Zejména v období svátků chceme pomáhat druhým

Blíží se období svátků, období pro někoho hektičtější, pro jiného naopak klidnější než obvykle. Myšlenkami jsme tak mnohdy úplně jinde, než bychom právě měli být, a to všechno může mít vliv na naši pozornost a vnímavost. Obzvláště ke konci roku si často uvědomujeme, jak důležité je pomáhat potřebným, nezůstat k nim lhostejnými. Možností, jak přispět na dobrou věc, máme přitom dost a dost. Různé organizace totiž každoročně, a to nejen pouze v tomto období, pořádají rozmanité veřejné sbírky na podporu různých věkových, či sociálních skupin. Celou řadu z nich známe již z minulosti, to jsou ty dobře fungující a osvědčené. Může se ale stát, že někdo uspořádá sbírku zcela novou, o které jsme třeba ani neslyšeli, anebo vybírá peníze v rámci sbírky, která již byla dávno ukončena. Zásadním rizikem je ale také to, že se někdo za veřejnou sbírku pouze schovává a peníze tak z lidí láká podvodným způsobem.

Jak se bránit podvodníkům?

Jak se můžeme proti takovým podvodníkům vlastně bránit? Rádi bychom pomohli potřebným, ale prakticky netušíme, jestli se naše peníze dostanou do těch správných rukou. Odpověď je relativně jednoduchá. Musíme více předvídat a být obezřetní. Pokud nás někdo osloví se sbírkou, o které jsme nikdy neslyšeli, nebo máme zkrátka podezření, že není něco v pořádku, můžeme toho, kdo peníze vybírá, požádat, aby nám předložil příslušné doklady. V praxi to znamená, že by nám měl ukázat kopii osvědčení příslušného krajského úřadu (v případě Prahy magistrátu hlavního města), které potvrzuje, že konání sbírky bylo řádně nahlášeno a povoleno, a také plnou moc od pořadatele sbírky s nacionály pověřené osoby, včetně údajů o právnického osobě, která sbírku pořádá. Zkontrolovat bychom si měli také kasičku, která by měla být řádně zapečetěna pečetí příslušného města. Legální výběrčí by se nám měl navíc věnovat, zodpovědět nám všechny dotazy, které nás zajímají, včetně například toho, na jaký účel budou vybrané peníze vlastně použity. Měl by nám také věnovat leták s informacemi o konkrétní organizaci a jejích aktivitách, včetně internetové adresy a telefonických kontaktů. Pokud jsou všechny tyto náležitosti splněny, není důvod pochybovat o věrohodnosti akce. V opačném případě se můžeme obrátit na městskou či obecní policii na lince 156, anebo Policii České republiky na lince 158, které její legálnost ověří.

Co není veřejnou sbírkou

Veřejnou sbírkou není sbírka konaná politickými stranami nebo politickými hnutími, spolky, společnostmi, svazy, hnutími a odborovými organizacemi mezi svými členy za účelem dosažení prostředků k plnění svých úkolů. Veřejnou sbírkou není ani sbírka konaná církvemi a náboženskými společnostmi k církevním nebo náboženským účelům, pokud se koná v kostelích, modlitebnách a jiných místech určených k provádění náboženských úkonů, bohoslužeb a obřadů.

Kdo může konat veřejnou sbírku

Veřejnou sbírku může konat pouze obec nebo kraj, v hlavním městě Praze rovněž městská část, dále jiná právnická osoba mající sídlo na území České republiky, anebo také právnická osoba se sídlem na území jiného členského státu Evropské unie, která má v České republice umístěnou organizační složku. Fyzické osoby veřejnou sbírku konat nemohou. Aby mohla být sbírka zahájena a vykonána, vydá příslušný krajský úřad podle sídla právnické osoby osvědčení o tom, že sbírku lze konat. V případě, že koná veřejnou sbírku kraj, musí osvědčení vydat Ministerstvo vnitra.

Jaké jsou sankce

V případě, že právnická osoba, anebo i fyzická osoba pověřená konáním sbírky, provádí sbírku nelegálně, anebo nesplnila všechny zákonné náležitosti, dopouští se správního deliktu dle zákona č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách a hrozí jí pokuta až do výše 500 000 Kč. Pokud by se prokázalo, že někdo úmyslně vybral v rámci nelegální sbírky více než 5 tisíc korun, dopustil by se trestného činu podvodu, za který trestní zákoník ukládá sazbu v dolní hranici až dvou let odnětí svobody.  

Podrobnější informace k veřejným sbírkám naleznete na zde.

por. Bc. Eva Stulíková
tisková mluvčí
P ČR Benešov
25. listopadu 2015