Osvětlení a bezpečnost
Zveřejnění podle ustanovení § 5 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb.
Žadatel požádal:
„Obracím se na Policii ČR jako na jednu z hlavních autorit v oblasti bezpečnosti s několika otázkami týkajícími se vztahu mezi venkovním osvětlením a bezpečností.
…
Žádám vás proto o sdělení stanoviska Policie ČR k následujícím otázkám a o jaké studie a data se toto stanovisko opírá. Jde mi o rozlišení a kvantifikaci situací s osvětlením versus bez osvětlení, nikoli situací po rekonstrukci nebo ”zlepšení” osvětlení.
1. Jaký je vztah mezi veřejným osvětlením a počtem a závažností dopravních nehod na
a. Místních komunikacích v obci
b. Hlavních silnicích v obci a mimo obec
c. Křižovatkách hlavních silnic a dálnic?
2. Jaký je vztah mezi veřejným osvětlením a počtem a závažností nehod chodců?
3. Jaký je vztah mezi osvětlením přechodů pro chodce a počtem a závažností dopravních nehod chodců na přechodech?
4. Proč se v České republice rozšířila praxe osvětlování přechodů pro chodce, zatímco ve většině ostatních zemí Evropy i světa se přechody neosvětlují?
5. Jaký je vztah mezi počtem a závažností dopravních nehod a spektrálním složením světla osvětlujícího komunikace - bílé vs. oranžové světlo?
6. Jaký je vztah mezi veřejným osvětlením a kriminalitou
a. Násilnou - přepadení, znásilnění, vraždy
b. Obecnou - krádeže, vandalismus apod.?
7. Jaký je vztah mezi bezpečností (dopravní a kriminální) a celonočním venkovním osvětlením rezidenčních a průmyslových objektů, logistických center, parkovišť apod.?“
Policie České republiky na základě vyjádření dotčených pracovišť Policejního prezidia ČR sdělila žadateli následující informace:
Na úvod je třeba konstatovat, že Policie České republiky nedisponuje v tuto chvíli analýzami, studiemi a dokumenty, které by mohly objektivně zodpovědět výše uvedené dotazy. Ani policejní statistiky kriminality neevidují vztah mezi kriminalitou a veřejným osvětlením. Odpovědět na jednotlivé body žádosti by pro Policii České republiky znamenalo vytvoření nové informace (nových informací).
Potřebnými informacemi k jednotlivým bodům žádosti Policie České republiky tedy nedisponuje a žádný právní předpis jí neukládá takové informace vést ani zpracovávat. Podle § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. se povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací. Podle § 3 odst. 3 téhož zákona se informací rozumí jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního.
Důvodová zpráva k zákonu č. 61/2006 Sb., kterým byl novelizován zákon č. 106/1999 Sb. a kterým bylo ustanovení § 2 odst. 4 do tohoto zákona vtěleno (sněmovní tisk č. 991 IV. volebního období Poslanecké sněmovny) uvádí: „Povinný subjekt je povinen poskytovat pouze ty informace, které se vztahují k jeho působnosti a které má nebo by měl mít k dispozici. Naopak režim zákona o svobodném přístupu k informacím nestanovuje povinnost nové informace vytvářet či vyjadřovat názory povinného subjektu k určité problematice. Toto ustanovení nemá v žádném případě sloužit k nepřiměřenému zužování práva na informace, má pouze zamezit žádostem o informace mimo sféru zákona – zvlášť časté jsou v této souvislosti žádosti o právní analýzy, hodnocení či zpracování smluv a podání – k vypracování takových materiálů nemůže být povinný subjekt nucen na základě své informační povinnosti, neboť taková úprava by byla zcela proti původnímu smyslu tohoto institutu.“
Povinný subjekt je povinen informaci poskytnout, pokud jí disponuje. Tedy taková informace u povinného subjektu existuje, je dohledatelná na některém z nosičů informací, lhostejno zda v materiální/listinné či elektronické podobě. Jestliže však k odpovědi na žádost nestačí pouhé mechanické vyhledání údajů, ale je nutné s nimi provádět další zpracování nad rámec prostého vtělení do odpovědi, jde o vytvoření nové informace. Vzhledem k tomu, že požadované informace nemá povinný subjekt k dispozici, takové informace nejsou vytvořeny a ani žádný právní předpis neukládá povinnému subjektu mít takové informace vytvořené a vzhledem k tomu, že vytvoření požadovaných informací by bylo možné pouze na základě analytické činnosti povinného subjektu, jedná se o požadavek na vytvoření nových informací, jehož se informační povinnost podle ustanovení § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. netýká.
