jiné země schengenského prostoru a nemusela si tak nahlásit pobyt v ČR.“.

S upřesněním žadatele ze dne 31. března 2023, že:

• „registr“ resp. „evropský registr“ v bodě 1 a 2 jsou myšleny všechny existující databáze a informační systémy sloužící k evidenci zahraničních osob a jejich pohybu (pobytu) v České republice a také v rámci schengenského prostoru Evropské unie,
• jedná se o „všechny české i evropské registry (databáze, informační systémy), které Policie ČR – cizinecké policie vyjmenuje v bodech 1 a 2“,
• slovní spojení „má a nemá přístup“ - jednoznačně znamená, zdali má/nemá Policie ČR – cizinecké policie možnost z takových databází (informačních systémů) číst/vkládat a měnit údaje o zahraničních osobách a jejich pohybu (pobytu).

Povinný subjekt posoudil žádost z hlediska zákona č.106/1999 Sb. a sděluje, že:

1. je možné osoby přicestované do České republiky vyhledávat za účelem evidence zahraničních osob a jejich pohybu (pobytu) v České republice a také v rámci schengenského prostoru v informačním systému cizinců (dále jen „systém CIS“), Národní součásti Vízového informačního systému (dále jen „NS VIS“) a Centrální části Vízového informačního systému (dále jen „CS VIS“).
2. Policie České republiky má přístup do systému CIS,  NS VIS a CS VIS viz. bod 1.
3. dle ustanovení § 5 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 326/1999 Sb.“) podmínky vstupu na území a provádění hraniční kontroly stanoví přímo použitelný právní předpis Evropských společenství^[1]. Kontrola prováděná při dočasném znovuzavedení ochrany vnitřních hranic za účelem jejich ochrany podle zákona o ochraně státních hranic^[2] se považuje za hraniční kontrolu podle tohoto zákona.

Překračování vnější hranice schengenského prostoru upravuje článek 5 a 6 Schengenského hraničního kodexu a ustanovení § 5 odst. 2 zákona č. 326/1999 Sb. (gesce úseku vnější hranice).

Dle článku 22 Schengenského hraničního kodexu vnitřní hranice lze překročit v jakémkoliv místě, aniž by se prováděla hraniční kontrola osob bez ohledu na jejich státní příslušnost. Po vstupu na území České republiky se na cizince mimo jiné vztahuje povinnost dle ustanovení § 103 písm. n) zákona č. 326/1999 Sb., kdy cizinec je povinen pobývat na území České republiky pouze s platným cestovním dokladem a oprávněním k pobytu, pokud tento zákon nestanoví jinak.

Seznam zemí s vízovou a bezvízovou povinností upravuje Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1806 ze dne 14. listopadu 2018, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (dále jen „Nařízení“). V příloze č. I Nařízení jsou uvedeny třetí země, jejichž státní příslušníci jsou povinni mít při překračování vnějších hranic členských států vízum (třetí země s vízovou povinností). Příloha č. II. Nařízení obsahuje seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od vízové povinnosti osvobozeni při překračování vnějších hranic členských států pro pobyty, jejichž celková délka nepřekročí 90 dnů během jakéhokoliv období 180 dnů.

1. Jak již bylo výše uvedeno, dle článku 22 Schengenského hraničního kodexu vnitřní hranice lze překročit v jakémkoliv místě, aniž by se prováděla hraniční kontrola osob bez ohledu na jejich státní příslušnost. Na základě uvedeného je zřejmé, že při překračování vnitřní hranice není žádná osoba podrobena hraniční kontrole, tedy její vstup na území České republiky se v evidencích Policie České republiky nezaznamená. Toto neplatí pro vstup na mezinárodních letištích, kde osoba vstupuje na vnější schengenské hranici.

Nicméně platí, že pokud jsou ze strany cizinců, popřípadě ze strany ubytovatelů plněny povinnosti stanovené v zákoně č. 326/1999 Sb., je pobyt cizinců na území České republiky Policií České republiky evidován. Hlášení místa pobytu upravuje ustanovení § 93 zákona č. 326/1999 Sb.

Dle ustanovení § 93 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb. je cizinec povinen do 3 pracovních dnů ode dne vstupu na území ohlásit na policii místo pobytu na území; to neplatí, pokud jde o cizince mladšího 15 let, člena personálu zastupitelského úřadu cizího státu nebo mezinárodní vládní organizace akreditované v České republice, jeho rodinného příslušníka registrovaného Ministerstvem zahraničních věcí nebo cizince, kterému ministerstvo zajišťuje ubytování. Povinnost ohlásit místo pobytu na policii se dále nevztahuje na cizince, který tuto povinnost splnil u ubytovatele“.

Dle ustanovení § 93 odst. 2 zákona č. 326/1999 Sb. je občan Evropské unie povinen ohlásit na policii místo pobytu na území ve lhůtě do 30 dnů ode dne vstupu na území, pokud jeho předpokládaný pobyt bude delší než 30 dnů; tato povinnost se rovněž vztahuje na rodinného příslušníka občana Evropské unie, pokud tento občan pobývá na území. Povinnost ohlásit místo pobytu na policii se nevztahuje na cizince, který tuto povinnost splnil u ubytovatele“.

Skutečné evidenci podléhají pouze vízoví, dlouhodobě a trvale pobývající cizinci. Bezvízoví krátkodobě pobývající cizinci by se měli objevit v evidenci hlášení o ubytování cizinců systému CIS. Vedení této evidence podléhá plnění povinností ubytovatelů podle zákona č. 326/1999 Sb. Z důvodu otevřenosti Schengenského prostoru neexistuje systematická možnost jak evidovat všechny cizince, kteří vstoupili na území České republiky. Zvláště v případě, pokud by docházelo k porušení povinností souvisejících s pobytem.

Z výše uvedeného je zcela zřejmé, že každý cizinec pobývající na území České republiky podléhá ohlašovací nebo oznamovací povinnosti. V případě, že osoba není evidována v informačních systémech, které Policie České republiky provozuje v souladu s ustanovením § 158 zákona č. 326/1999 Sb., lze předpokládat, že ze strany cizince nebo ze strany ubytovatele došlo k nesplnění povinnosti stanovené v uvedeném zákoně.

Vyřizuje: kpt. Mgr. Věra Jaklová

             (tel.: 974 841 411)

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook