Policie České republiky – Kriminalistický ústav
Převzatý článek
Znalkyně Kriminalistického ústavu Praha Policie ČR (KÚP) z odvětví biologie se specializací forenzní entomologie poskytla exkluzivní rozhovor časopisu Týden, který byl uveřejněn ve speciálním vydání věnovaném představení práce několika špičkových kriminalistů Policie ČR. Časopis vyšel 14. února 2011.
NEJEZCHLEBOVÁ, L. Mrtvola jako krmné médium. Týden, 2011, XVIII, č. 7, s. 42 – 44.
Mrtvola jako krmné médium
Analýzou hmyzu z mrtvoly umí HANA ŠULÁKOVÁ určit okolnosti smrti. Forenzní entomoložka kriminalistického ústavu nám ukazuje sbírku hrobaříků. "Můžeme počítat až pět brouků na mrtvolu," přibližuje s úsměvem jejich původ.
* Opravdu jsou ti brouci z mrtvol?
* Opravdu jsou ti brouci z mrtvol?
Většina ano. Na každém mrtvém těle se po určité době vyskytuje hmyz, nejdříve mouchy a později brouci. Na místo činu přijede Šuláková, vyhledá mouchy a brouky, ty v laboratoři usmrtí, vypreparuje, prozkoumá a poté může kriminalistům odpovědět na otázky typu: "Jak dlouho tady tělo leželo?" "Zemřel ten člověk zde, v lesním prostředí, nebo někde jinde?" Právě k tomu je pro forenzního entomologa velice důležitá sbírka hmyzu. Když vím, kde se jednotlivé druhy vyskytují, můžu říct, že místo nálezu není místem smrti.
* Ti brouci vypadají skoro nepoškozeně, jak to?
Protože je usmrtím výpary octanu, stačí kapička ve smrticí lahvičce, kde brouk velice rychle umře. A pak s ním mám další práci: vypreparuji ho, nechám vyschnout, přidám popisek. Připravuji tak důkazní materiál pro vyšetřování.
* V jakých případech vás kolegové z kriminálky přizvou k vyšetřování?
Když jde o nálezy mrtvol neznámé totožnosti, je nutné zjistit, jak dlouho je ten člověk mrtvý, ale z důvodu pokročilého stadia rozkladu není možné pitvou určit dostatečně přesný post mortem interval -dobu, která uplynula od smrti.
* A jak ji určíte vy?
Nejpřesněji podle much. Až do několika týdnů od smrti, většinou s přesností plus minus jeden den. Mouchy na mrtvé tělo nakladou vajíčka a z nich se vylíhnou larvy - lidé se často mylně domnívají, že jde o červy. Larvy z těla odebírá kriminalistický technik, někdy i já sama, když jsem přizvána přímo na místo nálezu. Odeberou se živé a dají se do zkumavky na kousek vepřového masa. V laboratoři máme inkubátor, kde se udržuje potřebná vlhkost a teplota, larvy se zakuklí, a když se vylíhne dospělá moucha, určím její druh. Vím, jak dlouho se který druh vyvíjí. Řekněme, že máme mouchu, která se vyvíjí sedmnáct dní.
* Takže před sedmnácti dny byla nakladena vajíčka? Před sedmnácti dny ten člověk zemřel?
Nebo před osmnácti. Když má umírající člověk nějaká krvácivá zranění, mohou mouchy nalétávat na jeho tělo ještě za života.
* Ale co když zranění nemá, netrvá to pak mouchám o dost déle?
To je ten den až dva navíc. I když zemře třeba houbař v lese na infarkt a nemá žádnou krvácivou ránu, mouchy ho po jednom či dvou dnech ucítí, protože se z těla uvolňují plyny biochemického rozkladu. Podle much lze určit post mortem interval zpravidla do jednoho měsíce. U starších nálezů význam much klesá, pak se klade větší důraz na brouky.
* U brouků také využíváte larvy?
Ne. Zajišťují se hlavně dospělí jedinci, larvy pouze u některých druhů. Navíc klesá přesnost, už nestanovujeme určitý den úmrtí, ale spíše přibližnou dobu smrti s přesností na týden či měsíc. Každý zástupce hmyzu upřednostňuje jinou fázi rozkladu mrtvoly. Někteří nalétávají v prvních dnech, jiní po měsíci, další i za čtyři pět měsíců. Některé druhy se také vyskytují jen v určitou roční dobu. Nebo žijí jen v konkrétních podmínkách, entomolog tak může určit, že místo nálezu není místem úmrtí, že mrtvé tělo bylo transportováno například z města do lesa nebo z příměstské zahrádky na pole. Lze poznat i to, že mrtvola byla zakopána až po několika dnech.
* Tedy že se vrah vrátil na místo činu, aby mrtvolu zakopal?
