Policie České republiky – KŘP Olomouckého kraje
Rodinná dvojice u olomoucké policie
Otec a syn Šlechtovi slouží na pohotovostním a eskortním oddělení.
Policisté často tvrdí, že své kolegy vnímají jako součást rodiny. Na úplně novou úroveň toto přirovnání posunuli podpraporčíci Marcel a Marcel Šlechtovi z olomouckého krajského ředitelství Policie ČR. Šli na to ovšem z druhé strany. Z otce a syna se stali parťáci i v pracovním životě. Od roku 2020 spolu totiž pracují na pohotovostním a eskortním oddělení v Olomouci.
Stejné jméno, stejná hodnost, stejné oddělení. Marcel a Marcel Šlechtovi se liší pouze věkem a služebním číslem. Táta Marcel se v bezpečnostních složkách pohybuje od začátku devadesátých let. Jeho o čtyřiadvacet let mladší syn Marcel se rozhodl jít v tátových stopách. „Věděl jsem, že nechci sedět u počítače ani stát dvanáct hodin u pásu. Rozhodoval jsem se proto mezi armádou a policií,“ říká Marcel Šlechta mladší. Nakonec vyhrála policie.
„Měl jsem samozřejmě obrovskou radost a takovou otcovskou hrdost,“ pochvaluje si synův výběr táta Marcel. Ten od devadesátých let pracoval u městské policie ve Zlínském kraji. Do služebního poměru k PČR nastoupil v roce 2017 ve svých 47 letech a to na pohotovostní a eskortní oddělení v Olomouci. I on si musel projít vstupními testy v rámci přijímacího řízení.
Přijímací řízení se skládá ze 3 hlavních částí - fyzických testů, psychotestů a zdravotní prohlídky. Fyzické testy obsahují člunkový běh, celomotorický test, kliky a běh na jeden kilometr. Fyzické testy lze v případě neúspěchu po natrénování opakovat. Psychotesty jsou zaměřeny na zjišťování osobnostních předpokladů, které jsou potřebné pro výkon služby u PČR. V jejich průběhu uchazeči vyplňují dotazníky a hovoří s nimi psycholog.
„Test fyzické způsobilosti pro mě nebyl problém. Celý život sportuji, věnuji se judu a motokrosu, takže jsem byl na testy připraven. Pokud člověku není pohyb cizí, neměl by na fyzických testech pohořet,“ říká starší z Marcelů.
S psychotesty je to jiné. Podle Šlechty staršího jsou sice náročnější, ale člověk s životními zkušenostmi v nich má výhodu. „S věkem tyto zkušenosti přichází samovolně. Na psychotesty jsou proto starší ročníky lépe připraveny. Postupem let si člověk uvědomí, jak na co reagovat a toto vše zúročí právě při těchto testech,“ dodává otec.
„Syn u mě viděl celé své dětství, jak to zhruba funguje v bezpečnostních složkách. Práce u policie opravdu není monotónní a stereotypní. Takže se není čemu divit, že inklinoval k této akční profesi,“ říká Marcel Šlechta starší.
Přišel rok 2020 a oba se společně potkali v Olomouci na pohotovostním a eskortním oddělení. „Olomoucké krajské ředitelství nám opravdu vyšlo vstříc, abychom spolu mohli sloužit na jednom oddělení,“ říká starší z dvojice Šlechtových. „Před několika lety bych si to vůbec neuměl představit, že bych se synem takto úzce spolupracoval,“ říká. „Děkuji moc a jsem za to olomouckému ředitelství opravdu vděčný,“ dodává starší z Marcelů.
Syn začal pracovat na stejném oddělení, kde již dva roky pracoval jeho otec. „Nastoupil jsem sice v náročné době, v době koronaviru, který se promítl i do náplně výkonu služby, ale hodně mi pomohl dobrý kolektiv, do kterého jsem přišel,“ říká Marcel Šlechta mladší. „V době nouzového stavu jsem společně s kolegy kontroloval vozidla, která přijížděla a odjížděla z uzavřené Litovle, tak aby se koronavirová nákaza nešířila dále. Můj otec na čtyřkolce ve spolupráci s leteckou službou a psovody také dohlížel na dodržování uzávěry Litovle. Nad hlavou nám létal vrtulník a drony, které předávaly info a proto jsme měli přehled o dění v celé oblasti,” dodává. „Toto byla mimořádka, za normálních okolností většinou jezdíme jako prvosledová hlídka,” říká syn Marcel.
