Policie České republiky – KŘP Moravskoslezského kraje
Půjčili ženě přes 40 milionů
Poškození uvěřili jejím historkám o pohádkovém dědictví.
Potřebuji si vyřídit dědictví. Ze zahraničí mi bude vyplaceno v opravdu vysoké výši. Je mi to trapné, ale nemůžete mi nyní půjčit pár korun, abych mohla s vyřizováním dědictví začít? Stačil by milion, vrátím Vám to v několikanásobné částce. Nemusíte se bát, o peníze nepřijdete, o všem vědí různé osoby (politické špičky tuzemské, ale i zahraniční státníci)…
Asi tak nějak mohla vypadat konverzace 35leté ženy z Frýdecko-Místecka s poškozenými. V současné době vyšetřují její „aktivity“ policisté odboru hospodářské kriminality krajského ředitelství. Ženu obvinili z trestného činu podvodu (§ 250 odst. 4 trestního zákona).
Žena byla obviněna z toho, že v období od února roku 2006 do poloviny srpna minulého roku vylákala od 11 poškozených z celé republiky různě vysoké finanční částky. Peníze potřebovala údajně k vyřízení dědictví nebo sirotčího důchodu. Finance jí měly být vyplaceny ze zahraničí v obrovské výši. Slibovala, že poté půjčené peníze mnohonásobně vrátí. Žena si po celou dobu byla vědoma, že žádné „její“ dědictví (sirotčí důchod) neexistuje. Navíc, neměla legální zaměstnání a tudíž ani příjem, ze kterého by půjčky vracela.
Svým jednáním uvedla poškozené v omyl. Celková finanční částka, kterou od nich obdržela, přesáhla 40,6 milionu korun. Škoda však může být vyšší. Vyšetřování ukázalo, že někteří poškození ani nemají k půjčkám smlouvy, nebo jiné dokumenty určující přesná data půjček a přesné částky.
Z vyšetřování vyplynulo, že poškození ženě poskytovali opakovaně finanční půjčky v rozmezí od tisícikorun až po miliony. Opakovaně znamená, že přestože obviněná peníze nevracela, někteří lidé jí půjčovali další a další částky. V jednom případě bylo prokázáno, že paní z účtu, k němuž měla jen ona dispoziční právo a kam plynuly finance poškozených, částečně uhradila náklady na rekonstrukci domu, v kterém žije. Vzhledem k tomu, že neměla zaměstnání, je tedy více než pravděpodobné, že finance na jeho zakoupení a rekonstrukci pocházely z půjček.
Zarážející je lehkomyslnost poškozených. Někdy neměli žádnou smlouvu, půjčovali opakovaně… Jednali neopatrně pravděpodobně pod vidinou obrovských zisků. Uvěřili naprosto nesmyslným historkám o dědictví, pohádkovém bohatství v částce několikanásobně převyšující celý rozpočet České republiky. Žena měla tvrdit, že bude muset přebudovat vojenské objekty na trezory, aby do nich mohla peníze uložit. Jedním ze zařízení měl být i objekt s trezorem na Jihlavsku, kde mají údajně uloženy měnu všechny státy světa. Chod měli zajišťovat mniši nějakého italského řádu. Obviněná dokonce některým poškozeným nabízela vedoucí funkce v tomto zařízení.
Velkou část poškozených tvoří lidé s vysokoškolským vzděláním v různých oblastech. Obecně je možné říci, že někteří ženě půjčili celoživotní úspory, jiní se zadlužili u známých. Pár poškozených policistům vypovědělo, že byli dokonce přítomni telefonickým hovorům, které žena vedla s nejvyššími představiteli různých evropských států. Obviněná však komunikovala v českém jazyce.
Žena policistům vypověděla, že půjčky byly určeny pro jistého pána. Mělo se jednat o cizince, který ji měl přesvědčit o existenci jejího sirotčího důchodu. Údajně ji v tom utvrzoval i tím, že vše zaštiťují nejvyšší, konkrétní představitelé evropských i zámořských států, kteří jí budou volat.
Popsané jednání v této chvíli vyšetřují severomoravští policisté. Žena však byla za stejnou trestnou činnost již pravomocně odsouzena (shledána vinnou ze spáchání trestného činu podvodu, § 140/1,4 trestního zákona) k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v délce 5 let. Způsob páchání trestné činnosti byl totožný, škoda dosáhla výše téměř 11,5 milionu korun, poškozených bylo 15 z celé republiky. Policisté i po odsouzení však přijímali další a další trestní oznámení, a proto je vedeno výše popsané trestní stíhání pro další dílčí útoky.
Z podkladů odboru hospodářské kriminality služby kriminální policie a vyšetřování Krajského ředitelství policie Severomoravského kraje zpracovala
por. Mgr. Soňa Štětínská