Poškozený je oprávněn navrhnout, aby soud v odsuzujícím rozsudku uložil obžalovanému povinnost nahradit v penězích škodu, nemajetkovou újmu, nebo vydat bezdůvodné obohacení, které obžalovaný na jeho úkor získal; přiznání tohoto nároku je možné pouze v případech, kdy vzniklá újma vznikla v příčinné souvislosti se skutkem, pro který je pachatel stíhán.
- Škoda, u které lze uplatnit nárok na náhradu – je majetková a jiná materiální škoda, kterou lze vyjádřit v penězích, zahrnuje újmu, která vznikla odcizením nebo poškozením věci nebo tím, co poškozenému ušlo, případně náklady na léčení apod. Může jít ale také o náklady spojené s pohřbem nebo náklady na výživu pozůstalých. Výši uplatňovaného nároku na náhradu škody lze dokládat např. pomocí účetních dokladů apod.
- Nemajetková újma – je taková újma, která se přímo neprojevuje na majetku poškozeného, i když nepřímo může mít i majetkové důsledky.
- Bezdůvodné obohacení – dochází k němu tehdy, když se někdo na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, tedy získá majetkový prospěch např. plněním bez právního důvodu, protiprávním užitím cizí hodnoty apod.
V případě uplatnění nároku na náhradu škody nebo na vydání bezdůvodného obohacení přecházejí práva poškozeného i na jeho právního nástupce, např. na pozůstalého po oběti trestného činu, které byla tímto činem způsobena smrt (dědice).
Řízení o náhradě škody je pak vedeno jako tzv. adhezní řízení. To znamená, že probíhá společně s projednáváním hlavní věci (při hlavním líčení).
Kdy podat návrh?
- Kdykoli od zahájení trestního stíhání, případně i před ním, nejpozději však u hlavního líčení před zahájením dokazování.
Co musí návrh obsahovat?
- V návrhu musí být uveden důvod a výše nároku na náhradu uplatňované škody, nemajetkové újmy nebo v jakém rozsahu se uplatňuje nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Důvod a výši uplatňovaného nároku je povinen poškozený doložit.
- K důvodu návrhu zpravidla postačí uvést, že skutkem, pro který je pachatel stíhán, byla poškozenému způsobena škoda, nemajetková újma nebo se pachatel na jeho úkor bezdůvodně obohatil.
- Pokud v době, kdy je podáván návrh, poškozený neví přesnou výši nároku, musí být uvedena alespoň minimální částka, kterou poškozený požaduje. Nic nebrání tomu, aby ji později upřesnil.
- Pro uplatnění výše nároku postačí uvedení takových údajů, z nichž je výše nároku zřejmá i bez bližšího vyčíslení (např. při uplatnění nároku na odškodnění za bolestné stačí uvést bodové ohodnocení bolestného, spolu s předložením příslušného dokladu).
- Výši uplatňovaného nároku na náhradu škody lze dokládat např. pomocí účetních dokladů apod.
- Při rozhodování soudu o uplatnění nároku na náhradu škody nebo nemajetkové újmy může mít vliv prohlášení oběti o dopadu trestného činu na život oběti, včetně příloh, které mohou obsahovat např. lékařské zprávy, doklady prokazující finanční dopad (včetně účetních dokladů), materiály osobního charakteru (např. dopisy, umělecké výtvory), které mohou lépe vyjádřit, jak trestný čin ovlivnil život oběti.
V jakém případě návrh nelze podat a jaké jiné možnosti má poškozený?
Návrh nelze podat v případě, kdy o nároku bylo již rozhodnuto v občanskoprávním nebo jiném příslušném řízení. V případě, kdy návrhu poškozeného nemůže být vyhověno (např. pachatel není trestně odpovědný pro nepříčetnost, trestní stíhání bylo zastaveno), nebo nelze návrh podat (např. v případech, kdy trestní stíhání nebylo zahájeno, neboť pachatel nebyl zjištěn), může poškozený, který je zároveň obětí dle zákona o obětech trestných činů požádat o peněžitou pomoc.
V jakém případě podat návrh?
V případě, že existuje důvodná obava, že uspokojení nároku na náhradu škody bude mařeno nebo ztěžováno.
Kdo a kdy může podat návrh?
V přípravném řízení podává návrh poškozený státnímu zástupci, v řízení před soudem podává návrh státní zástupce nebo poškozený.
Jaké informace lze v návrhu uvést?
Je-li poškozenému známo, že obviněný je vlastníkem nemovitosti či movité věci umístěné mimo místo jeho trvalého bydliště, uvede tuto skutečnost v návrhu, případně uvede, kde taková věc je.
Pokud byl poškozenému alespoň zčásti přiznán nárok na náhradu škody, nemajetkové újmy nebo vydání bezdůvodného obohacení, odsouzený je povinen nahradit poškozenému také náklady vzniklé v souvislosti s uplatněním tohoto nároku, včetně nákladů vzniklých přibráním zmocněnce.
V případě, kdy poškozenému nebyl přiznán nárok na náhradu škody, nemajetkové újmy nebo vydání bezdůvodného obohacení, může poškozený podat návrh na uložení povinnosti odsouzenému uhradit zcela nebo zčásti náklady související s účastí poškozeného v trestním řízení. To nelze, pokud by tomu bránila povaha věci a okolnosti případu, zejména spoluzavinění poškozeného. Nárok je nutné uplatnit nejpozději do 1 roku od právní moci odsuzujícího rozsudku.