Ano. I to jsme schopni odhalit.
* Prý se dá i z těla larvy určit, jestli člověk, na kterém se vyvíjely, měl v těle drogy nebo jed.
Určitě. Pokud je mrtvola v pokročilém stadiu rozkladu a toxikologická analýza tkání mrtvého už není možná, lze analyzovat například zbytky larev a kukel z místa činu. Jak se larvy živí na těle člověka, který před smrtí požil drogy, léky, jedy nebo alkohol, přijímají tyto látky také a ukládají je v těle.
* Ale když je tělo otrávené jedem, třeba arzenem, tak hmyzu vůbec nechutná, ne?
Tomu se říká repelent efekt. Ale je jen částečný - když jsou na těle nebo v těle látky, které hmyz odpuzují, když je třeba otrávené, tak se na mrtvém nenajdou tisíce larev, ale třeba jen stovky. Biochemické látky v rozkládajícím se těle jsou totiž pro hmyz tak atraktivní, že většina překoná odpor k těm odpuzujícím látkám. Výjimkou by asi bylo, kdyby byl člověk tráven například arzenem postupně, systematicky, že by měl arzen i v nehtech, ve vlasech. Ale úplně přítomnost hmyzu nevyloučíte nikdy.
* Může entomolog také pomoci určit, jak člověk zemřel?
Můžeme určit případná zraněná místa. U člověka bez vnějších zranění hmyz primárně klade vajíčka na zpřístupněné sliznice - oči, ústa, nosní dírky, u mravnostních trestných činů spojených s vraždou to je genitál a řitní otvor. V okamžiku, kdy jsou přítomna krvácivá traumata, budou mouchy přednostně nalétávat tam. Takže opět, když patolog již v degradované tkáni není schopen rozeznat řezná nebo bodná zranění, ale je-li hlava netknutá a například břicho plné larev, nejspíše došlo k poranění břicha. Jednou jsme tak předpokládali, že mrtvému byl odstraněn genitál. Mouchy totiž primárně nalétávaly na rozkrok. Ten muž byl nalezen oblečený, jiné sliznice byly téměř netknuté, ale ta místa byla plná larev, což indikovalo, že k něčemu takovému došlo.
* Za jak dlouho hmyz člověka zlikviduje?
Viděla jsem tělo vyskeletované za osm dnů. Bylo parné léto, leželo v remízku nedaleko řeky, bylo tam vlhko od vody, takže nedošlo k mumifikaci, vysoušení těla, ani ke spalování kůže sluncem. Ale běžná doba je asi měsíc, poté na kostech zbývají jen části šlach. Po dvou třech měsících může zůstat už jen čistě kosterní nález.
* Vzpomínáte na nějaký konkrétní případ, který jste pomohla rozluštit?
Vybaví se mi jeden velice zajímavý: nález mrtvého muže v železničním vagonu. Policie měla už nějakou dobu indicie od skupiny narkomanů, že jejich známý je zřejmě mrtvý. Doslechli se, že ho někdo zabil, nebo že se předávkoval. Po nějaké době se skutečně našlo tělo, které tomu odpovídalo. V železničním vagonu. Vše vypadalo jednoduše, ale mrtvola se našla v září a ještě v listopadu nebyl případ uzavřen. Kriminalisté měli celou řadu variant podle výpovědí těch narkomanů, jak mohl zemřít. Umřel sám? Předávkoval se? Byl při tom sám? Zabil ho někdo? Jedna verze byla, že tělo polili louhem, aby ho zlikvidovali. A tak kolegové oslovili nás biology.
* Čím jste začali?
Ze vzorku larev odebraných při nálezu jsme určili, že na mrtvolu nalétávaly mouchy, které přilétají jako první hned po smrti. Pak se ve vzorku vyskytovali zástupci much z páté vlny rozkladu, chyběly nám druhy, které se vyskytují v mezičlánku. Postupně jsme zjistili proč.
* A to?
Mrtvý ležel ve vagonu na uhlí, jeho oděv jevil známky ohoření, ale podle znalců nebylo způsobené ohněm. Na přelomu července a srpna byla nezvyklá vedra. V uzavřeném kovovém vagonu musel být obrovský žár, který zasáhl okraj oděvu. A tím vedrem a suchem mrtvola mumifikovala. Takže po prvním náletu much byl vlivem horka jejich vývoj přerušen a následující skupiny hmyzu na tělo nenalétávaly. Navíc došlo k mumifikaci mrtvoly, proto se našel zase až druh, který přilétá mnohem později. Z uvedených údajů bylo možné dopočítat, že k možnému úmrtí došlo někdy na přelomu června a července. Vyloučili jsme také použití louhu, to by totiž na tělo nenalétávaly mouchy typické pro počátek rozkladu. Chemický rozbor larev a kukel ukázal přítomnost metamfetaminu s kofeinem - muž nejspíše experimentoval s kombinací drog a předávkoval se.