Policisté pohotovostního a eskortního oddělení jsou často na místě problému jako první. „Jako prvosledová hlídka zajistíme místo, nastolíme zde pořádek a klid, zjistíme situaci a po nás přijíždí obvodní policisté, kteří si případ převezmou, dokladují jej a dále řeší,“ říká mladší ze Šlechtů. Každá situace je jiná a vyžaduje vždy správné individuální řešení. K tomu jsou policisté prvosledových hlídek speciálně vycvičeni.
V Olomouci prvosledové hlídky pracují na pohotovostním a eskortním oddělení, v Přerově, Prostějově a Šumperku na oddělení hlídkové služby. Vzhledem k tomu, že v rámci celého Olomouckého kraje jsou zvyšovány početní stavy, můžete se stát policistou prvosledové hlídky v kterémkoliv okrese Olomouckého kraje.
Práce u policie je podle Šlechtových velmi různorodá. Někdy humorná a někdy přesně naopak. „Je třeba, aby byl člověk opravdu vnímavý. To ho potom posune i v osobním životě. Vnímá různé nuance, které díky své práci přehodnotí a potom zúročí i mimo práci,“ říká otec Šlechta. „Vždy mám velkou radost, když někomu pomůžeme nebo mu dokonce zachráníme život. To je ta hodně příjemná část naší práce. V rámci pátracích akcí často hledáme ztracené seniory a pohřešované děti. Vzpomínám si na případ, kdy jsme včas našli ženu, která se pokusila o sebevraždu. Poskytovali jsme jí první pomoc až do příjezdu záchranné služby a tím jsme ji zachránili. Zažíváme ale i hodně akční situace, například v vloni v červnu jsme pomáhali při povodních v Šumvaldu nebo v součinnosti s armádou jsme na terénních motorkách projížděli a kontrolovali vojenský újezd Libavá,” ještě dodává.
Totožné jméno v jednom policejním týmu je poměrně neobvyklá věc. Řada kolegů si musela na rodinnou dvojici Šlechtových zvyknout. Navíc, když se neliší ani křestním jménem. Táta Marcel Šlechta s úsměvem vzpomněl na nechápavé výrazy svých kolegů, když poprvé se synem přišel do práce. „Když přijde například předvolání ke svědčení u soudu, nikdy nevíme, komu je adresované. Jediné, jak nás lze rozlišit je služebním číslem,“ říká mladší z Marcelů. Pár podobných dvojic otců a synů u policie zná, nikdo z nich se ale nejmenuje stejně i křestním jménem.
Když jsme se zeptali, čeho si otec a syn cení na policejní práci, oba se shodli. Kromě akčnosti a různorodosti tohoto povolání, si cení i jistot, které Policie České republiky jako zaměstnavatel poskytuje. A v dnešní nejisté době, je to o to cennější. „Jako policisté máme jistotu platu a místa a možnosti dlouhodobého kariérního růstu a celoživotního vzdělávání. Nemáme obavy, že bychom nedostali výplatu, například i v době nemoci dostáváme plat v plné výši. Policie nám zároveň poskytuje široké možnosti uplatnění, po získání dostatečných zkušeností na základním útvaru, se každý z nás může stát třeba psovodem, kriminalistickým technikem, vyšetřovatelem, instruktorem služebního výcviku atd. atd. Kdo chce, tak si při výkonu služby dokonce doplní vzdělání. Já sám teď studuji vyšší policejní školu v Holešově,” říká Marcel starší. „Je to už spoustu let, co jsem se rozhodl pracovat v bezpečnostních složkách a nelituji toho,” shrnuje na závěr.
Policie České republiky je jeden z největších zaměstnavatelů v republice. Poskytuje spoustu jistot a benefitů. Náborový příspěvek 75 tisíc korun, plat v plné výši v době pracovní neschopnosti kratší než 30 kalendářních dnů, plat v plné výši v době ošetřování dítěte mladšího 10 let, šest týdnů dovolené, fond pracovní doby jen 37,5 hodiny týdně atd. Nově nastupující po 6 měsících od nástupu získávají náborový příspěvek ve výši 75 tisíc korun, plat po nástupu do výkonu služby 31 900 korun plus příplatky, po 3 letech až 37 000 korun. Plat je jim pravidelně a automaticky navyšován. Průměrný plat policistů a policistek v Olomouckém kraji v roce 2018 činil 41 433 korun, za rok 2019 to bylo už 44 738 korun, za rok 2021 dokonce 47 576 Kč. Po odsloužených letech získávají nárok na odchodné a na doživotní výsluhový příspěvek. Podrobné info na nabor.policie.cz. Pokud se chcete stát policistou v Olomouckém kraji, napište na mail nabor.olomouc@pcr.cz a poté se vám ozve náš policejní personalista.
por. Bc. Martina Schrammová
23. května 2022