Národní protidrogová centrála SKPV PČR
Tisková zpráva k výroční zprávě
Nejproblematičtější drogou i nadále zůstává metamfetamin
Tisková zpráva k výroční zprávě za rok 2010
Rok 2010 se nesl v duchu nabytí účinnosti novelizovaného trestního zákoníku, který doznal významných změn i v oblasti omamných a psychotropních látek a jedů. Cílená dezinterpretace novely většinou českých médií způsobila významně negativní mezinárodní reakci a České republice přisoudila označení Amsterodam východu. I přes standardní právní úpravu, která i nadále zapovídá jakékoliv nakládání s látkami, které zákon zná jako zakázané pod hrozbou sankce, je situace v České republice zejména v oblasti zneužívání konopných látek nedospělými stále progresivně narůstajícím problémem. K tomu nesporně přispívá i mediální a společenská tolerance vůči užívání konopných látek, významné legalizační snahy a směšování diskusí o terapeutickém využití marihuany s otázkou její úplné legalizace pro „rekreační“ účely.
Pro Českou republiku nejproblematičtější drogou i nadále zůstává metamfetamin, který je produkován nejen v malých kuchyňských laboratořích, ale stále častěji dochází k jeho produkci v jednorázově vyšším množství za masivního zapojení organizovaných zločineckých uskupení zahrnující osoby zejména vietnamského a albánsky-hovořícího původu. Tato uskupení reflektovala vysokou poptávku po metamfetaminu a stále masivněji se zapojují do organizace dovozu efedrinu či pseudoefedrinových farmak ze zahraničí, vlastní výroby i distribuce jak na území ČR, tak i orientované pro zahraniční klientelu. V příčinné souvislosti s tím se jeví jako stále problematičtější drogová turistika občanů SRN v severozápadních Čechách, kteří v masivním množství a velké frekvenci nakupují malá množství metamfetaminu v řádech gramů a marihuany v řádech desítek gramů. Ani v roce 2010 nepolevil masivní dovoz volně dostupných léčiv s obsahem pseudoefedrinu zejména z Polska a SRN. Vysoká teritoriální i cenová dostupnost metamfetaminu se promítá i do statistických ukazatelů problémového užívání, kdy právě problémoví uživatelé metamfetaminu jsou nejprogresivněji rostoucí skupinou uživatelů a zároveň společně s uživateli opiátů významnou skupinou, která se podílí na sekundární drogové kriminalitě zejména majetkového charakteru.
Z pohledu vymáhání práva jsou nelegální trhy s marihuanou, metamfetaminem, heroinem, kokainem i syntetickými drogami amfetaminového typu v České republice plně komercionalizovány, s významným prvkem zapojení organizovaného zločinu. Průmyslové velkopěstování konopí tzv. „indoor“ způsobem je také statisticky nejprogresivnějším ukazatelem činnosti policejních a celních orgánů. Objem poptávky potencuje průmyslovou výrobu, jejíž produkce saturuje domácí trh a je také ve stále větší míře vyvážena mimo území ČR, nejčastěji do SRN a dále do západní Evropy. Z pohledu dostupnosti a spotřeby je vysoce kvalitní marihuana významně dostupná na celém území ČR s obsahem účinné látky v rozpětí 8-18% THC. Z pohledu zdravotních, sociálních a kriminogenních rizik lze považovat za alarmující intenzivní užívání konopí nedospělými uživateli, což se odráží nejen v objemu nárůstu žadatelů o léčbu a intervenci v souvislosti s intenzivním užíváním konopí, ale i zatím sporadickým podílem uživatelů konopí na sekundární drogové kriminalitě.
U heroinu, kokainu, efedrinu a tabletovaných syntetik amfetaminového typu přetrvává v úrovni dovozu, průvozu a velkodistribuce zapojení nepůvodních organizovaných zločineckých uskupení, zejména osob původem z Vietnamu, západní Afriky, zemí bývalé SFRJ a Turecka. Významně se prohlubuje polydrogový charakter trhu a vliv vnitroevropské migrace osob i zboží.
Aplikační praxe se i nadále vyznačuje rozdílnými přístupy s teritoriální podmíněností, kdy především otázka vymáhání přestupkového práva v oblasti drog je stále na velmi nízké úrovni, zejména s ohledem na komplikované legislativní podmínky a nejednotnost přístupu ze strany obcí, které jsou k jejich projednávání příslušné. V průběhu roku 2010 docházelo k postupné konsolidaci uchopení nové právní úpravy v oblasti drog, která se s výjimkou otázky určování rozsahů, které jsou v rozhodování Nejvyššího soudu opakovaně protichůdná, nesetkává v běžné praxi s výraznějšími problémy.
Praha 10. března 2011
vrchní rada plk. Mgr. Jakub FRYDRYCH
ředitel NPC SKPV PČR