* Jak jste se vůbec dostala k forenzní entomologii? Chytala jste odmalička motýly a brouky?
Právě že vůbec ne. Dostala jsem se k oboru oklikou. Vystudovala jsem zoologii na brněnské Mendelově univerzitě. V disertační práci jsem se věnovala šelmám. Měla jsem rozjednáno, že bych nastoupila na Akademii věd, ale bylo by to až za nějakou přesně nespecifikovanou dobu Neměla jsem práci. Jeden kamarád mi řekl, že jeho známá našla práci u policie. Našla jsem inzerát, že policie hledá muže s právnickým vzděláním, tak jsem zkusila štěstí.
* Cože?
(Rozesměje se.) Divíte se stejně jako ten náborář, co mi po dvou dnech volal. "Paní inženýrko, umíte číst? Vy, žena bioložka, se mi hlásíte na takový inzerát?" A já na to: "Štěstí se má pokoušet." A on mi povídá: "Vy se mi líbíte. Nechtěla byste zkusit kriminalistický ústav? Mohu tam přeposlat váš životopis?" Tak jsem zde, nastoupila jsem jako forenzní bioložka.
* A proč jste se zaměřila na mouchy a brouky?
Ústavu v té době chyběl entomolog. Tak mi nabídli, jestli bych nechtěla v této specializaci pokračovat. I když jsem k tomu neinklinovala, kývla jsem, byla to přece jen výzva. Zaškolila jsem se, byla jsem na zahraničních stážích a už jsem i členkou Evropské společnosti pro forenzní entomologii.
* Četla jsem, že v Americe dělají forenzní entomologové výzkum na lidských tělech. Dělá se to i u nás?
Myslím, že takzvanou Body Farm má jen univerzita v Tennesse. V České republice to neumožňují zákony. Vědecké ústavy většinou dělají pouze pokusy a testy na prasatech, které jsou dostačující.
* A kdyby někdo - třeba vášnivý amatérský entomolog - měl v závěti: "Až zemřu, ať mé tělo slouží forenzní entomologii"?
Bohužel, zákony jsou nadřazeny poslední vůli. Nebo bohudík.
* Baví vás takzvané CSI kriminálky, detektivky, kde se představuje právě kriminalistická věda?
Na rozdíl od některých kolegů, které jejich sledování rozčiluje, mě to docela baví, i když se někdy usmívám. Biologické metody prezentované ve filmech mají často realistický základ, ale někdy je metoda použita špatně, jindy je zastaralá nebo je tam nějaká chyba - ale kdoví, možná je to úmysl tvůrců, nemohou přece všechno prozradit.
* A nějaký vyložený kiks vás nepobavil?
Bylo jich více. Vzpomínám si na jeden. Z larev, které se živily na lidské mrtvole, je možné - s úspěšností tak 50 na 50 procent - určit přítomnost lidské DNA v jejich těle. V podstatě se celá larva nebo celý dospělý jedinec rozdrtí a provede se analýza. V tom seriálu chytili na místě činu, v hotelovém pokoji, brouka a jemnocitná kolegyně říká kolegovi: "Doufám, že ho nezabiješ?" On odpoví: "Neboj!" A vezme injekční jehlu a stříkačku, nabodne střevo brouka, vytáhne obsah a dá ho na analýzu To je holý nesmysl.
* Vyprávíte o své práci i o všech těch mrtvolách tak vesele, nepůsobíte jako křehotinka, ale když sbíráte ty larvy z mrtvol v rozkladu, opravdu se vám nedělá nikdy špatně?
Člověk na to buď žaludek má, nebo nemá. Můj někdejší učitel z Brna, entomolog, když se dozvěděl, že jsem se dala na forenzní entomologii, mi psal úsměvné e-maily typu: "Na místě činu nikdy nezvracejte na mrtvého." Nebo: "Zvracet můžete, ale ať vás nikdo nevidí." Ale s tím naštěstí problém nemám. Také jeho policie zvala k případům jako znalce, ale to byly jiné časy. Jednou mi vyprávěl, že dřív nabíral larvy z mrtvých těl i s kouskem původní tkáně. My jako krmné médium používáme pouze vepřové maso.
***
Hana Šuláková (34)
Rodačka z Olomouce vystudovala zoologii na Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě v Brně. Devátým rokem působí v pražském kriminalistickém ústavu. V laboratoři analyzuje lidský biologický materiál (krev, sliny či ejakulát) z místa činu. Její druhou specializací je forenzní entomologie. Je členkou České zoologické společnosti a Evropské společnosti pro forenzní entomologii.
Převzato 21. 2. 2011
kpt. Mgr. Petra Srnková
Kriminalistický ústav Praha Policie ČR