Policie České republiky – KŘP Moravskoslezského kraje
Oprávnění policisty, opatření, kopie listin
Žadatel zažádal o kopie všech listin, informace k oprávnění policisty, opatření apod.
Dne 3. dubna 2015 obdržela Policie České republiky prostřednictvím datové schránky dokument ze dne 31. března 2015 nazvaný „žádost ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím“, ve které mj. žadatel uvedl:
„ Požadované informace:
- Seznam listin spisu čj. ...
- Kopie všech listin s výjimkou protokolu o hlasování a listin dodaných poškozeným z téhož spisu
- Popis toho co por. ... v uvedené právní věci zjistil
- Původ oprávnění policisty projevovat svou vůli způsobem jak ji v řízení projevil
- Opatření která jste učinili aby se podobný exces již neopakoval a k odstranění jeho následků“
Tento dokument (jednotlivé dotazy) poté žadatel rozvádí ve svém odůvodnění.
Každé učiněné podání je nutno ve smyslu § 37 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, posuzovat dle jeho obsahu, nikoliv pouze dle jeho názvu.
Tento dokument byl posouzen a bylo zjištěno, že jej nelze jako celek považovat za žádost ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „InfZ“).
Požadavky pod bodem a), b), c) směřují ke zjištění seznamu listin uvedeného spisového materiálu a k zajištění kopií těchto listin. Stejně tak požadavek toho, aby bylo popsáno to, co ve věci zjistil por. ..., ve skutečnosti znamená, co jmenovaný policista do spisového materiálu zadokumentoval při prováděném šetření a vložil do spisového materiálu.
Je proto zapotřebí na část žádosti v bodech a) - c) nahlížet jako na žádost o nahlédnutí do spisu. Tento institut je komplexně upraven v § 65 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), a podle tohoto ustanovení bude žádost v těchto bodech posuzována.
Dle § 2 odst. 3 InfZ se tento zákon nevztahuje na poskytování informací, pokud zvláštní zákon upravuje jejich poskytování, zejména vyřízení žádosti včetně náležitostí a způsobů podání žádosti, lhůt, opravných prostředků a způsobu poskytnutí informací.
Současná judikatura Nejvyššího správního soudu vychází ze skutečnosti, že § 65 trestního řádu je právě jednou z takovýchto zákonodárcem zamýšlených komplexních úprav, které vylučují postup dle InfZ. Jedná se o odlišný právní institut od samotného práva na informaci dle InfZ.
Otázkou umožnění nahlédnutí oběti do spisu po ukončení provedeného neformálního šetření dle § 158 odst. 1 tr. řádu se zabýval i Ústavní soud České republiky (např. nález I. ÚS 1565/14).
Na základě výše uvedeného byla část žádosti označená body a) - c) postoupena na oddělení hospodářské kriminality služby kriminální policie a vyšetřování, územní odbor Opava, Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje, Hrnčířská 22, 746 25 Opava (dále jen „OHK SKPV Opava“). Tento organizační článek bude žádost v bodech a), b), c) vyřizovat.
Ke zbývající části žádosti poskytuje povinný subjekt následující odpověď:
K bodu d) žádosti (a jeho konkretizaci v jejím odůvodnění) uvádíme, že „původ oprávnění policisty projevovat svou vůli“ vychází z platných právních předpisů, jimiž je každý policista vázán. Jedná se zejména o ústavní zákony, zákony a další právní předpisy nižší právní síly, rovněž tak o interní akty řízení. Oprávnění a povinnosti policisty vyplývají primárně ze zákona č. 273/2008 Sb, o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a dále z dalších právních norem dle konkrétního zařazení policisty na určitém organizačním článku. Policisté zařazení u služby kriminální policie a vyšetřování při své činnosti dále postupují zejména dle zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů. Trestní řád v § 12 odst. 10 vymezuje jednotlivé úseky trestního řízení. Jedním z těchto úseků je přípravné řízení. Prvním stadiem přípravného řízení je prověřování, které může být mj. zahájeno sepsáním záznamu o zahájení úkonů trestního řízení dle § 158 odst. 3 trestního řádu k objasnění a prověření skutečností důvodně nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin. Postup, který předchází stadiu prověřování je neformální fází ve smyslu § 158 odst. 1 trestního řádu, kdy policejní orgán činí všechna potřebná šetření a opatření k odhalení skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin. V této fázi se ještě nejedená o trestní řízení dle trestního řádu. V případě, kdy policejní orgán neshledá důvody pro zahájení úkonů trestního řízení dle § 158 odst. 3 trestního řádu, ukončí fázi šetření neformalizovaným opatřením, které není rozhodnutím ve smyslu trestního řádu a tudíž vůči němu nelze uplatnit opravný prostředek. Oznamovatel, který s takovýmto vyřízením svého podání nesouhlasí, má právo podat opětovný podnět, pokud bude obsahovat nové skutečnosti důvodně nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin, případně se může obrátit na příslušné státní zastupitelství v rámci jeho působnosti dozoru nad zachováním zákonnosti. Státnímu zástupci z § 157 trestního řádu vyplývá škála oprávnění, mj. může uložit policejnímu orgánu provedení takových úkonů, které je tento orgán oprávněn provést - např. uložit policejnímu orgánu sepsání záznamu o zahájení úkonů trestního řízení a tím danou věc převést do stadia prověřování. Popsaný postup není žádným specifikem v rámci Moravskoslezského kraje. Současné znění ustanovení § 158 trestního řádu vychází z jeho novelizace provedené zákonem č. 265/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Tento zákon nabyl účinnosti dne 1. ledna 2002.
K bodu e) uvádíme, že spisový materiál vedený pod č. j. ... byl dne ... zaslán na Okresní státní zastupitelství v Opavě k posouzení. Vedoucí oddělení hospodářské kriminality služby kriminální policie a vyšetřování územního odboru Opava dosud nepřijal žádná opatření ve vztahu ke zpracovateli oznámení.