- Jaký je postup policistů v případě, že policista, který je v civilu se dle zákona navelí do služby (v případě, že osoba vyhrožuje ostatním občanům pokousáním psem) a požádá na lince 158 o součinnost? Žádám o poskytnutí interních metodických pokynů, popř. právních předpisů, podle kterých se součinnost poskytuje. Zejména pak žádám o sdělení informace, jaké povinnosti má přivolaná uniformovaná hlídka.
- Žádám o poskytnutí závazného metodického pokynu, metodického pokynu nebo jiných právních předpisů týkajících se postupu hlídky policie v případě, že podnapilá osoba vyhrožuje spoluobčanům, že je pokouše její pes. Zejména pak, jak bude naloženo se psy a jak bude hlídka postupovat.
Policie České republiky poskytla žadateli následující informace:
Pokud nějaká osoba, ať už se nachází v podnapilém stavu či nikoliv, vyhrožuje ostatním občanům pokousáním jejím psem, je v takovém případě dáno podezření ze spáchání protiprávního jednání vyhrožující osobou. Pokud je tomuto jednání přítomen „policista v civilu a tento se navelí do služby a požádá na lince 158 o součinnost“, pak tento policista jedná v souladu s ustanovením § 10 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky (dále jen „zákon č. 273/2008 Sb.“). V rámci Policie České republiky nebyl vydán interní metodický pokyn, který by obecně řešil problematiku „součinnosti“. Podle zákona č. 273/2008 Sb. je Policie České republiky jednotným sborem a tato jednota je organizačně vyjádřena hierarchickou vnitřní organizací s pevně danými vztahy nadřízenosti a podřízenosti. Podmínky pro provedení úkonu, který spadá do působnosti Policie České republiky, jsou jasně stanoveny zákonem č. 273/2008 Sb., a to především v ustanovení § 10 a § 11. prvotním úkolem přivolané hlídky je „zabránit pokračování vzniklého nebezpečí spočívajícího především v ohrožování bezpečnosti osob a veřejného pořádku“. Způsob provedení úkonů, kterými je ze strany policisty odstranění nebezpečí dosaženo, si volí policista na místě sám podle povahy konkrétní situace v každém jednotlivém případě. Následným úkolem je pak „zadokumentování“ protiprávního jednání osoby vyhrožující ostatním občanům pokousáním jejím psem.
Na návrh krajské veterinární správy může obecní úřad obce s rozšířenou působností správním rozhodnutím nařídit a zajistit umístění týraného zvířete do náhradní péče, pokud to vyžaduje jeho zdravotní stav nebo pokud je týráno opakovaně. Za týrání se považuje podle § 4 odst. 1 písm. b) zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, rovněž používání zvířete k agresivnímu chování vůči člověku nebo jiným zvířatům. Podle § 28c téhož zákona může obecní úřad obce s rozšířenou působností svým rozhodnutím nařídit předběžnou náhradní péči o týrané zvíře, jestliže lze ve správním řízení očekávat, uložení propadnutí týraného zvířete, rozhodnutí o jeho zabrání nebo rozhodnutí o umístění týraného zvířete do náhradní péče. Toto rozhodnutí nemá odkladný účinek. Prvním úkonem v řízení o předběžném opatření může být vydání rozhodnutí o předběžném opatření. Toro rozhodnutí je ihned po vyhlášení vykonatelné. Podle zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, a podle zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči, mohou obce zřizovat, provozovat a rušit útulky pro zvířata, a to buď samostatně nebo ve spolupráci s jinou obcí nebo jinou osobou. Podle § 39 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči, se odchyt zvířat řadí mezi skupinu činností veterinární asanace a k výkonu činnosti je nutné povolení orgánu Státní veterinární správy. Odchyt toulavých, zdivočelých a synantropních živočichů je odbornou veterinární činností, kterou mohou vykonávat jen osoby odborně způsobilé. Z výše uvedeného vyplývá, že řešení této problematiky nespadá do působnosti Policie České republiky, nýbrž do působnosti obce. Obec je povinna zabezpečit systém ochrany veřejného pořádku a bezpečnosti na místní úrovni. Tato povinnost je stanovena zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v případě hl. m. Prahy pak zákonem č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze.
PhDr. Jiří Vokuš, 2. června 2015