Žadatelka požádal o následující informace: 
„1) Existují v rámci PČR nějaké zvláštní akty/směrnice/pokyny/doporučení pro jednotlivé příslušníky, v nichž je zmíněná problematika, požadavky na policisty pro její řešení atd. blíže upravena, rozpracována? Pokud ano, prosím o poskytnutí daných materiálů, případně alespoň jejich pojmenování a shrnutí hlavních bodů.
2) Můžete problematiku zařadit do struktury PČR, tj. pod které útvary/oddělení její řešení spadá? Pokud napříč PČR existují některé speciální útvary/složky, které mají problematiku na starost, prosím o přiblížení (počtu příslušných "odborů", kde se tyto územně a v rámci struktury PČR nachází, kolik specialistů se na daných útvarech a u PČR celkem - v přepočtu na celé úvazky - problematice věnuje atd.).
3) Jsou příslušníci PČR ("běžní" policisté i specialisté) v oblasti předsudečného násilí systematicky vzděláváni? Můžete vzdělávání (jeho jednotlivé podoby, formy, rozsah, povinnost/dobrovolnost) přiblížit?
4) Vede si PČR (vedle obecných zveřejňovaných statistických přehledů kriminality dostupných např. na https://www.policie.cz/statistiky-kriminalita.aspx) nějaké speciální podrobnější statistiky ohledně předsudečných útoků? A pokud ano, je možné tyto poskytnout, případně shrnout hlavní zjištění za poslední tři roky?
5) Můžete přiblížit aktivity (osvětové akce, kampaně, školení, spolupráci s dalšími státními orgány či neziskovým sektorem, zapojení do změn legislativy atd.), které PČR na poli předsudečného násilí vyvíjela či vyvíjí? Budu ráda za poskytnutí informací ohledně činnosti PČR v tomto směru za poslední tři roky a rovněž přiblížení případných aktivit plánovaných do budoucna.“

Policie České republiky jako povinný subjekt podle § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb. žádost posoudila a k jednotlivým dotazům žadatelce sdělila:

ad 1) V rámci projektu „Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti“ byla Mgr. Klárou Kalibovou (ed.), ze společnosti In IUSTITIA, vytvořena metodika „Trestné činy z nenávisti v praxi pořádkové policie“ a „Trestné činy z nenávisti – metodika pro SKPV“.

Cílem metodiky zpracované pro pořádkovou policii je poskytnout policistům dostatek informací k identifikaci trestných činů z nenávisti, a současně i k identifikaci obětí trestných činů z nenávisti a jejich potřeb.

Cílem metodiky pro službu kriminální policie a vyšetřování je představit právní rámec a typické situace, se kterými se mohou policisté setkat v praxi při vyhledávání, prověřování a vyšetřování trestné činnosti z nenávisti. 

Interním aktem řízení pro danou problematiku je závazný pokyn policejního prezidenta č. 182/2016, o činnosti na úseku extremismu a terorismu, kde je popsána činnost pracovních skupin, činnost specialistů, úprava informačních toků, nastavení efektivní součinnosti mezi skupinami včetně metodiky a analytické činnosti. Tento pokyn obsahuje informace o činnosti orgánů činných v trestním řízení a vztahuje se výlučně k vnitřním pokynům a personálním předpisům povinného subjektu a nelze jej na základě § 11 odst. 1 písm. a) zákona č. 106/1999 Sb. poskytnout.

Od 1. 1. 2023 se gestorem problematiky hate crime stal nově zřízený útvar národní centrála proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminality služby kriminální policie a vyšetřování.

ad 2) Věcná příslušnost se odvozuje dle ustanovení § 16 a § 17 trestního řádu.

Gestorem problematiky hate crime je od 1. 1. 2023 nově zřízený útvar národní centrála proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminality služby kriminální policie a vyšetřování.

Na jednotlivých krajských ředitelstvích jsou zřízeny pracovní skupiny pro boj s extremismem (včetně hate crimes). V rámci KŘP hl. města Prahy je zřízen odbor extremismu a terorismu, který se mimo jiné zabývá hate crimes.

Povinný subjekt dále uvádí, že příslušnost policejních orgánů je též zakotvena v Hlavě I pokynu policejního prezidenta č. 103/2013, o plnění některých úkolů policejních orgánů Policie České republiky v trestním řízení, který zasíláme v příloze.

ad 3) Příslušníci Policie České republiky jsou systematicky vzděláváni v oblasti předsudečného násilí, a to ve 2 rovinách.

V rovině základní odborné přípravy pro policisty, kteří nově vstupují do řad policejního sboru, je ve vzdělávacích programech problematika předsudečného násilí vyučována průřezově ve všech vzdělávacích modulech. Témata jsou rozpracována do problematiky předsudků a metod jejich ovlivňování, jednání s příslušníky minorit a problematiky diferencovaného přístupu policistů při komunikaci a sociální interakci s ohledem na sociokulturní odlišnosti v souladu s Listinou základních práv a svobod, Ústavou České republiky a Etickým kodexem. Tomu odpovídají náměty praktických zaměstnání zaměřených na „službu veřejnosti“. Základní odborná příprava může mít různé formy, neboť kopíruje vnitřní členění Policie České republiky, které se člení na čtyři základní linie (služby), kterými jsou pořádková, dopravní, cizinecká služba a služba kriminální policie a vyšetřování.  Nejpočetnější zastoupení (i co do počtu účastníků kurzů) má služba pořádkové policie, jejíž příslušníci absolvují základní odbornou přípravu denní formou v délce trvání 11 měsíců.

