Policie České republiky  

Přejdi na

Naším cílem je Vaše bezpečí


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 
Plzeňský kraj název

Policie České republiky – KŘP Plzeňského kraje

Smyšlené případy násilné trestné činnosti

PLZEŇ - Desítky hodin věnovali kriminalisté nahlášenému případu násilného charakteru. Jeho důsledným prověřováním bylo zjištěno, že se nakonec skutek nestal. 

Kriminalisté Městského ředitelství policie Plzeň vyšetřující závažné zločiny se čas od času setkávají s případy, kde „poškození“ neuvádějí přesné informace, díky nimž by v co nejkratší době mohl být pachatel dopaden. Někdy jde o smyšlená oznámení o loupežích, která jen zastiňují například prohru finančních prostředků na hracích automatech, jindy se oznamovatelé stydí za to, že byli opilí, na nic si nepamatují, a proto si vymyslí vlastní příběh, jak že se jim mohlo něco nevysvětlitelného stát. V jiných případech zkušení kriminalisté během šetření případu zjistili, že se „poškozený“ s někým popral, a z věci vyšel jako poražený. V jiném případě měl smyšlený příběh zakrýt platební neschopnost při splátce dluhu nebo nájemného a nakonec i samotné „maskování“ trestné činnosti, které se „poškozený“ dopustil sám, kdy svoji vinu tak oznámením bagatelizoval. 

Plzeňští policisté zaznamenali v poslední době již druhý případ, kdy si nezletilé dítě vymyslelo skutečnost, která se nestala. Motivy takového jednání jsou různé. Přijdou pozdě domů, mají strach z domácí nepohody, tak si vymyslí přepadení. Smyšlený příběh si děti mohou vybájit i z mnohem prostšího důvodu. Nechce se jim do školy nebo se chtějí zapojit do party svých spolužáků, která dítě „vyhecuje“ k tomu, aby třeba nahlásilo únos. Nebo se na smyšleném příběhu může podílet i strach či obava z přítomnosti jiného dítěte či dospělé osoby.

Poslední nahlášený případ řešili plzeňští kriminalisté dne 20. dubna 2021. Dvanáctiletý chlapec z Plzně si měl vymyslet, že ho v úterý 20. dubna 2021 okolo půl osmé hodiny ráno, za použití násilí, zatáhl v jenom z doubraveckých vnitrobloků do osobního vozidla cizí muž. Poté se mělo vozidlo rozjet, chlapec měl strávit asi hodinovou jízdu s pachatelem po městě a následně měl z vozidla utéct na nejbližší zastávku městské hromadné dopravy, kde měl nastoupit do autobusu, odjet domů a vše říci své matce. Maminka chlapce nic nepodcenila a ihned šla celou událost nahlásit na policii. V mžiku na případu začali pracovat pořádkoví policisté i kriminalisté, kteří rozjeli intenzivní prošetřování. Ve věci zahájili úkony trestního řízení pro podezření za spáchání trestného činu omezování osobní svobody. Zjišťovali a prověřovali získané poznatky, pátrali po voze a pachateli, zajišťovali a vyhodnocovali kamerové záznamy a k případu vyslechli několik osob.

Následným šetřením začaly vycházet najevo skutečnosti, které nasvědčovaly tomu, že skutek se nestal. Zásadní zvrat však nastal druhý den k večeru, kdy byl chlapec opětovně vyslýchán. Kriminalistům přiznal, že si vše vymyslel. Motiv svého jednání však nedokázal hoch přesně vysvětlit, přičemž svou roli zde možná i sehrála chlapcova obava z kontaktu spolužáka ze školy. Z psychologického hlediska to může být i jistý signál dítěte vůči okolí, že se něco děje a tímto na sebe chce dítě upoutat pozornost.

Policisté ze zákona přijímají každé oznámení. Jen v Plzni každý den evidujeme několik desítek přestupků i trestných činů. Získané informace ke zvlášť závažným zločinům si od samého počátku přebírá Služba kriminální policie a vyšetřování. Důležitým faktorem pro řádné objasnění nahlášeného oznámení je intenzivní a systematicky operativní spolupráce jednotlivých policejních složek, které společnými silami a prostředky pátrají po dopadení pachatele v co nejkratší době.  Dotčené „poškozené“ osoby se většinou dříve nebo později začnou během výslechů a různých prověrek zamotávat do svých lží tak, že nakonec policistům se sklopenou hlavou přiznají „barvu“, že si vše vymyslely. I když to také není pravidlem. Někdy se přiznají až pod tíhou důkazů, které policisté a kriminalisté pečlivě nashromáždí. Pakliže se mezi trestnými činy či přestupky objeví vědomě neúplný, ba dokonce smyšlený příběh, je zřejmé, že kriminalisté čas strávený na tomto prověřování mohli věnovat těm skutkům, které se staly doopravdy.

Je třeba si uvědomit, že vědomě lhát, nechat celý tým zainteresovaných policistů pátrat po neexistujícím pachateli a doufat, že nevyjde najevo, že oznámení se nezakládá na pravdě, se může stát pro jiného osudným. Co když veškeré síly a prostředky policistů budou zrovna v té době potřeba i na skutečné události?

nprap. Veronika Hokrová
23. dubna 2021

vytisknout  e-mailem