Shoda otisků prstů osob
Zveřejnění podle ustanovení § 5 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb.
Žadatelka požádala o následující informace:
"1. Aký bol v roku 2009 a 2010 stanovený potrebný počet zhodných markantov (znakov), aby bolo isté, že porovnávací daktyloskopický odtlačok prsta od konkrétnej osoby, je zhodný zo sporným daktyloskopickým odtlačkom prsta od zatiaľ nestotožnenej/neidentifikovanej osoby?
2. Z akého dôvodu bol v roku 2009 a 2010 stanovený Vami uvedený potrebný počet zhodných markantov (znakov) a nie vyšší počet?".
Policie České republiky poskytla žadatelce následující informace:
Ad 1. V daktyloskopii v České republice rozdělujeme daktyloskopické stopy na upotřebitelné, částečně upotřebitelné a neupotřebitelné. Upotřebitelné daktyloskopické stopy obsahují 10 a více charakteristických znaků a lze je využít k individuální identifikaci konkrétní osoby. Částečně upotřebitelné daktyloskopické stopy obsahují 7 až 9 charakteristických znaků a lze je využít k určení skupinové příslušnosti, to znamená, že určitá osoba stopu mohla zanechat nebo ji lze vyloučit. Nelze ale konstatovat tuto shodu na úrovni individuální identifikace. Neupotřebitelné daktyloskopické stopy vykazují méně jak 7 charakteristických znaků a v daktyloskopii se s nimi dále nepracuje. Popsaný počet charakteristických znaků vyplývá z historického vývoje daktyloskopie, jako znaleckého oboru v České republice. Uvedené tedy platilo v letech 2009 a 2010, stejně jako v současnosti.
Ad 2. Při zavádění daktyloskopie její průkopníci realizovali celou řadu výpočtů pro zjištění intervalu možného výskytu dvou shodných otisků prstů. Vzhledem k tomu, že průměrný otisk prstu obsahuje od 60 do 120 charakteristických znaků (markantů), je existence stejných otisků prstů se shodnými markanty vyloučena. Balthazard (Itálie) prováděl již v roce 1911 výpočty pravděpodobnosti shody pro celý otisk prstu a dospěl k číslu 1:1060. Další výpočty prováděl například F. Galton, který vypočítal na 64 miliard variant obrazců papilárních linií. Své výpočty zaměřil pouze na jeden prst, z čehož vyplývá, že při výpočtu pro všech deset prstů se míra pravděpodobnosti dvou shodných otisků ještě několikanásobně zmenšuje. Teoretické výpočty jsou podloženy i praktickou kriminalisticko-technickou činností, při které se doposud nestalo, že by byly zjištěny shodné otisky prstů pocházející od dvou různých osob. I v největších sbírkách se stovky miliónů daktyloskopických otisků, zpracovávaných za pomoci moderní výpočetní techniky, nebyly zjištěny dva stejné otisky od dvou rozdílných osob. Blíže uvedeno viz STRAUS, J., PORADA, V. a kol., Kriminalistická daktyloskopie. Praha: Policejní akademie ČR, 2005. Počet potřebných shodných markantů zkoumané daktyloskopické stopy v rámci Policie České republiky a jeho význam je uveden v odpovědi na otázku 1.
Kriminalistický ústav, stejně jako ostatní znalecká pracoviště Policie České republiky, je akreditovanou laboratoří (akreditace potvrzuje Český institut pro akreditaci, o.p.s.) a v rámci zkoumání používá zejména metody zkoumání v rozsahu akreditace, mezi které patří také porovnávání otisků prstů a dlaní osob.
pplk. Mgr. Jiří Hradil, 10. března 2023