Znásilnění
Trestný čin znásilnění je jedním z nejzávažnějších trestných činů a z pravidla výrazně zasahuje fyzický i psychický stav oběti. Obětí se může stát jak žena, tak i muž bez ohledu na věk. Ze statistik vyplývá, že ke znásilnění dochází častěji v partnerském vztahu, přátelském vztahu, pracovním vztahu, než když se pachatel a oběť neznají.
Znásilněním se rozumí čin, kdy pachatel donutí oběť násilím nebo pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy k pohlavnímu styku, nebo k takovému činu zneužije bezbrannosti oběti.
Za pohlavní styk se považuje jakýkoli způsob ukájení pohlavního pudu na těle jiné osoby (stejného nebo jiného pohlaví). Může jít tedy o soulož, pohlavní styk provedený způsobem srovnatelným se souloží (např. orální pohlavní styk, anální pohlavní styk, masírování penisu rukou, zasouvání prstů či vkládání předmětů do vagíny ženy), ale i pouhé osahávání ženy na prsou, ohmatávání genitálií muže či ženy apod.
Za násilí sepovažuje použití fyzické síly ze strany pachatele za účelem překonání nebo zamezení vážně míněného odporu znásilňované osoby a dosažení pohlavního styku proti její vůli.
Pohrůžkou násilíse rozumí jak pohrůžka bezprostředního násilí, tak i pohrůžka násilí, které má být vykonáno teprve v bližší nebo vzdálenější budoucnosti. K naplnění znaku násilí je nutné, aby šlo o takovou pohrůžku, z níž je patrné, že násilí bude použito, nepodrobí-li se napadená osoba vůli útočníka. Pohrůžka násilí nemusí směřovat přímo proti napadenému, může směřovat například vůči jeho dítěti, blízkému příbuznému apod. Pohrůžka se může týkat i majetkové újmy. Znakem je vždy násilné chování, resp. použití fyzické síly.
Pohrůžka jiné těžké újmymůže spočívat v hrozbě způsobení majetkové újmy, vážné újmy na cti a dobré pověsti, směřovat k rozvratu manželství nebo rodinného života apod.
Donucením jiného k pohlavnímu styku se rozumí překonání vážně míněného odporu nebo podlehnutí při beznadějnosti kladení odporu, s ohledem na to, že pachatel za použití násilí nebo pohrůžky násilí nebo pohrůžky jiné těžké újmy nedal žádnou možnost odpor projevit.
Za bezbrannost se považuje takový stav oběti, ve kterém není vzhledem k okolnostem schopna projevit svou vůli, pokud jde o pohlavní styk s pachatelem, popř. ve kterém není schopna klást odpor jeho jednání. Např. člověk ve spánku, v mdlobách, pod silným vlivem alkoholu, drog, léků, osoby vážně tělesně a duševně handicapované, děti, přestárlé osoby. Za bezbrannost se však nepovažuje stav poškozené osoby, která je sice nezletilá, ale natolik fyzicky a duševně vyspělá, že je schopna pochopit jednání pachatele a svůj případný nesouhlas s tímto jednáním dát dostatečně zřetelně najevo.
Účinnou prevencí je vyhýbat se rizikovému chování, rizikovým místům a dbát na vlastní bezpečnost.
Co dělat, když k činu došlo a oběť jej chce řešit úřední cestou:
Je běžné, že oznámení znásilnění v oběti může vyvolat dilema, zda ohlásit, či ne. Pochopitelným důvodem jsou psychické dopady, strach o svůj život a zdraví, strach z nepochopení, že nezvládne vše říci, obava, že se bude muset s pachatelem znovu setkat, apod. V takových případech policie doporučuje svěřit se někomu blízkému, či kontaktovat neziskové organizace, které pomohou událost nahlásit. Oběť znásilnění je považována za zvlášť zranitelnou a tudíž může využít speciálních práv pro zvlášť zranitelné oběti.
Co se bude dít po oznámení učiněném na policii? Bude zapotřebí podstoupit lékařské (gynekologické) vyšetření a ošetření. V některých případech může lékařské vyšetření předcházet oznámení. Pro policii je důležité co nejrychleji dopadnout pachatele. S tím souvisí zajištění stop, které mohou pachatele usvědčit. Většina žen po znásilnění logicky vyhledá sprchu. Chce ze sebe smýt nepříjemný zážitek. Tím však může dojít ke zmaření stop. Ideální je sprchu odložit až po oznámení a lékařském vyšetření. Dále je důležité neprat svršky, případně dojde-li ke znásilnění v místnosti, neprat lůžkoviny a místo činu neuklízet.
Při samotném oznámení, či v průběhu vyšetřovacích úkonů, může být psychickou oporou a nápomocí z řad policie odborně vyškolený krizový intervent. Neobávejte se požádat o jeho pomoc.
Co dělat, když k činu došlo a oběť jej nechce řešit úřední cestou:
Dle doporučení lékařů je vhodné provést test na pohlavně přenosné choroby a zamezit případnému otěhotnění. Je vhodné obrátit na ošetřujícího gynekologa, či gynekologickou pohotovost nebo nemocnici.
Oběť má možnost využít služeb pomáhajících neziskových organizací, například Bílého kruhu bezpečí, a další. Důležité informace o právech obětí trestných činů lze nalézt na stránkách policie v článku Práva obětí trestných činů a poškozených.