V rovině vzdělávání, která následuje po základní odborné přípravě, je s přihlédnutím k druhu a charakteru služby problematika zařazena např. do výuky věnované postupům přípravy členů antikonfliktních týmu Policie České republiky nebo do výuky profilace služby cizinecké policie.
Obecné informace ke kurzům následujícím po základní odborné přípravě, jako např. forma a rozsah, nelze vzhledem k jejich rozdílnosti sdělit.

Příslušníci Policie České republiky jsou dále v rámci všech forem profesního vzdělávání v příslušných oblastech výkonu služby seznamováni s jednotlivými specifiky cílových skupin osob, které jsou předmětem služebních úkonů či zákroků a jejichž postavení či jiné atributy vyžadují odlišný či zcela specifický přístup po stránce taktické, komunikační apod. (např. o děti, osoby s tělesným či duševním postižením, oběti domácího násilí a mravnostní trestné činnosti, LGBT komunity). V souvislosti s výše uvedenými skutečnostmi jsou příslušníci Policie České republiky školeni tak, aby byly v maximální možné míře eliminovány negativní dopady plynoucí z aplikace běžně používaných (avšak v těchto případech nevhodných) policejních postupů. Specifika jednání, se kterými jsou příslušníci Policie České republiky seznamováni, jsou v průběhu času upravována v návaznosti na aktuální problémy a potřeby.

V rámci policie je síť metodiků pro oběti u služby kriminální policie a vyšetřování (dále jen „SKPV“) i pořádkové služby. Na každém krajském ředitelství policie je v rámci SKPV hlavní metodik, který má na starosti ostatní policisty v rámci SKPV a vnější služby a tyto proškoluje.

Též jsou policisté z celé republiky v rámci kurzu „Oběti trestných činů a domácí násilí“ proškolováni na to jak oběť identifikovat a jak s ní pracovat. ÚSKPV byla ve spolupráci s psychology a dalšími odborníky pro tento kurz vytvořena odborná publikace „Identifikace oběti trestného činu“.

ad 4) Policie České republiky vede kromě zveřejněných statistik i podrobnější statistiku počtu skutků s nenávistným podtextem. Je třeba zvážit relevanci a objektivitu čísel – abychom zjistili nebo upřesnili druh nenávisti, je potřeba tuto informaci získat od pachatele (pachatel nemusí vypovídat pravdivě, nemusí vypovídat vůbec, motiv je odhadován jen ze subjektivních pocitů objektu napadení nebo jiných okolností).  Ve statistice jsou uvedeny jednotlivé národnosti, etnika, minoritní skupiny, fanoušci sportovních klubů a v poslední skupině učitelé a žáci. Konkrétní statistická data jsou však určena pouze pro služební potřebu. 

Z uvedené statistiky lze pouze zkonstatovat, že řádově bylo v roce 2022 evidováno 282 skutků s nenávistným podtextem (v roce 2021  209 skutků, v roce 2020 140 skutků), přičemž jeden skutek mohl být spáchán více pachateli i na více objektech napadení s více druhy nenávisti, tzn, že při součtu byl takový skutek započítán duplicitně.

ad 5) Policie České republiky vstoupila v roce 2022 jako první státní instituce do spolupráce se zástupci německé Nadace proti rasismu a Českobratrské církve evangelické a zapojila se svými aktivitami do konceptu Dny proti rasismu, který otevírá celospolečenskou diskuzi k souvisejícím tématům.
Od roku 2022 se aktivně Policie České republiky zapojuje do „dnů proti rasizmu“. Preventisté v roce 2022 a v tomto roce v období od dubna do konce června vedli s dětmi besedy právě na téma „hate crime“.
Policejní preventisté ve spolupráci se svými kolegy specializujícími se na problematiku menšin oslovovali v roce 2022 a 2023 v období od dubna do června napříč všemi regiony žáky a studenty při besedách zaměřených právě na otázky diskriminace, šikany a nenávistné komunikace na sociálních sítích (téma „hate crime“). Na více než 200 akcích policisté diskutovali s tisíci dětí, studentů i dospělých. Aktivity se setkaly s velkým ohlasem jak ze strany dětí, rodičů i pedagogických pracovníků, často právě proto, že se jedná o citlivá témata, o kterých se spíše nemluví. Policisté se setkávali s dotazy na terminologii, znaky diskriminace, symboliku i otázku přípustnosti různého druhu komunikace v online prostředí. V mnohých regionech byla v rámci aktivit navázána dlouhodobá spolupráce s neziskovými organizacemi či církevními subjekty a policisté participovali na akcích pro veřejnost.
Besedy i navazující aktivity jednoznačně splnily svůj účel, tedy otevřít témata pro diskuzi i propojit různé organizace ke spolupráci při odstraňování rasové nesnášenlivosti či jiných druhů diskriminace.
Dále Úřad služby kriminální policie a vyšetřování přesto, že od 1. 1. 2023 není gestorem problematiky „hate crime“, aktivně spolupracuje mj. s organizacemi Transparent a In Iustitia.

pplk. Mgr. Lucie Dvořáková 30. 1. 2024