Žadatel požádal o následující informace:

„v souvislosti s mou školní semestrální prací do předmětu ….na téma: "Problematika užívání návykových látek u příslušníků bezpečnostních sborů" bych Vás rád požádal o poskytnutí

níže uvedených informací:

1. Kolik bylo od roku 1991 až do současnosti odhaleno příslušníků, kteří byli ve službě pod vlivem OPL? Jaký je trend tohoto jevu?

2. Kolik bylo od roku 1991 až do současnosti odhaleno příslušníků, kteří byli odhaleni jako pachatelé TČ § 283, nebo 284 zák.č. 40/2009Sb. a kolik bylo odhaleno pachatelů přestupku dané problematiky? Jaký je trend tohoto jevu?

3. Kolik z těchto příslušníků bylo řešeno Generální inspekcí bezpečnostních sborů a kolik Odborem vnitřní kontroly PČR?

4. Jak PČR eliminuje tento jev u příslušníků? Nabízí nějaké programy pro závislé v případě zjištění tohoto u svých příslušníků?

5. Kolik příslušníků bylo od roku 1991 až do současnosti v souvislosti s touto problematikou propuštěno?“

Policie České republiky konstatovala, že informace požadované pod bodem 2) v části „Kolik bylo od roku 1991 až do současnosti odhaleno příslušníků, kteří byli odhaleni jako pachatelé TČ § 283, nebo 284 zák. č. 40/2009 Sb.“ a pod bodem 3) v části „Kolik z těchto příslušníků bylo řešeno Generální inspekcí bezpečnostních sborů“ nespadají do její působnosti. Z těchto důvodů byla žádost ve výše specifikovaných částech odložena.

Pokud jde o ostatní body žádosti, sdělil povinný subjekt žadateli následující:

1) Kolik bylo od roku 1991 až do současnosti odhaleno příslušníků, kteří byli ve službě pod vlivem OPL?

Policejní prezidium České republiky disponuje daty od roku 2011 do současnosti. Celkem bylo zjištěno 8 příslušníků při výkonu služby pod vlivem OPL v daném časovém rozmezí let 2011 - 2022.

2) Kolik bylo od roku 1991 až do současnosti odhaleno příslušníků coby pachatelů přestupku dané problematiky?

Policejní prezidium České republiky disponuje daty od roku 2011 do současnosti. Celkově se jednalo o 8 příslušníků, jejichž jednání bylo v daném časovém rozmezí let 2011 - 2022 kvalifikováno jako jednání přestupkové.

3) Kolik z těchto příslušníků bylo řešeno odborem vnitřní kontroly PČR?

Žádný odbor vnitřní kontroly ani oddělení vnitřní kontroly nejsou příslušné k řešení protiprávního jednání příslušníků Policie České republiky ve zmiňované problematice, jelikož nemají nad příslušníky kázeňskou ani personální pravomoc - ta náleží nadřízeným služebním funkcionářům, kteří v nestranně vedeném kázeňském řízení dle zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, rozhodují o přijetí případných opatření.

4) Jak PČR eliminuje tento jev u příslušníků? Nabízí nějaké programy pro závislé v případě zjištění tohoto u svých příslušníků?

Celý systém přijímacího řízení včetně vstupní zdravotní prohlídky, která je mimo jiné zaměřena i na přítomnost OPL, kontrolní činnost přímých nadřízených,  namátkové kontroly pracovišť vnitřní kontroly, pravidelné lékařské prohlídky a v případě potřeby poskytované poradenství služebního psychologa, vedou k eliminaci tohoto jevu v Policii České republiky. Policie České republiky pro své příslušníky žádné v žádosti specifikované programy nenabízí a to i s ohledem na minimální četnost tohoto jevu v Policii České republiky.

5) Kolik příslušníků bylo od roku 1991 až do současnosti v souvislosti s touto problematikou propuštěno?

I k této otázce disponuje Policejní prezidium České republiky daty od roku 2011 do současnosti. Z celkového počtu příslušníků, kteří se v daném období dopustili deliktů na úseku toxikománie, bylo 11 propuštěno ze služebního poměru, a to buď z rozhodnutí nadřízeného služebního funkcionáře v rámci uloženého kázeňského trestu, anebo na základě vlastní žádosti o uvolnění ze služebního poměru.