Nicméně nad rámec této informační povinnosti zainteresovaná pracoviště Policejního prezidia ČR (PP ČR) poskytli žadateli následující sdělení:
Ředitelství služby dopravní policie PP ČR:
Lze konstatovat, že Policie České republiky vydává stanoviska k dopravním stavbám v souladu s příslušnými právními a technickými předpisy. Oblast veřejného osvětlení je velmi specifická a odborná, proto musí být vždy oprávněnou a odborně způsobilou osobou zpracován příslušný projekt, na základě kterého je možné zaručit, že nasvětlení určitého místa nebo celé lokality bude v pořádku a nebude mimo jiné zbytečně vytvářet světelný smog. Pro posuzování správnosti výběru svítidel pro osvětlování pozemních komunikací pomáhají též technické normy, např. ČSN EN 13201.
Existuje množství studií a odborných článků, které vyzdvihují přínos veřejného osvětlení pro snižování dopravní nehodovosti, lze však nalézt také studie, které uvádí, že osvětlení pozemních komunikací nemá na snižování nehodovosti vliv. Policii nepřísluší hodnotit, které studie jsou nebo nejsou správné, jejím úkolem je chránit bezpečnost osob a majetku a veřejný pořádek, proto při rozhodování vychází z vlastních zkušeností a místních znalostí za dodržení zákonných podmínek
Odbor prevence kriminality PP ČR:
Obecně lze konstatovat, že venkovní osvětlení ovlivňuje subjektivní pocit bezpečí občanů a částečně eliminuje vznik kriminogenních faktorů umožňující snadnější páchání kriminality.
Policie ČR ve svých preventivních aktivitách veřejné osvětlení doporučuje. Majetková trestná činnost je celospolečenským problémem, který na území ČR ročně představuje více než 50% registrované trestné činnosti. Při plánování a realizaci preventivních aktivit vycházíme i z poznatků a doporučení Evropské sítě prevence kriminality, které je Česká republika členem.
Evropská síť prevence kriminality se v rámci aktivit Evropské dne proti vloupání zaměřovala na účinnost jednotlivých opatření prevence ke snížení rizika vloupání. Své výsledky shrnula v publikaci „EUCPN (2021). What works to prevent domestic burglaries? (Co funguje jako prevence vloupání do domácností?) Brusel: EUCPN.“ V ní uvádí osvětlení jako jeden z preventivních prvků co do účinnosti v kategorii „jednoznačně podložené“.
EUCPN uvádí (a dokládá citací zdrojů), že kriminalitu během dne i v noci i strach z trestné činnosti lze významně snížit i hladinou osvětlení na ulici nebo na jiných veřejných prostranstvích. Existují dvě hlavní teorie, proč kvalitnější pouliční osvětlení způsobuje snížení kriminality. Podle první snižuje lepší osvětlení kriminalitu zvýšením pravděpodobnosti, že bude pachatel identifikován. Podle druhé pak lepší pouliční osvětlení v oblasti zvyšuje hrdost komunity a neoficiální kontrolu, čímž se může zvýšit počet lidí, kteří oblast využívají, a tím i počet potenciálních svědků trestního chování. První teorie predikuje snížení kriminality zejména během období tmy, zatímco druhá teorie předpovídá snížení kriminality ve dne, ale i v noci.
Také například australské studie se zabývaly účinnosti jednotlivých opatření prevence kriminality na místní úrovni. Veřejné osvětlení vykazovalo více než 50% účinnost a jeho účinnost se dále zvyšovala v kombinaci s použitím dalších opatření, jako instalace městského kamerového dohlížecího systému či navrhování osvětlení jako jednoho z prvků komplexního přístupu CPTED (Crime Prevention Through Environmental Design, tj. prevence kriminality prostřednictvím navrhování prostoru).
Dle informací z Institutu pro kriminologii a sociální prevenci na území ČR průzkumy orientované na vztah kriminality a veřejného osvětlení realizovány nebyly.
pplk. JUDr. Lucie Žárská, 28. 5. 2024