Policie České republiky – KŘP Jihomoravského kraje
Přes noc přišla o skoro tři milióny
BRNO VENKOV: Žena chtěla prodat lyžáky, namísto zaslaných peněz jí z účtu zmizela závratná částka.
Použité lyžáky, které chtěla pětačtyřicetiletá žena z Brněnska prodat prostřednictví inzertního internetové portálu za patnáct stovek, musí jednoznačně považovat za prokleté. Příběh měl skvělý začátek. Po necelé hodině po zveřejnění inzerátu, se jí ozval vážný zájemce. V následné rychlé výhradně virtuální komunikaci kupující žena údajně ze středních Čech nabídla odeslání kupní ceny na platební kartu prodávající. A obratem zaslala na mobil odkaz k uskutečnění transakce. Po vyplnění veškerých údajů k platební kartě do internetového formuláře, s jehož vypsáním kupující ochotně pomáhala, postupně přišly číselné ověřovací kódy. Ty pak prodávající zadala do jiného internetového formuláře, který se tvářil jako opravdu důvěryhodný. Prodávající to prý sice připadalo jako trochu divné, ale domnívala se, že se jedná o nový způsob platby. Zvlášť, když ji přišla zpráva, že vše proběhlo v pořádku s ujištěním, že peníze dorazí druhý den na její účet. Večer jí ale dorazila v angličtině zpráva z banky, že tuto může kontaktovat. Neúspěšné přihlášení do mobilní aplikace ji neznepokojilo a vše začala řešit až ráno. To zjistila, že během noci zmizely z jejích účtů v několika platbách skoro tři milióny korun.
Internetová kriminalita zažívá v poslední době velký boom. Jen na jihu Moravy vyšetřují kriminalisté více než devět set případů, které mají spojitost s internetem. Škoda se pohybuje přes sto padesát miliónů korun.
Obvyklé modely podvodů:
- investice do kryptoměn – pachatel vnutí poškozenému, obvykle po jeho reakci na inzerát o zhodnocení úspor, instalaci softwaru na vzdálenou správu počítače. Pak už jen jednoduše, za spolupráce s poškozeným ovládá, jeho bankovní účet. Peníze mizí na účtech, které se tváří jako kryptoměnové.
- legenda americký voják (lékař, případně dědictví v zahraničí) – pachatel naváže elektronický kontakt, obvykle s ženou. Pak už pod různými záminkami, mnohdy až neuvěřitelně nereálnými, požaduje zaslat peníze. Velmi často v případu hraje stěžejní roli odeslaný balík se závratnou finanční hotovostí.
- zneužití platební karty – obvykle pomocí odkazu zaslaného pomocí SMS či emailem. Pachatel posílá poškozenému zprávu o blokaci karty, vrácení přeplatku, zaslání peněz za koupi nabízeného zboží
- bankéř – pachatel se představí jako pracovník banky a obvykle informuje o napadení účtu. Potom navádí poškozeného k převodu peněz na jiný účet (obvykle v kryptoměně)
- Man in the midle – pachatel se nabourá do firemní komunikace. Potom požaduje platby za zboží či služby na jiný účet.
Policejní preventisté upozorňují, že s přihlašovacími údaji do internetového bankovnictví mají majitelé účtů nakládat velmi opatrně. Rozhodně by je neměli poskytovat na základě vyžádání neznámými osobami. Obrovskou chybou je také přeposílání konfirmačních kódů neznámé osobě. Stejně tak je krajně nebezpečné nainstalovat si do svého počítače software na vzdálenou správu počítače. Pachatel tak bezmezně může využívat cizí počítač.
por. Bohumil Malášek, 24. listopadu 2021