Nepříznivá nehodová bilance
Po relativně úspěšném roku 2010, kdy počty usmrcených osob dosáhly minima od roku 1961, a kdy počet usmrcených klesl oproti roku 2009 o téměř 10%, přichází vystřízlivění v podobě nepříznivé bilance následků nehod v začátku letošního roku.
Nejvíce usmrcených zaznamenáváme zatím při únorových nehodách, kdy zemřelo 51 osob, tj. o 21 osob více, než v roce 2010. Více usmrcených evidujeme také při lednových (o 3 osoby) a dubnových (o 1 osobu) nehodách. Celková bilance prvních čtyř měsíců není příznivá. Počet usmrcených je vyšší o 23 osob, což představuje téměř 14 % navýšení.
Nehodovou bilanci nevylepšuje ani měsíc květen. Za 23 květnových dní zahynulo již 37 lidí. To je o 6 osob více než ve stejném období loňského května. Tragicky se statistik zapíše včerejší den (23. 5.), kdy při nehodách zahynulo podle předběžných údajů 7 osob. Od začátku roku do 23. května zahynulo na silnicích podle předběžných údajů již 225 lidí, tj. o 15,4% více, než v loňském roce. Porovnání nehodovosti od roku 2005 najdete v přiložených grafech.
Zatím nejtragičtějším dnem letošního roku byla středa 9. února, kdy zahynulo 9 lidí, z toho 6 při nehodě u Prostějova (mimochodem nejtragičtější nehoda od 13. 2. 2008, kdy zahynulo 8 lidí u Slaného). Druhé místo této pochmurné statistiky patří již zmíněnému pondělku 23. května, kdy bylo usmrceno 7 lidí (z toho bylo 5 řidičů automobilů, 1 řidič motocyklu a jeden cestující v trolejbusu). V souvislosti s tímto dnem dominovala příčinám nepřiměřená rychlost jízdy a nedání přednosti v jízdě.
V přiloženém souboru je také graf znázorňující porovnání počtu usmrcených osob v jednotlivých dnech května roku 2010 a 2011. Z grafu vyplývá, že v prvních dvou třetinách loňského května panoval na našich silnicích relativní klid. Ke zvýšení následků nehod došlo až v závěru měsíce. Zkušenost tedy napovídá i varuje, že i konec letošního května by mohl být velmi tragický. Pondělní tragická bilance je výmluvným varováním.
Dosavadní nehodové následky signalizují malou přizpůsobivost řidičů často se měnícím podmínkám (především stavu povrchu komunikace). S tím úzce souvisí i neadekvátní rychlost jízdy, která provází většinu tragických nehod v tomto období.
Nejzávažnějším negativním trendem je významné zvýšení počtu usmrcených osob:
- u nehod, které se staly na silnicích I. třídy (o 24 osob)
- u nehod, které se staly mimo obec (o 24 osob)
- u nehod, které se staly na suchém povrchu (o 22 osob
- u nehod zaviněných nepřiměřenou rychlostí jízdy (o 21 osob) apod.
Převážnou většinu obětí nehod v silničním provozu mají zatím na „svědomí“ řidiči osobních automobilů (téměř 70%).
Více než kdy jindy, by řidiči motorových vozidel měli být:
- ohleduplní, předvídaví, respektovat rychlostní limity,
- oproštěni od riskování a nebezpečného přejíždění,
- tolerantní, zejména k chodcům, motocyklistům, cyklistům, ale i k motorizovaným kolegům,
- připraveni na aktuální stav komunikací a provoz mnohdy omezovaný nutnými uzavírkami
Ing. Josef Tesařík
kpt. Mgr. Veronika Hodačová
24. 5. 2011