Služební stejnokroj
Zveřejnění podle ustanovení § 5 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb.
Žadatel požádal o následující informace:
„1) Na základě jaké právní úpravy musí příslušník PČR nosit pokrývku hlavy, když je ve služebním stejnokroji a ve službě? Tuto právní úpravu mi prosím poskytněte.
2) Na základě jaké právní úpravy, kdy a za jakých podmínek nemusí příslušník PČR nosit pokrývku hlavy, když je ve služebním stejnokroji a ve službě? Tuto právní úpravu mi prosím poskytněte.
3) Na základě jaké právní úpravy je příslušník PČR ve služebním stejnokroji povinen být viditelně označen OEČ? Tuto právní úpravu mi prosím poskytněte. Může být OEČ překryto předmětem, který znemožňuje přečtení OEČ? Pokud příslušník PČR ve služebním stejnokroji, ve službě, má OEČ překryto předmětem, znemožňujícím přečtení OEČ, čeho se tím dopouští a jaký mu za to hrozí postih?“
Policie České republiky žadateli poskytla následující informace:
ad 1) a 2) Podrobnosti o pravidlech nošení služebních stejnokrojů Policie České republiky reguluje interní normativní instrukce, konkrétně pokyn policejního prezidenta č. 290/2017, stejnokrojový předpis. Nošení pokrývky hlavy se týká čl. 7 tohoto pokynu. Předmětný pokyn včetně všech jeho příloh v posledním aktuálním platném znění byl žadateli poskytnut v příloze.
ad 3) Prokazování příslušnosti k bezpečnostnímu sboru při provádění úkonu v rámci svěřené pravomoci ukládá zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky. Tento právní předpis je veřejnosti dostupný na vybraných internetových stránkách. V souladu s ustanovením § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. Policie České republiky v režimu zákona č. 106/1999 Sb. neposkytuje žádná výkladová stanoviska k právním předpisům ani jakékoli jiné služby odpovídající svým charakterem právnímu poradenství. K získání odpovědí na další dotazy týkající se užívání identifikačního čísla (které definujete výrazem „OEČ“) proto doporučujeme využít jako optimální nástroj nabídku kvalifikovaných komerčních služeb v oblasti právního poradenství. Policie České republiky není ex lege zmocněna k tomu, aby veřejnosti poskytovala právní poradenství či výklad jednotlivých ustanovení právních předpisů, a to ani vlastních interních aktů řízení, kterými se Policie České republiky při své činnosti řídí.
Podle § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. se povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací. Povinný subjekt je povinen poskytovat pouze ty informace, které se vztahují k jeho působnosti a které má nebo by měl mít podle obecně závazného právního předpisu k dispozici. Naopak zákon č. 106/1999 Sb. nestanovuje povinnost nové informace vytvářet či vyjadřovat názory povinného subjektu k určité problematice, vytvářet analýzy či hodnocení na základě zadání žadatele. Podle § 3 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. se informací pro účely tohoto zákona rozumí jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního.
Důvodová zpráva k zákonu č. 61/2006 Sb., kterým byl novelizován zákon č. 106/1999 Sb. a kterým bylo ustanovení § 2 odst. 4 do tohoto zákona vtěleno (sněmovní tisk č. 991 IV. volebního období Poslanecké sněmovny) uvádí: „Povinný subjekt je povinen poskytovat pouze ty informace, které se vztahují k jeho působnosti a které má nebo by měl mít k dispozici. Naopak režim zákona o svobodném přístupu k informacím nestanovuje povinnost nové informace vytvářet či vyjadřovat názory povinného subjektu k určité problematice. Toto ustanovení nemá v žádném případě sloužit k nepřiměřenému zužování práva na informace, má pouze zamezit žádostem o informace mimo sféru zákona – zvlášť časté jsou v této souvislosti žádosti o právní analýzy, hodnocení či zpracování smluv a podání – k vypracování takových materiálů nemůže být povinný subjekt nucen na základě své informační povinnosti, neboť taková úprava by byla zcela proti původnímu smyslu tohoto institutu.“ Z výše uvedených důvodů se na výše specifikované informace informační povinnost podle výše uvedeného zákona nevztahuje.
Nad rámec informační povinnosti pak uvádíme, že zakrytí identifikačního čísla policistou při provádění služebního úkonu lze v závislosti na okolnostech konkrétního případu považovat za porušení ustanovení § 12 odst. 1 zákona č. 273/2008 Sb.[1], které je možné právně kvalifikovat jako kázeňský přestupek podle zákona č. 361/2003 Sb. [2]
____________________________________
[1] § 12 odst. 1 zákona č. 273/2008 Sb.
„(1) Při provádění úkonu je policista povinen prokázat svou příslušnost k policii služebním stejnokrojem, služebním průkazem nebo odznakem policie, na kterých musí být zřetelně viditelné identifikační číslo. Zaměstnanec policie je při provádění úkonu povinen prokázat svou příslušnost k policii průkazem zaměstnance policie se zřetelně viditelným identifikačním číslem.“
[2] § 50 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb.
„(1) Kázeňským přestupkem je zaviněné jednání, které porušuje služební povinnost, ale nejde o trestný čin nebo o jednání, které má znaky přestupku. Za takové jednání se považuje i dosahování neuspokojivých výsledků ve výkonu služby uvedené v závěru služebního hodnocení.“
pplk. JUDr. Lucie Žárská, 9. 6. 2021