Postup při šetření dopravní nehody služebního vozidla Policie České republiky
Žadatel se domáhal poskytnutí následujících informací:
„Existuje nějaký závazný pokyn či jiná právní norma, která upravuje pravidla při jednání policisty u nehody, kdy jde o nehodu služebního vozu, běžného zaměstnance, nikoliv policisty. Konkrétně mě zajímá, zda právě v nějaké takové právní normě či jiné normě, není stanovené, že policista musí vždy, u takového druhu nehody, kdy jde o služební vozidlo, požádat řidiče, aby se podrobil kontrolní, např. dechové zkoušce či jiné, na drogy atd. Prostě jestli mu něco tento postup stanoví a nebo je to na jeho benevolenci, jak se rozhodne.“
Policie České republiky jako povinný subjekt podle § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb. posoudila tuto žádost a poskytla žadateli následující údaje:
V případě dopravní nehody s účastí služebního vozidla Policie ČR, které řídí zaměstnanec, a která je šetřena Policií ČR, musí policista na místě takovéto dopravní nehody provést prvotní a neodkladná opatření dle čl. 34 odst. 1 Závazného pokynu policejního prezidenta č. 160 ze dne 4. prosince 2009, kterým se upravuje postup na úseku bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, který zní:
„(1) Mezi prvotní a neodkladná opatření prováděná na místě dopravní nehody náleží zejména
a) poskytnutí první pomoci a zajištění zdravotnického ošetření zraněným osobám, zajištění technické nebo jiné pomoci, např. vyproštění osoby z havarovaného vozidla,
b) zajištění odstranění hrozícího nebezpečí vzniklého při dopravní nehodě (překážka na vozovce, únik plynu, poškození elektrického vedení, rozlité hořlavé látky, výbušniny, radioaktivní materiál, jedy apod.),
c) předběžná informace operačnímu středisku policie o situaci na místě dopravní nehody s uvedením, zda jde o mimořádnou událost,
d) označení místa dopravní nehody v případech, že tak nemůže učinit řidič, který měl účast na dopravní nehodě,
e) uzavření místa dopravní nehody, zajištění stop a jiných důkazů před poškozením nebo zničením,
f) zajištění okamžitého opatření cestou příslušného operačního střediska policie, jestliže účastník dopravní nehody ujel nebo utekl; v případě důvodné obavy, že se účastník dopravní nehody pokusí překročit státní hranice, zajištění součinnosti s Ředitelstvím služby cizinecké policie cestou operačního střediska policie,
g) úzká spolupráce s obsluhou centrálně řízeného silničního provozu v případě, že k dopravní nehodě došlo v místě, které spadá do oblasti s centrálně řízeným silničním provozem (dálnice nebo město s provozovaným telematickým systémem),
h) zjištění totožnosti účastníků dopravní nehody (včetně rodného čísla, pokud je přiděleno) a svědků dopravní nehody, u zraněných zjištění zdravotní pojišťovny, u které jsou pojištěni; zjištěné osobní údaje účastníků dopravní nehody je třeba chránit před jejich zneužitím,
i) obnovení bezpečnosti a plynulosti silničního provozu a v případě potřeby provedení odklonu silničního provozu včetně předání potřebných informací cestou operačního střediska policie,
j) po předchozí výzvě provedení orientačního vyšetření, spočívajícího v dechové zkoušce ke zjištění, zda účastníci dopravní nehody podezřelí z přestupku nebo trestného činu spáchaného v souvislosti s touto nehodou, nejsou ovlivněni alkoholem; spočívá-li orientační vyšetření zjišťující obsah alkoholu v dechové zkoušce provedené analyzátorem alkoholu v dechu, splňujícím podmínky stanovené právním předpisem, odborné lékařské vyšetření se neprovede,
k) po předchozí výzvě zajištění odborného lékařského vyšetření, zejména odběru vzorků biologických materiálů, v případě podezření, že účastníci dopravní nehody jsou ovlivněni jinou návykovou látkou; v případě odmítnutí výzvy policista o tom učiní záznam do "Protokolu o nehodě v silničním provozu" části III. "Učiněná opatření:”,
l) provedení dalších potřebných úkonů s ohledem na charakter jednotlivého případu dopravní nehody, např. kontrola zaznamenání platnosti zdravotní prohlídky u řidiče staršího 60 let,
m) provedení lustrace zúčastněných vozidel na dopravní nehodě, účastníků dopravní nehody a jejich dokladů v informačních systémech provozovaných pro účely pátrání po vozidlech a osobách (PATRMV, PATROS, SIS, ICIS) prostřednictvím operačního střediska policie (popřípadě při využití jiných dostupných technických prostředků),
n) zabezpečení nebo zajištění vozidla, nákladu nebo jiných věcí, o které se nemůže účastník dopravní nehody postarat, vyhotovení seznamu zajištěných věcí na místě dopravní nehody.“
Z výše uvedeného tedy vyplývá, že dechová zkouška ke zjištění, zda účastníci dopravní nehody nejsou ovlivněni alkoholem, je policistou prováděna u účastníků všech dopravních nehod, které šetří Policie ČR. Odborné lékařské vyšetření, zejména odběr vzorků biologických materiálů, je prováděno policistou v případě podezření, že účastníci dopravní nehody jsou ovlivněni jinou návykovou látkou.
