Policie České republiky  

Přejdi na

Pomáhat a chránit


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 
Krajské ředitelství policie kraje Vysočina

Policie České republiky – KŘP kraje Vysočina

Opravdu to funguje

ŽĎÁR NAD SÁZAVOU: Bezdůvodné volání na linku 158 není jen výsadou prázdnin. 

 

     Prázdniny se sice přehouply do poslední čtvrtiny, ale děti mají před sebou ještě několik srpnových dní a některé neví, co si s takovým množstvím volna počít. Rozmáhá se tedy zábava volání na tísňové linky integrovaného záchranného systému. Proč si přeci nevyzkoušet jestli to opravdu funguje, vždyť je to zadarmo a nikdo nemůže zjistit, kdo volá. Milé děti věřte mi, opravdu to funguje a není nic nepříjemnějšího, než když v nouzi potřebujete rychlou pomoc a tísňová linka je obsazená. No a po zhlédnutí kriminálních seriálů, kterými je televizní program nacpán k prasknutí, si přeci nemůžete myslet, že se nedá zjistit, kdo volá. Pravda je, že rozsah prezentovaných technických vymožeností je pro českou policii nedostupný, ale i s tím co má k dispozici, není tak úplně bezzubá.

     Bezdůvodné volání na tísňové linky se objevuje i ve školním roce, to když se některý student, chce ulít z vyučování a volá, že ve škole je bomba. Poslední studentský žertík na Žďársku policie šetřila v dubnu tohoto roku. Pachatel nevydařeného kousku byl plně přesvědčen, že jeho osoba je na základě jednoho telefonátu nedohledatelná. Dnes už si to určitě nemyslí.

     Takové jednání je kvalifikováno, jako trestný čin šíření poplašné zprávy. Během loňského a letošního roku jej žďárští kriminalisté šetřili sedmkrát a v pěti případech byl objasněn. Ve dvou případech byla vytipována a je prošetřována jedna konkrétní podezřelá osoba.

      Za trestný čin šíření poplašné zprávy hrozí trest odnětí svobody až na dvě léta, ovšem v případě bezdůvodných záchranných pracích integrovaného záchranného systému se může trest odnětí svobody pohybovat v rozmezí šesti měsíců až tři léta. Bude-li pak pachatel své jednání opakovat, může být odnětím svobody potrestán až na pět let. Větším strašákem však bývá možnost rozhodnutí soudu o uhrazení nákladů spojených s výjezdem na místo planého poplachu. Na kolik může taková srandička přijít? Dne 28. 1. 2010 byla anonymem ohlášena bomba v obytném domě na ulici Libušínská ve Žďáře nad Sázavou. Na místo vyjely dvě vozidla Hasičského záchranného sboru ze Žďáru nad Sázavou se čtyřčlennými hlídkami, které na místě pobyly dvě hodiny a třicet minut. Jejich zásah přišel na 13 400 korun. Ze žďárské policejní služebny vyjelo sedm vozidel s devatenácti policisty, kteří na místě setrvali tři hodiny. Vyčíslení nákladů je téměř 16 000 korun. Není zde však zahrnutý výjezd dvou psovodů se speciálně vycvičenými psy, kteří dojeli z Brna. Vzhledem k tomu, že se nenašel žádný podezřelý předmět, nebyl na místo přivolán pyrotechnik, který se v takovýchto případech obvykle přivolává. I ten musí překonat vzdálenost Brno – Žďár nad Sázavou. U ohroženého domu kromě policistů a hasičů trávili svůj čas služby i dvě hlídky strážníků Městské policie. Lze tedy s jistotou říci, že částka k uhrazení se přehoupne přes třicet tisíc. Je nutné si uvědomit, že většina zasahujících má základnu přímo ve městě a při dojezdu do vzdálenějších končin se náklady mohou několikanásobně zvýšit.

      Na úplný závěr, vzkaz pro všechny vtipálky. Policista ani hasič si nemůže dovolit říct: „Zas jde o blbý fór,“ a zůstat v klidu. Musí vyjet na místo a každé oznámení prověřit. Ovšem po zbytečně promarněném čase prohledávání neexistující nálože a znepříjemnění života evakuovaným osobám má policie k dispozici dost prostředků k odhalení a dopadení pachatele. Jen hlídky, které marní čas na smyšleném nebezpečí chybí tam, kde by jejich přítomnost skutečně ocenili a kde je nutné chránit život, zdraví a majetek proti skutečnému nebezpečí.


 


 

nprap. Petra Šmídová, vrchní inspektor
 

18. 8. 2011

vytisknout  e-mailem