Policie České republiky – KŘP Královéhradeckého kraje
Protidrogová prevence
Adrenalinové sporty a závislost; Mgr. Gabriela Tabachová, psycholožka; (archiv příspěvků)
Adrenalinové sporty a závislost
Mgr. Gabriela Tabachová, psycholožka
Naše tělo můžeme přirovnat k dobře fungující továrně, která má za úkol zajišťovat hodnoty sledovaných prvků v určitém rozmezí. Je zde vypracována dokonalá organizace dějů, které reagují na vychýlení sledovaných prvků (např. sodíku, cukru..) tím, že se snaží opět napravit tento stav a továrnu uvést do rovnováhy (tzv.homeostáza).
Alarm v továrně na homeostázu
Jinak to však funguje v případě tzv. stresových hormonů. Ty místo aby zklidňovaly situaci a vracely ji do rovnovážného stavu, vyvolávají poplach a vychylují organismus do extrémních hodnot. Tato reakce je reakcí na ohrožení a podědili jsme ji od svých zvířecích primátů. Byla to reakce velice užitečná pro přežití. V situaci ohrožení se organismus nastartoval a tak bylo zvíře připraveno na reakci typu útěk či útok.
Dochází k celé řadě dějů. Jelikož organismus potřebuje energii, uvolňuje se glukóza z jater a stimulují se procesy, jimiž se přeměňují tuky a bílkoviny na cukr. Dále se zvyšuje tělesný metabolismus, srdeční frekvence, krevní tlak, dechová frekvence a svalové napětí. Současně dochází k útlumu takových funkcí, které nejsou v tomto okamžiku nezbytně nutné (trávení).
Tělo dále produkuje endorfiny, které tlumí bolest. O endorfinech je známo, že právě tyto látky vyvolávají podobné účinky (jsou i chemicky na podobné bázi) jako např. morfin. Vyvolávají příjemné pocity, povznesenou náladu... Slezina vylučuje více červených krvinek, aby byl zajištěn dokonalejší rozvod kyslíku a kostní dřeň vytváří více bílých krvinek, aby se organismus ubránil infekci. Takto nějak zapneme náš alarm v jinak poklidně běžící továrně na homeostázu, když se věnujeme tzv. adrenalinovým sportům.
Co nás však vede k tomu, že pustíme na plné otáčky svůj biologický motor? Jaké z toho máme zisky? Jaký typ lidí bude k těmto adrenalinovým zkouškám více náchylný? Je zde nějaká souvislost mezi lidmi bažícími po mimořádných zážitcích ať již v adrenalinových sportech nebo v drogových experimentech? Na tyto otázky se pokusím hledat odpověď v následujících odstavcích.
Pozitivní zpětná vazba
Stresové hormony vychylují organismus ze zaběhnuté rovnováhy. Podobný princip můžeme najít u závislostí. Místo aby se člověk opět snažil hledat narušenou rovnováhu, bere si další dávku a tuto potřebu ještě umocňuje - (s přibývajícím množství zkonzumované drogy potřebuje stále vyšší dávky). Takto též pracují adrenalin a stresové hormony v těle.
Zvýšený podnětový práh
U skupin závislých i adrenalinových nadšenců můžeme pozorovat jev zvýšeného podnětového prahu. Obě skupiny touží po podnětech jaksi mimo běžnou realitu. Jako by běžné podněty proklouzávaly vědomím bez povšimnutí a organismus si vynucoval silnější zážitky. Adrenalinový sportovec si tyto zážitky vyzvedává z výjimečného sportovního výkonu, kdežto uživatel drog si vytváří iluzorní mimorealistický svět prostřednictvím chemické substance.
Chemická blaženost
Ve stresové situaci je uvolňován endorfin, jež je znám jako hormon příjemných pocitů. Vylučování endorfinu je praktické, neboť tělo je tak připraveno na případnou bolest. Endorfiny máme ve svém těle přítomny a můžeme se je naučit tělesnou zátěží vyplavovat (každý sportovec zná ten pocit absolutního vyčerpání, kdy ho zaplaví překvapivá potřeba neodolatelného smíchu). Chemicky podobnou látkou endorfinu je morfin, který má podobné účinky. Vondráček (in Fantastické a magické z hlediska psychiatrie, Bratislava, 1993) popisuje účinky morfinu: "Je-li nemocný soužen bolestmi, přestanou a nastane blažený stav odpočinku od bolestí a spánek. Morfin není hypnotikem v pravém slova smyslu, u někoho působí dokonce oživení, u někoho se dostaví euforie, zvláště po častějším užívání." Tuto látku si však drogový uživatel dodává z vnějšku a přináší to mnohé neblahé účinky.
Jak se vyrovnat se stresem
Již v úvodu jsem psala o fylogeneticky (fylofeneze = vývoj druhu) starém mechanismu, který jsme podědili do současných dní. Tento mechanismus nás připravoval v situaci ohrožení na útok či útěk (fight or flight). V současné době již většinou nemůžeme reagovat tímto způsobem. Naučili jsme se potlačovat tento alarm a on naprázdno vytáčí nastavené děje uvnitř našeho organismu. Tak se náš organismus sebepoškozuje, neboť energii nemůže uvolnit a tak sám sebe ničí (tento mechanismus může být zárodek i mnoha psychosomatických onemocnění). Aby neběžel tento mechanismus naprázdno, ukazuje se velmi prospěšná sportovní aktivita. Horším způsobem vybití stresu je pak drogová omámenost, sladké zapomnění.
Adrenalinová cesta ze závislosti
Je jasné, že zde existují určité souvislosti mezi lidmi vyhledávající adrenalinové sporty a experimentující s drogami. Jaké možnosti z tohoto zjištění plynou? Těžko asi budeme předělávat osobnost a její nastavení (i fyziologické - viz podnětový práh). Jako prevence může být směřování těchto typů lidí k extrémnějším sportům jako alternativa ke konzumaci chemického štěstí a zážitků.
Adrenalinové sporty se ukazují též jako velmi vhodné při následné léčbě. Znám mnoho uživatelů drog, kteří po ukončení své závislosti přilnuli např. k horolezectví. Potřeba nových zážitků může tak být naplněna a člověk si může uchovat své zdraví nepoškozené drogami.
Konzumace zážitků
Přesto zde vidím dosti podstatný rozdíl mezi sportovci a uživateli drog. Uživatelé drog si totiž navykli pouze brát, nenaučili se pro svoji pohodu něco udělat, překonávat překážky. Vše dostanou zabalené v pilulce a oni pouze zkonzumují nabízený zážitek. V jejich osobnostním profilu se často objevují rysy nezdrženlivosti a impulzivity. I k tomu musí přihlížet případná "léčba adrenalinem".