Povinný subjekt k tomuto dále sděluje, že mohou nastat případy, kdy řidič služebního vozidla Policie ČR je účastníkem dopravní nehody, která nepodléhá oznamovací povinnosti dle ust. § 47 odst. 3 písm. g) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), který zní: „Účastníci dopravní nehody jsou povinni
g) v případech, kdy nevznikne povinnost oznámit nehodu policii, sepsat společný záznam o dopravní nehodě, který podepíší a neprodleně předají pojistiteli; tento záznam musí obsahovat identifikaci místa a času dopravní nehody, jejích účastníků a vozidel, její příčiny, průběhu a následků.“
Ve výše uvedeném případě je řidič služebního vozidla Policie ČR povinen řídit se Nařízením Ministerstva vnitra č. 33/2011, kterým se upravují zásady výkonu příslušnosti hospodaření a nakládání s automobilním majetkem a způsoby užívání služebních dopravních prostředků pro služební a pracovní účely. V čl. 27 tohoto nařízení je uvedeno, co to je dopravní nehoda, co není považováno za dopravní nehodu, jak postupovat při vzniku dopravní nehody, povinnosti účastníka dopravní nehody a jeho nadřízeného a způsob, jak postupovat při šetření dopravních nehod, kdy je uplatňována technická závada na dopravním prostředku.
V čl. 27 odst. 3 daného nařízení je pak uvedeno, že „(3) Při vzniku dopravní nehody její účastníci postupují podle právního předpisu a dále neprodleně dopravní nehodu oznámí svému nadřízenému.“ Právním předpisem je v tomto odstavci myšlen § 47 zákona o silničním provozu.
Z výše uvedeného tedy vyplývá, že řidič služebního vozidla Policie ČR se má řídit ustanovením § 47 odst. 3 písm. g) zákona o silničním provozu, tedy je povinen si s druhým účastníkem vyplnit Záznam o dopravní nehodě (tzv. „euroformulář“), kde oba účastníci uvedou potřebné skutečnosti a následně ho oba podepíší. Řidič služebního vozidla posléze předá tento záznam svému nadřízenému. Samozřejmě to nezbavuje řidiče služebního vozidla Policie ČR, aby dopravní nehodu neprodleně oznámil svému nadřízenému. V těchto případech tedy dochází k tomu, že takováto dopravní nehoda není šetřena Policií ČR, ale je vyřízena jejími účastníky na místě sepsáním Záznamu o dopravní nehodě a tudíž není ani jeden z účastníků podroben dechové zkoušce nebo odbornému lékařskému vyšetření.
Zároveň je však nutné upozornit na možnost zaměstnavatele provést u zaměstnance dechovou zkoušku v rámci pracovně právního vztahu.
Na závěr je třeba dodat, že každé krajské ředitelství policie může mít tuto problematiku upravenou svým interním aktem řízení, dle kterého jsou policisté a zaměstnanci daného krajského ředitelství povinni se řídit.
pplk. JUDr. Lucie Žárská, 19. 2. 2016