Personální otázky
Zveřejnění podle ustanovení § 5 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb.
Žadatel požádal o poskytnutí následujících informací:
„1) Zda dosažením rozhodného období v průběhu zproštění výkonu služby vzniká u příslušníka Policie ČR nárok na zvýšení tarifního stupně jeho služebního příjmu?
2) Zda dosažením rozhodného období v průběhu zproštění výkonu služby vzniká u příslušníka Policie ČR nárok na zvýšení již přiznaného stabilizačního příplatku jeho služebního příjmu?
3) Zda v případě, že příslušník, který je zproštěn výkonu služby, nemá na dotazované navýšení složek služebního příjmu nárok a je mu i po dosažení rozhodného období nadále vyplácen služební příjem bez jejich navýšení, jedná se nadále o 50 % služebního příjmu odpovídajícího průměrnému služebnímu příjmu ve smyslu ust. § 124 odst. 6 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů?“.
Policie České republiky na základě vyjádření odboru personálního Policejního prezidia ČR sdělila žadateli k jednotlivým dotazům následující:
1) Zda dosažením rozhodného období v průběhu zproštění výkonu služby vzniká u příslušníka Policie ČR nárok na zvýšení tarifního stupně jeho služebního příjmu?
Podle ustanovení § 117 odst. 1 a 2 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů (dále jen „zákon o služebním poměru“) se základní tarify v tarifních třídách odstupňovávají podle získaných odborných zkušeností ve tříletých časových úsecích do 12 tarifních stupňů. Získané odborné zkušenosti se vyjadřují jako doba praxe, do které se započítává
a) doba výkonu služby podle tohoto zákona,
b) prokázaná doba jiné praxe, kterou příslušník vykonával v rozsahu, který podle její využitelnosti k výkonu služby na služebním místě určí služební funkcionář.
Příslušník, který je zproštěn výkonu služby, však službu nekoná a má nárok na služební příjem podle ustanovení § 124 odst. 6 zákona o služebním poměru, a to ve výši 50 % služebního příjmu odpovídajícího průměrnému služebnímu příjmu. Pokud zproštění výkonu služby trvá déle a nelze již aplikovat zjišťování průměrného výdělku, nastupuje použití pravděpodobného výdělku na základě složek služebního příjmu přiznaných ke dni zproštění. Po tomto dni již nelze vydat žádná rozhodnutí, která by měnila složku služebního příjmu, a to právě z důvodu, že tento příslušník nevykonává službu. Jediné, co lze v této době akceptovat, je zvýšení základního tarifu na základě změny příslušné stupnice.
2) Zda dosažením rozhodného období v průběhu zproštění výkonu služby vzniká u příslušníka Policie ČR nárok na zvýšení již přiznaného stabilizačního příplatku jeho služebního příjmu?
Úpravu stabilizačního příplatku upravuje ustanovení § 122a zákona o služebním poměru, kde je mj. uvedeno, že stabilizační příplatek nelze přiznat příslušníkovi v tom kalendářním měsíci, v němž po více než polovinu doby služby nevykonával službu z důvodu zproštění výkonu služby. Je tedy patrné, že příslušníkovi, který je po více než polovinu měsíce zproštěn výkonu služby, není stabilizační příplatek vůbec přiznán, tudíž jej ani nelze zvýšit.
3) Zda v případě, že příslušník, který je zproštěn výkonu služby, nemá na dotazované navýšení složek služebního příjmu nárok a je mu i po dosažení rozhodného období nadále vyplácen služební příjem bez jejich navýšení, jedná se nadále o 50 % služebního příjmu odpovídajícího průměrnému služebnímu příjmu ve smyslu ust. § 124 odst. 6 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů?
Vizte odpověď k dotazu č. 1.
pplk. JUDr. Lucie Žárská, 11. 3. 2024