Policie České republiky – KŘP Moravskoslezského kraje
Prodejci, pozor na padělané šeky!
Podnikatelé mohou přijít i o miliony korun.
Jednou z oblastí, kterou se policisté odboru hospodářské kriminality krajského ředitelství zabývají, je problematika padělání a pozměňování peněz, zejména bezhotovostních platebních prostředků (šeků). Tento fenomén je pokračováním trestné činnosti podvodného charakteru, kterou páchají cizí státní příslušníci (v podvědomí veřejnosti známé jako „Nigerijské dopisy“). Jeden příklad za všechny.
Severomoravští kriminalisté prověřují okolnosti týkající se padělaného šeku. Jedna z českých finančních institucí policistům oznámila, že zjistila zřejmě padělek uvedeného platebního prostředku. Do banky, konkrétně na jednu z poboček v okrese Přerov, se v polovině července letošního roku dostavil muž. Předložil k inkasu šek vystavený zahraniční firmou na částku v cizí měně, v přepočtu na více než 1,3 milionu korun. Příslušná finanční instituce si situaci ověřila a od zahraniční banky obdržela v polovině srpna zprávu, že se jedná o podvodný šek. Tuzemská banka tedy nyní již poškozenému 38letému muži peníze nevyplatila. Policisté zahájili úkony trestního řízení pro podezření z trestného činu padělání a pozměňování peněz (§ 140 odst. 2 trestního zákona k § 143 trestního zákona).
Jakým způsobem se nechávají občasné podvést? Modus operandi je ve většině případu stejný. Pachatelé trestné činnosti (související s výskyty padělaných šeků) si s podvodným úmyslem nejprve na různých inzertních internetových stránkách vytipují vhodné prodejce – čehokoli. Vytipované osoby, ať již fyzické nebo právnické, kontaktují na jejich e-mailové adrese. Vystupují pod falešnou identitou a předstírají zájem o koupi zboží. Komunikují zpravidla v anglickém jazyce. Úhradu zboží nabízí formou šeku zahraniční vydavatelské banky. Šek následně pošlou na adresu prodejce v poštovních obálkách jako obyčejné zásilky. Šek účelově vystaví na mnohonásobně vyšší částku, než je požadovaná cena zboží. Po obdržení avíza o doručení šeku ihned, pod různými záminkami, požadují vrácení přeplatku, nebo jeho části s tím, že další podmínky obchodu upřesní až poté, co dojde k inkasu šeku bankou v České republice. Tuzemští prodejci zasílají dle pokynu kupujícího přeplatek za zboží prostřednictvím jisté zásilkové služby. Nevědí, že doručení je anonymní. Po následném zjištění, že v bance je s proplacením obdrženého šeku problém (banky odmítají šek proplatit z důvodu nepokrytí, nebo z důvodu jeho nepravosti), jakákoli komunikace s „protistranou“ končí. Prodejce ale již – jak je výše uvedeno – zaslal požadovaný přeplatek…
Jaké jsou základní rysy jednání pachatelů?
- svou e-mailovou korespondenci uskutečňují prostřednictvím zahraničních serverů, které poskytují uživatelům e-mailové schránky zpravidla zdarma, anonymně a archivaci přístupových logů do jednotlivých schránek provádějí jen několik málo dnů, nebo vůbec
- šeky zasílají v poštovních obálkách jako obyčejné listovní zásilky
- přeplatky nebo jejich části požadují vrátit výhradně prostřednictvím jisté zásilkové služby, kde je zaručena anonymita
Nové trendy v jednání pachatelů
- jako důvod vrácení přeplatku nebo jeho části uvádějí tragické události v rodině (dopravní nehody, vážná onemocnění apod.); připojují údajná rodinná fota, přičemž peníze mají pokrýt léčbu nebo vynaložené náklady spojené s dopravní nehodou
- v případě jazykové bariéry tuzemského pisatele používají v e-mailové korespondenci české překlady vytvořené počítačovými programy
- vrácení tzv. přeplatku požadují někdy i předem, ještě před proplacením šeku tuzemskou bankou
- v poslední době jsou finanční částky uváděné na šecích v měně EUR
Rizika pro předložitele šeků
Osoby předkládající šeky téměř vždy uvádějí, že jim sice byla uvedená částka na šecích podezřelá od samého počátku, ale rozhodli se to jednoduše v bance zkusit. Neměli co ztratit. Současně však uvádějí, že v případě proplacení šeku bankou, by požadovaný přeplatek dle instrukcí odesílatelům šeků uhradili.
Co si však předložitelé šeků neuvědomují, nebo neví? Je potřeba upozornit, že banky mají dostatek výkonných a legislativních nástrojů k tomu, aby neoprávněně vyplacené peníze vymohly zpět v plné výši, a to nikoli od výstavců nebo odesílatelů šeků, ale právě od předložitelů. V důsledku uvedeného by byli nakonec oni, coby předložitelé šeků, poškozeni.
Severomoravští policisté využívají různé formy působení na občany (preventivní informování o těchto skutečnostech nevyjímaje) s cílem předcházet této trestné činnosti. Je potřeba zároveň konstatovat, že pokud již dojde k nějakému případu, je pro policisty i přes maximální snahu velmi složité odhalit skutečnou identitu pachatelů. Ti se opravdu „drží“ výše popsaných zásad jednání, včetně e-mailové korespondence, kdy je ve své podstatě téměř nemožné zjistit konkrétního uživatele internetové adresy.
Z podkladů odboru hospodářské kriminality služby kriminální policie a vyšetřování Krajského ředitelství policie Severomoravského kraje zpracovala
por. Mgr. Soňa Štětínská