Služební volno při studiu
Žadatel se domáhal informací ohledně poskytování služebního volna při studiu v Ministerstvu vnitra, respektive Policii České republiky.
Konkrétně požadoval „poskytnutí služební metodiky nebo interních aktů řízení, které upravují na MV, popřípadě v Policii ČR poskytování služebního volna při studiu, zejména pak metodiky k poskytování služebního volna ve směnném režimu.“ Dále uváděl, že důvodem jeho žádosti je „rozporný výklad ve všech krajských ředitelstvích, ale i v článcích OOP a MOP na celém území ČR.“
Policie České republiky poskytla žadateli následující informace:
Při udělování služebního volna se postupuje podle § 73 a § 75 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.
Problematika udělování služebního volna je dále podrobněji rozvedena v čl. 10 metodického materiálu vedoucí odboru personálního Policejního prezidia České republiky č. 2/2014. Tento metodický materiál je uveřejněn v informačním systému e-SIAŘ.
„Čl. 10
Rozvržení doby služby a čerpání služebního volna
(1) Služební volno se podle § 75 odst. 1 zákona poskytuje příslušníkovi ve dnech, které jsou podle předem stanoveného rozvrhu směn jeho dny služby. Je nutno rozlišovat dva typy poskytovaného služebního volna pro překážky ve službě.
(2) Jestliže je rozsah služebního volna stanoven dobou nezbytně nutnou (§ 73 odst. 2 písm. a) bod 1 zákona), vedoucí příslušník omluví službu v rozsahu, který odpovídá trvání překážky ve službě. Např. týdenní soustředění, na něž je poskytnuto služební volno v nezbytně nutném rozsahu, bude pro příslušníka s dobou služby rovnoměrně rozvrženou znamenat omluvení služby v rozsahu 37,5 hodiny, ale pro příslušníka, jemuž je služba rozvrhována nerovnoměrně může znamenat omluvení více nebo méně než 37,5 hodiny. Záleží na skutečném rozvržení doby služby v týdnu, kdy probíhá studijní soustředění.
(3) Druhý způsob poskytování služebního volna při překážkách ve službě je dán tím, že služební volno je zákonem určeno počtem dnů. Zákon obsahuje ustanovení, které výslovně stanoví, co se považuje za 1 den čerpání služebního volna. Za 1 den čerpání služebního volna se považuje jedna pětina doby základní doby služby v týdnu (37,5 hodiny), to znamená 7,5 hodiny. Jestliže byla na den, kdy příslušník čerpá studijní volno, stanovena směna v rozsahu delším než 7,5 hodiny, započte se mu do doby služby jen těchto 7,5 hodiny. Zbytek směny musí odsloužit v příštím období. Doba služby omluvená při studijním volnu se zahrne do fondu základní doby služby v daném kalendářním měsíci (nebo jiném přepočítacím období, např. tříměsíčním).
(4) Důsledkem přepočtu dnů výkonu služby je potřeba změnit původně stanovený harmonogram směn u příslušníka s nerovnoměrně rozvrženou dobou služby. Čerpá-li např. 1 den služebního volna příslušník, který má konat směnu v délce 12 hodin, omluví se mu pouze 7,5 hodiny. Zbývající část směny musí být přesunuta na jiný den.
(5) V případě poskytnutí služebního volna podle § 71 odst. 2 zákona se služební volno poskytne příslušníkovi v nezbytně nutném rozsahu v rámci prvních 9 kalendářních dnů a jde-li o osamělého příslušníka v rámci prvních 16 kalendářních dnů, jestliže doba ošetřování nebo péče trvá. Počátkem této doby je první den potřeby čerpání služebního volna v rámci 9 (16) po sobě jdoucích kalendářních dnů. V rámci těchto dnů je příslušníkovi omluveno tolik směn (bez ohledu na jejich plánovanou délku), kolik jich je do těchto dnů zahrnuto podle rozpisu směn; 9 (16) dnů přitom znamená hranici poskytovaného služebního volna.“
Dále je tato problematika metodicky upravena v „Souhrnu stanovisek k zákonu č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů ke dni 15. 6. 2007 (7. verze)“. Tento souhrn stanovisek je uveřejněn na intranetových stránkách odboru personálního Ministerstva vnitra.
„K § 75 odst. 1
Poskytování služebního volna určeného počtem dnů příslušníkům s nerovnoměrně rozvrženou dobou služby.
Pokud je nárok na služební volno stanoven ve dnech, postupuje se obdobně jako u dovolené, tzn., že v případě čerpání služebního volna vyjádřeného počtem dnů je podle ustanovení § 75 odst. 1 zákona za jeden den volna považována vždy doba 7,5 hodiny. Příslušníkovi se tedy omluví příslušná směna a poskytne se mu služební příjem ve výši odpovídající průměrnému služebnímu příjmu za 7,5 hodiny za každý den tohoto volna. Odpadlá část rozvržené směny přesahující 7,5 hodiny mu bude v dalším období doplánována. Tento postup umožňuje i doplánovat směnu 7,5 hodiny a na tento den poskytnout další den služebního volna a doplnit tak počet hodin služby a služebního volna na úroveň nominálního fondu doby služby v měsíci, čímž se eliminují případné negativní dopady na úroveň služebního příjmu za příslušný měsíc.
Aby nedocházelo k nežádoucí deformaci služebního příjmu, bylo by vhodné v případech čerpání dlouhodobějšího služebního volna ve dnech (např. služební volno při studiu), převést příslušníka do režimu 7,5 hodinových směn plánovaných na obvyklé dny služby, tj. pondělí až pátek s nepřetržitým odpočinkem v sobotu a v neděli.“
PhDr. Jiří Vokuš, 17. března 2015