Policie České republiky – KŘP Moravskoslezského kraje
MŘP Ova - Žádost o informace
Žadatel žádá informace ohledně šetření.
Žádost o informace, cituji:
„Vážení,
rámci řešení mých oznámení na podezření ze spáchání trestných činů Vám podléhajícími policejními služebnami v Ostravě, jste se zabývali důsledky smluv o právu provést stavbu z roků 2008 a 2009, týkajících se přestavby obchodního centra Odra v Ostravě Výškovicích.
V této souvislosti:
a) Zákona č. 89/2012 Sb. (nový občanský zákoník-NOZ) stanoví v 1240:“(1) Pozemek může být zatížen věcným právem jiné osoby (stavebníka) mít na povrchu nebo pod povrchem pozemku stavbu. Nezáleží na tom, zda se jedná o stavbu již zřízenou či dosud nezřízenou…“
b) Dále NOZ stanoví v § 1243:
„(1) Právo stavby se nabývá smlouvou, vydržením, anebo, stanoví-li tak zákon, rozhodnutím orgánu veřejné moci.
(2) Právo stavby zřízené smlouvou vzniká zápisem do veřejného seznamu. Zápisu do veřejného seznamu podléhá i právo stavby vzniklé rozhodnutím orgánu veřejné moci.“
V důsledku předcházejícího proto v rámci práva na informace (zákon č. 106/1999 Sb. dál Zákon) žádám sdělit, zda již od nabytí účinnosti NOZ k 1. 1. 2014 je povinností policejního orgánu, prošetřujícího oznámení o podezření ze spáchání trestného činu orgánem, vykonávajícím státní správu na úseku stavebního a územního řízení, zjistit, zda státní orgány citovaná ustanovení NOZ po nabytí jeho účinnosti respektovaly, a zda proto „z úřední povinnosti“ v jimi vedených územních a stavebních řízeních, zjistily, zda právo stavby je zapsáno ve veřejném seznamu, kterým je katastr nemovitostí?
Tedy, zda v případě, že policejní orgán dostane od takého orgánu státní správy ujištění, že vše proběhlo dle zákona, má policejní orgán v rámci povinnosti oznámení řádně prošetřit, povinnost zákonný postup ověřit i zjištěním, zda právo stavby je v katastru nemovitostí evidováno?"
Odpověď: Z obecného hlediska lze konstatovat, že policejní orgán při šetření (dle § 158 odst. 1 tr. řádu) skutečnosti nasvědčují tomu, že byl spáchán trestný čin, se řídí platnými právními předpisy, přičemž v průběhu šetření postupuje primárně dle zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky. V trestním zákoníku je uvedené, že trestnost činu se posuzuje podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Tzn., že se „trestnost“ činu posuzuje dle účinné právní normy v době spáchání.
Policejní orgán při šetření a objasnění okolností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, si žádá různá dožádání u státních orgánů, právnických a fyzických osob. Z jejich vyjádření se vychází při posuzování daného protiprávního jednání. Jestliže, je z vyjádření zřejmé, že k pochybení ze strany daného orgánu veřejné moci, jejich zaměstnanců apod. nedošlo, není důvod blíže prověřovat tento závěr. Policejnímu orgánu nepřísluší hodnotit příslušné postupy, závěry daného „úřadu“. V případě, že konkrétní „úřad“ v rámci svého šetření dojde k závěru, že konkrétní pracovník mohl svým jednáním naplnit určitou skutkovou podstatu trestného činu, podává podnět policejnímu orgánu k prověření všech skutečností.
Zákon č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím primárně neslouží k zjišťování obecných postupů jednotlivých povinných subjektů, je-li to zřejmé ze zákonných norem např. trestní zákoník, trestní řád apod. Smyslem a účelem práva na informace je totiž veřejná kontrola výkonu státní moci. Není nutné všechny dotazy ze strany žadatele řešit v režimu zákona č. 106/1999 Sb., ale primárně použít zákonné způsoby vyřízení věci. V případě, že máte pochybnosti o způsobu ukončení prověřované či šetřené věci (ve které jste vystupoval v určitém procesním postavení) policejním orgánem, můžete se se svým podnětem na přezkum postupu policejního orgánu obrátit na příslušné okresní státní zastupitelství ve smyslu ustanovení § 157 odst. 2 písm. a) trestního řádu. Vzhledem ke spíše obecné, teoretické povaze Vašeho dotazu nemůže být povinný subjekt konkrétnější. Jak již bylo řečeno, vždy záleží na konkrétních okolnostech případu, nelze vyjádřit či stanovit paušální postupy, kterými by se policejní orgán v každém jednotlivém případě řídil.
por. Mgr. Kateřina Špoková.
komisař