Policie České republiky  

Přejdi na

Služba veřejnosti a prestižní povolání


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Majetkové trestné činy

Co jsou majetkové trestné činy?

Majetkové trestné činy jsou vyjmenované v páté hlavě zvláštní části trestního zákoníku (§ 205 - § 232). Tyto trestné činy směřují proti vlastnictví (např. krádež, zpronevěra) a majetku jako celku (např. podvod). Patří sem i trestné činy ohrožující nehmotné statky, jako jsou osobní informace, autorská práva apod. (např. neoprávněný přístup k počítačovému systému a nosiči informací). Naše majetkové zájmy jsou ale ohroženy i dalšími trestnými činy, které jsou uvedeny jinde v trestním zákoníku. Jde např. o trestný čin loupeže (patří mezi trestné činy proti svobodě), výtržnictví (trestné činy proti pořádku), nebo trestné činy hospodářské.


Vyjádření rozsahu škody způsobené trestným činem je zakotveno v zákoně (§ 138 odst. 1 trestního zákoníku):

  • škoda nikoli nepatrná – nejméně  10 000 Kč,
  • škoda nikoli malá – nejméně 50 000 Kč,
  • škoda větší – nejméně 100 000 Kč,
  • škoda značná – nejméně 1 000 000  Kč,
  • škoda velkého rozsahu – nejméně 10 000 000 Kč.

Při stanovení výše škody se vychází z ceny, za kterou se věc, která byla předmětem útoku, v době a v místě činu obvykle prodává. Nelze-li takto výši škody zjistit, vychází se z účelně vynaložených nákladů na obstarání stejné nebo obdobné věci nebo uvedení věci v předešlý stav.


Jaké dopady může mít majetkový trestný čin na oběť?

Míra dopadu majetkového trestného činu na oběť nemusí být přímo úměrná výši materiální škody. Způsobená újma mnohdy nezahrnuje pouze materiální aspekty, ale také další, které mohou být stejně závažné, nebo i závažnější.


Materiální dopady: Materiální dopady obvykle zahrnují hodnotu odcizených věcí a ostatní škody (např. zničený majetek). Závažnější dopady se můžou vyskytnout tam, kde majetek nebyl pojištěn.


Emocionální a psychická újma: Emocionální újma může vznikat v důsledku psychologické hodnoty odcizených (případně poškozených) věcí, zejména, jde-li o věci nenahraditelné (např. dárek od blízké osoby apod.). V závislosti na různých faktorech, kterými jsou např. osobnost oběti, předešlá zkušenost s majetkovým trestným činem, nebo okolnosti spáchání trestného činu, může docházet k různým reakcím oběti na tuto událost.


Míra subjektivně pociťované újmy je velice individuální a každý člověk prožívá takovou situaci jiným způsobem. Mohou se objevit pocity, jako jsou vztek, zloba, znepokojení, strach, ale také pocit vlastní bezmoci či zranitelnosti, někdy dokonce i pocity viny. Je však důležité si uvědomit, že jde o normální reakce na nenormální (neobvyklou a nečekanou) situaci. U většiny obětí emoční dopad slábne v průběhu času.


Jaká práva mohou uplatnit oběti majetkových trestných činů?

Pokud jste se stali obětí majetkového trestného činu, máte práva podle zákona o obětech trestných činů a jako poškozený také procesní práva podle trestního řádu. Procesní práva poškozeného lze uplatňovat pouze v případě, kdy byl trestný čin oznámen, a bylo zahájeno trestní řízení. Získejte podrobné informace o Vašich právech, pouze tak je můžete efektivně uplatňovat. Nezapomeňte, že jako poškozený se můžete za vymezených podmínek domáhat na pachateli náhrady škody ve škodním (adhezním) řízení. Máte právo navrhnout soudu uložit obžalovanému povinnost nahradit škodu.

vytisknout  e-mailem