Policie ČR byla v několika reportážích zpravodajství FTV Prima konfrontována s údajným špatným postupem při odhalování řidičů pod vlivem návykových látek a také s údajnou nespolehlivostí používaných orientačních testerů k zjištění případné přítomnosti omamných a psychotropních látek v těle řidiče.

K samotnému postupu při kontrole

Policisté jsou ze zákona oprávněni vyzvat řidiče k tomu, aby se podrobil testu, zda není při řízení ovlivněn ať už alkoholem nebo jinou návykovou látkou. K testu na přítomnost omamných a psychotropních látek přistupují policisté zpravidla po negativní dechové zkoušce v případě, kdy mají podezření, že by řidič mohl být pod vlivem jiných návykových látek. Řidič je naproti tomu povinen se na výzvu policisty takovému testu podrobit. Bez ohledu na výsledek orientačního měření je policista oprávněn vyzvat řidiče k odbornému lékařskému vyšetření spojenému s odběrem biologického materiálu. Zejména v případě pozitivního orientačního testu je k prokázání ovlivnění řidiče návykovou látkou krevní rozbor nutný!

Při prokazování ovlivnění návykovými látkami u řidiče postupuje Policie ČR v souladu s Nařízením vlády 41/2014 Sb. o stanovení jiných návykových látek a jejich limitních hodnot, při jejichž dosažení v krevním vzorku řidiče se řidič považuje za ovlivněného takovou návykovou látkou. Rozbor krve na přítomnost a koncentraci návykových látek je vždy výsledkem znaleckého zkoumání, které provádí znalec z oboru toxikologie.

V případě přestupkového řízení přibírá znalce správní orgán, v případě trestního řízení zpravidla orgán Policie ČR. Jako důkazní prostředek je vždy vyžadována analýza krevního vzorku, který se získává oddělením krevního séra z krve řidiče tak, aby bylo možné stanovit krevní koncentraci oddělených individuálních návykových látek specifickou metodou, nikoliv detekovat imunochemicky opět celé skupiny příbuzných látek.

K metodice

Ředitelství služby dopravní policie Policejního prezidia ČR v minulých letech metodicky upravilo postup při kontrole řidičů na přítomnost návykových látek. V metodice, se kterou jsou policisté v přímém výkonu služby seznámeni, je výslovně uvedeno, že k zadržení řidičského průkazu na místě kontroly u řidiče, který byl orientačním testerem pozitivně testován na přítomnost návykových látek, je vhodné přistoupit v případě, že řidič zcela zjevně jeví známky ovlivnění návykovou látkou. V opačném případě metodika doporučuje řidičský průkaz na místě kontroly nezadržet.

K testerům samotným

Na rozdíl od Policií ČR používaných dechových analyzátorů ke zjištění hladiny alkoholu, které jsou v naprosté většině případů stanoveným měřidlem dle norem Českého metrologického institutu, testery používané ke zjištění jiných návykových látek jsou pouze orientační! (pro úplnost uvádíme, že dle našich informací nikde na světe neexistuje tester, který by bylo možné vnímat jinak, než jako orientační).

Policie ČR disponuje v současné době dvěma druhy orientačních testerů, kterými jsou DrugWipe 5 S a DrugTest 5000. Tyto testery jsou pozitivně hodnoceny jak po stránce spolehlivosti (např. výrobce u testeru DrugWipe 5 S udává 99% spolehlivost), tak i po stránce uživatelské, s ohledem na komfort a jednoduchost použití.

Dle sdělení společnosti, která nejčastější druh používaných testerů pro Policii ČR dosud dodává, bylo v roce 2015 z celkového množství 199 910 dodaných kusů testerů reklamováno 11 ks, což činí 0,0055 %. Reklamované testery byly společností spolu s dokumentací zaslány do akreditované laboratoře v Německu, kdy na základě výsledků nebyla žádná reklamace uznána jako oprávněná.

Závěrem

Policie ČR se při plnění úkolů v souvislosti s dohledem na bezpečnost a plynulost silničního provozu zaměřuje především na nejvíce rizikové chování jeho účastníků. Jistě panuje všeobecná shoda na tom, že řidiči pod vlivem návykových látek na naše silnice nepatří. Při posuzování jednotlivých medializovaných případů řidičů, kterým dle mediálního sdělení byl řidičský průkaz zadržen neoprávněně, je nutné, mimo nevyhnutelného minimálního rizika falešné pozitivity, vnímat také fakt udržitelnosti a s tím související časově rozdílné možnosti detekce návykových látek v jednotlivých tělních tekutinách. Pro ilustraci, návykové látky lze ve slinách či potu detekovat až o několik hodin déle, než v krvi.

Se snahou zpochybnit používané orientační testery se setkáváme poměrně pravidelně, zpravidla se tyto mediální kauzy objevují, více či méně náhodně, v období vypsání veřejné soutěže na dodávku nových testerů, což je opět i tento případ.

20. června 2016
kpt. Bc. Jozef Bocán
tiskový mluvčí, Policejní prezidium ČR