Reakce ředitele ÚOOZ SKPV na článek v deníku PRÁVO
Praha 15. února 2013
Vážení čtenáři,
vzhledem k množícím se dotazům na „kauzu“ koupě mobilních telefonů na našem útvaru v roce 2011 jsem se rozhodl zveřejnit úplné znění odpovědi na dotazy deníku PRÁVO, kterou jsem dne 14. února 2013 k věci poskytl. Na doplnění bych rád přidal ještě jednu „maličkost“:
V prosinci roku 2011 jsme mobilní telefony zakoupili a předali příslušníkům našeho útvaru jako věcný dar – tedy možnou formu kázeňské odměny. Konkrétně se jednalo o GSM Sony Ericsson Xperia neo V. Cena jednoho tohoto mobilního telefonu byla cca 6.454 Kč včetně DPH. Jednalo se tedy, na v té době obvyklou cenu tohoto zařízení (novinka roku 2011), o cenu velmi nízkou. Tuto formu kázeňské odměny jsem zvolil proto, že podobných parametrů žádný jiný mobilní telefon, kterými byli moji lidé v té době vybaveni, nedosahoval. Pokud by ocenění policisté nedostali za odvedenou práci přímo tyto telefony, obdrželi by bez jakékoli pochyby kázeňskou odměnu ve stejné výši. V tom by však patrně nikdo problém nehledal, neboť odměna v této výši snad nikomu nepřipadá přehnaná. Zmíněné mobily byly zakoupeny z rozpočtové položky určené na platy policistů, a proto nejsou, a nikdy se také nemohly stát, majetkem Policie ČR. To, že je mnozí z nich dodnes používají pro služební účely, je jen důkazem toho, že s touto kázeňskou odměnou naložili nejen ve prospěch svůj, ale také ve prospěch svého zaměstnavatele. Znáte hodně dalších takových příkladů?
plk. Mgr. Robert Šlachta
ředitel ÚOOZ SKPV
Odpověď pro deník PRÁVO ze dne 14. února 2013:
Dobrý den,
k Vašim dotazům sdělujeme následující:
Zmíněné mobilní telefony byly předány výhradně příslušníkům útvaru a to na celoútvarovém srazu. Jednalo se o kázeňskou odměnu konkrétním příslušníkům ÚOOZ SKPV formou věcného daru. Před zakoupením mobilních telefonů byl proveden průzkum cenového trhu, osloveni byli možní dodavatelé a vybrán byl ten, který dle požadavků objednavatele nabídl nejnižší cenu. Domníváme se, že postup služebního funkcionáře byl správný a na vysvětlenou níže uvádíme stručnou argumentaci.
Věcné dary jsou dle § 49 odst. 2 písm. b) zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, kázeňskou odměnou udělovanou služebním funkcionářem. Udělení kázeňské odměny je rozhodnutím služebního funkcionáře v rámci řízení ve věcech služebního poměru ve smyslu ustanovení § 170 zákona č. 361/2003 Sb.: „v řízení ve věcech služebního poměru se rozhoduje o právech nebo povinnostech účastníků“. V § 171 zákona č. 361/2003 Sb. jsou taxativním výčtem uvedeny úkony služebního funkcionáře, na které se řízení ve věcech služebního poměru nevztahuje. Udělení kázeňské odměny zde uvedeno není. Pořízení (objednávka a nákup) věcného daru je tak úkonem služebního funkcionáře v řízení ve věcech služebního poměru o udělení kázeňské odměny formou věcného daru.
Ředitel útvaru policie s celostátní působností je oprávněn k výkonu ekonomické činnosti na základě ustanovení čl. 17 odst. 2 písm. c) nařízení Ministerstva vnitra č. 45/2011, o řízení, organizaci a výkonu ekonomické činnosti, a to mj. v rozsahu čl. 14 odst. 2 písm. c), m) a p), pokud předpokládaná hodnota těchto úkonů a smluv nedosáhne 100 000 Kč bez DPH. V kontrolovaném případě by v úvahu přicházelo oprávnění uvedené v čl. 14 odst. 2 písm. c) – úplatné nabývání movitého majetku. Avšak dle našeho názoru se v případě pořízení věcných darů o úplatné nabývání movitého majetku nejedná, neboť není tímto postupem pořizován majetek státu, ale jde o postup služebního funkcionáře v rámci řízení ve věcech služebního poměru. Uplatnění personální pravomoci předpokládá, resp. v sobě zahrnuje i pravomoc rozhodnout o konkrétní podobě věcného daru (konkrétní výrobek, typ, značka), nikoli pouze o jeho užitných vlastnostech. Jinými slovy personální pravomoc nelze omezovat na rozhodování o užitných vlastnostech věcného daru.
Ve vymezení pojmů v čl. 2 nařízení Ministerstva vnitra č. 73/2001, konkrétně písm. j) bylo stanoveno: „majetkem(se rozumí) majetek České republiky“. Toto nařízení sice již nebylo v době pořízení mobilních telefonů účinné, nicméně i nařízení Ministerstva vnitra
č. 45/2011 používá ve svých ustanoveních pojem majetek ve stejném významu. V případě pořízení mobilních telefonů jako věcných darů tak nebyl pořizován majetek státu.
č. 45/2011 používá ve svých ustanoveních pojem majetek ve stejném významu. V případě pořízení mobilních telefonů jako věcných darů tak nebyl pořizován majetek státu.
Je nepochybné, že se na pořízení mobilních telefonů vztahuje z hlediska výkonu ekonomické činnosti odpovědnost za hospodaření s rozpočtovými prostředky, a to na základě oprávnění ve smyslu ustanovení čl. 14 odst. 1 písm. b) nařízení Ministerstva vnitra č. 45/2011: „nakládání s přidělenými rozpočtovými prostředky včetně mimorozpočtových zdrojů při dodržení stanovených závazných limitů a ukazatelů“. To znamená odpovědnost za použití rozpočtových prostředků v souladu se zákonem č. 218/2000 Sb. (použití mzdových rozpočtových prostředků, použití správné rozpočtové položky, apod.) a v souladu se zákonem č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (hospodárnost, efektivnost a účelnost výdaje, krytí výdaje rozpočtovými prostředky), a to na základě oprávnění vyplývajícího ze zákona č. 361/2003 Sb. (personální pravomoc). Vzhledem k tomu, že pořízené mobilní telefony nebyly pořizovány jako majetek státu, nejde v tomto případě o odpovědnost za hospodaření s majetkem státu, tedy odpovědnost za úplatné nabývání movitého majetku, neboť o nabývání movitého majetku státu v případě pořízení věcného daru nešlo. Pro úplnost je nutné dodat, že majetek státu není nikdy pořizován z rozpočtových prostředků určených na platy příslušníků (tzv. mzdové prostředky), z nichž byl nákup mobilních telefonů v souladu s rozpočtovými pravidly hrazen.
V současné době není v této souvislosti vedeno s ředitelem ÚOOZ SKPV žádné kázeňské řízení, neboť celá věc ještě dle našich informací nebyla skončena. Nicméně je plk. Šlachta připraven nést plnou odpovědnost za své rozhodnutí.