Technické prostředky k zabránění odjezdu vozidla
Zveřejnění podle ustanovení § 5 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb.
Žadatel požádal o následující informace:
„Ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, žádám o odpověď na níže položené dotazy. Všechny otázky se vztahují k použití TPZOV ve smyslu § 36 zákona o Policii České republiky (nikoli jako donucovacího prostředku). Odpovědi poslouží jako analytický podklad diplomové práce ….
1. V kolika případech byl v roce 2021 použit TPZOV příslušníky Policie České republiky, jako realizace oprávnění dle § 36 zákona o Policii České republiky?
2. Jaké jsou celkové příjmy z uplatnění nákladů na použití TPZOV (§ 36 odst. 5 zák. o PČR) v tomto období?
3. Existuje metodika pro výpočet těchto nákladů, případně podle jakého klíče jsou tyto náklady vypočítávány?
4. Existuje metodika použití TPZOV (ve smyslu § 36) policistou, či jde o jeho volné uvážení?“
Policie České republiky sdělila žadateli následující informace:
Na úvod je třeba poukázat na skutečnost, že Policie ČR nepoužívá technické prostředky k zabránění odjezdu vozidla primárně dle § 36 zákona o Policii ČR, ale v rámci institutu kaucí dle zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, a zákona č. 13/1997, o pozemních komunikacích, což jsou ustanovení, která umožňují policistovi zabránit odjezdu vozidla v případě uložené a nesložené kauce nebo dle § 118a zákona č. 361/2000 Sb. v dalších vyjmenovaných případech.
K bodu 1. Policie ČR nevede evidenci použití technických prostředků k zabránění odjezdu vozidla (TPZOV) ve smyslu § 36 zákona o Policii ČR. Policie ČR neprovozuje žádný informační systém, ze kterého by bylo možné strojovým způsobem získat Vámi požadované údaje. Žádné statistiky týkající se použití TPZOV dle § 36 zákona o Policii ČR (ale ani statistiky použití TPZOV dle jiných právních předpisů) nemá vytvořeny. Pro sestavení požadované informace by tedy bylo nutné provést analýzu jednotlivých přestupkových spisů a záznamů (uložení pokuty příkazem na místě) vedených či vytvořených ve vymezeném časovém období a zjišťovat, zda v daném případě byl použit TPZOV a dále zjišťovat, zda toto použití bylo provedeno dle § 36 zákona o Policii ČR nebo podle jiných právních předpisů. Z tohoto důvodu byly požadované údaje povinný subjektem vyhodnoceny jako požadavek na vytvoření nové informace ve smyslu § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb..
K bodu 2. Policie ČR nevede žádnou centrální evidenci nákladů za použití TPZOV dle § 36 zákona o Policii ČR a jejich vymáhání. Ani krajská ředitelství policie samostatně nesledují příjmy z realizace TPZOV (ani dle § 36 zákona o Policii ČR, ani dle jiných právních předpisů). Samostatně tedy Policie ČR příjem z TPZOV dle § 36 zákona o Policii ČR neeviduje, příjmy jsou zahrnuty do celkového účetního balíku každého krajského ředitelství policie a Ředitelství logistického zabezpečení Policejního prezidia ČR, v rámci kterého bylo by nutné vyhledat jednotlivé příjmové účetní doklady v daném kalendářním roce, případně další související materiály, a zjišťovat, zda vůbec byl v daném období evidován příjem daného útvaru za použití TPZOV, dále posuzovat, zda se jednalo o příjem za použití TPZOV dle § 36 zákona o PČR či za použití TPZOV dle ustanovení jiných právních předpisů, a teprve pak zjistit, jaké byly jednotlivé částky a následně jaký byl celkový příjem Policie ČR za použití tohoto institutu. Pro zodpovězení dané otázky by tedy povinný subjekt musel provést rozsáhlou analýzu příjmových a s nimi souvisejících dokladů jednotlivých krajských ředitelství policie (samostatných účetních jednotek) a Ředitelství logistického zabezpečení Policejního prezidia ČR za daný kalendářní rok, která podle názoru povinného subjektu představuje vytváření nové informace, jehož se povinnost poskytovat informace podle ustanovení § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. netýká.
Jak už bylo uvedeno u otázky č. 1, Policie ČR Vámi specifikovaný institut dle § 36 zákona o Policii ČR primárně nevyužívá, lze tedy předpokládat, že náklady na tuto činnost u jednotlivých útvarů Policie ČR zpravidla ani nemusely vzniknout a pak samozřejmě takové náklady ani nebyly nevymáhány.
K bodu 3. V současné době je postup pro výpočet nákladů na použití TPZOV upraven (obecně) v metodice náměstka policejního prezidenta pro ekonomiku „Vykazování, vyúčtování, uplatňování a vymáhání nákladů vzniklých v souvislosti s poskytováním některých služeb PČR“, kdy je možné využít vytvořené excelové tabulky na vyčíslení nákladů. Tato metodika není speciálně určena jen pro výpočet nákladů vzniklých použitím TPZOV, ať už dle § 36 zákona o Policii ČR či podle ustanovení jiných právních předpisů, ale je určena obecně pro náklady vzniklé Policií ČR v souvislosti s poskytováním některých služeb.
K bodu 4. Danou problematiku upravuje pokyn ředitele ředitelství služby dopravní policie Policejního prezidia ČR č. 7 ze dne 5. září 2012, kterým se upravuje postup příslušníku Policie České republiky při používání technických prostředků k zabránění odjezdu vozidla. Tento pokyn upravuje postup příslušníku Policie ČR při používání technických prostředků k zabránění odjezdu vozidla podle zvláštních právních předpisů (tedy nejen dle zákona o Policii ČR, ale i podle dalších právních předpisů – viz odpověď k bodu 1.).
Článek 1 tohoto pokynu stanoví:
Čl. 1 Předmět úpravy
(1) Tento pokyn upravuje postup příslušníku Policie České republiky při
používání technických prostředků k zabránění odjezdu vozidla podle zvláštních
právních předpisů1).
(2) Technické prostředky k zabránění odjezdu vozidla (dále jen "blokovací
zařízení") je policista podle zvláštního právního předpisu2) oprávněn použít zejména
proti vozidlu, které
a) stojí na místě, kde je zakázáno státní nebo zastavení vozidla,
b) stojí na místě, do kterého je vjezd zakázán místní nebo přechodnou úpravou
provozu na pozemních komunikacích,
c) stojí na chodníku, kde to není povoleno,
d) je-li vozidlem proveden neoprávněný zábor veřejného prostranství3).
(3) Blokovací zařízení lze rovněž použít v případech, kdy je nutné zabránit
řidiči motorového vozidla v další jízdě4).
------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1) § 36 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
§ 118a zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách
některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů.
§ 43c zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
§ 35d zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů.
2) § 36 odst. 1 zákona č. 273/2008 Sb.
3) Záborem veřejného prostranství se rozumí náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň,
parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání a
to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru.
4) § 118a zákona č. 361/2000 Sb.
§ 43c zákona č. 13/1997 Sb.
§ 35d zákona č. 111/1994 Sb.
Tento pokyn upravuje v článku 7 také problematiku náhrady nákladů, kdy stanoví, že: „Manipulace s blokovacím zařízením se provádí na náklady řidiče neboprovozovatele vozidla; podrobnosti o určení výše nákladu stanoví interní akt řízení“ (v současné době platná metodika viz odpověď k bodu 3.).
pplk. JUDr. Lucie Žárská, 11. 5. 2023