Pokud jde o údaje za období od roku 1991 do roku 2010, sdělujeme Vám, že Policie České republiky nevede žádnou evidenci, ze které by bylo možné jednoduchým mechanickým způsobem zjistit informace požadované v žádosti za dané časové období. Povinný subjekt tedy informacemi v požadované struktuře nedisponuje. Vytvoření takových informací (statistik) by vyžadovalo časově i analyticko náročnou operaci. Propuštění ze služebního poměru v souvislosti s „problematikou užívání omamných a psychotropních látek“  nemá vlastní důvod, ani příznak v příslušném informačním systému, proto by musela být požadovaná data vyhledávána v příslušných personálních spisech. Nejprve by bylo nutné ze systému EKIS HR identifikovat policisty, kteří ukončili ve stanoveném období služební poměr a následně  náhledem do příslušného personálního spisu posoudit, zda byl služební poměr příslušníka skončen propuštěním či z jiného zákonného důvodu. Teprve po té by z vybraných personálních spisů muselo být zjišťováno, zda byl příslušník propuštěn v souvislosti s „užíváním omamných a psychotropních látek“. Zákon č. 361/2003 Sb. nestanoví užívání omamných a psychotropních látek jako specifický důvod propuštění. Důvody jsou upraveny v ustanovení § 42 odst. 1 tohoto zákona obecně a povinný subjekt by musel posuzovat, zda byl konkrétní důvod propuštění aplikován právě z důvodu „užívání návykových látek“ příslušníkem.  Personální spis navíc po 5 letech od ukončení služebního poměru příslušníka policie příslušný útvar policie odevzdává k uložení do správního archivu. Stejně tak ostatní požadované statistické údaje od roku 1991 do roku 2010 povinný subjekt neeviduje a musely by být dohledávány z jednotlivých personálních spisů. Tedy u každého konkrétního policisty by muselo být zjišťováno, zda byl v průběhu služby přistižen pod vlivem omamných a psychotropních látek, zda byl odhalen jako pachatel přestupku v souvislosti s touto problematikou, případně zda byl v souvislosti s touto problematikou propuštěn.

Povinný subjekt je povinen informaci poskytnout, pokud jí disponuje. Tedy taková informace u povinného subjektu existuje, je dohledatelná na některém z nosičů informací, lhostejno zda v materiální/listinné či elektronické podobě. Jestliže však k odpovědi na žádost nestačí pouhé mechanické vyhledání údajů, ale je nutné s nimi provádět další zpracování nad rámec prostého vtělení do odpovědi, jde o vytvoření nové informace. Na druhou stranu platí, že o vytvoření nové informace nepůjde, pokud jí sice povinný subjekt nedisponuje, ale podle právních předpisů jí disponovat musí (v takovém případě povinnému subjektu nezbývá, než informaci vytvořit a žadateli poskytnout).

Požadovanými informacemi za období od roku 1991 do roku 2010 tedy Policie ČR nedisponuje a žádný právní předpis jí neukládá takovou statistiku vést. Podle § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. se povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací. Podle § 3 odst. 3 téhož zákona se informací rozumí jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního.

Na základě výše uvedených skutečností povinný subjekt posoudil možnost poskytnutí informací požadovaných v žádosti pod body 1), 2) a 5) za období od roku 1991 do roku 2010 a dospěl k závěru, že nemá povinnost tyto informace podle zákona č. 106/1999 Sb. poskytnout, neboť:

Povinný subjekt nevede žádnou statistiku, evidenci, ze které by bylo možné jednoduchým mechanickým způsobem zjistit jednotlivé požadované údaje. Aby byla zpracována skutečnosti odpovídající odpověď, bylo by třeba provést rozsáhlou analytickou činnost pracovníky personálních odborů jednotlivých útvarů policie a pracovníky správních archivů policie.  Informace by musely být dále zpracovávány, vyhodnocovány a porovnávány. Nešlo by tedy o prosté mechanické vtělení informací do odpovědi na žádost. Z tohoto důvodu považuje povinný subjekt žádost za požadavek na vytvoření nové informace, na níž se informační povinnost nevztahuje.

Na základě výše uvedených skutečností a úvah dospěl povinný subjekt k závěru, že požadované informace nemá povinný subjekt k dispozici, takové informace nejsou vytvořeny a ani žádný právní předpis neukládá povinnému subjektu mít takové informace vytvořené. Sestavení takového souboru informací by bylo možné pouze na základě analytické činnosti povinného subjektu, který podle názoru povinného subjektu představuje vytváření nové informace, jehož se povinnost poskytovat informace podle ustanovení § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. netýká. Informační povinnost se na jejich poskytnutí z tohoto důvodu nevztahuje.

pplk. JUDr. Lucie Žárská, 21. 11. 2022